Lekce z bavorské ústavy podle pana Vyhnánka

2. 8. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Pavel Vyhnánek z Praha Sobě zveřejnil na svém Facebooku text o bavorské ústavě. Myslím, že jsme se měli dávno, hned po listopadu 1989, zabývat v široké veřejné diskusi tím, jak vlastně vypadají ústavy okolních vyspělých států. Celý Vyhnánkův komentář stojí za citování:

„A víte, co se v tý bavorský ústavě píše? Například to, že děti jsou tím nejcennějším bohatstvím celé země. Doslova! A že je školy mají učit lásce k Bavorsku a nepředávat jim jenom znalosti, ale také utvářet charakter a učit zapojovat srdce. A víte, co se píše v úplně posledním článku bavorský ústavy? Že každý žák dostane před dokončením své povinné školní docházky jeden její výtisk. Hezký, že jo?

 

A to není všechno. V tý ústavě se taky mimo jiné píše, a to hned zkraje, že Bavorsko je sociální stát. Což je zajímavý, protože má už dobrých sedmdesát let pravicovou vládu a taky jednu z nejvýkonnějších ekonomik na světě se skoro třikrát vyšším HDP než Česko.

Na jednu stranu bavorská ústava přísně chrání majetek, podnikatelskou činnost, volnou soutěž a jmenovitě malé a střední podniky. A na druhou stranu stanovuje, že tvorba kapitálu nesmí být samoúčelná, ale musí sloužit rozkvětu celého hospodářství. Že majetek je závazkem vůči společnosti a veškerá hospodářská činnost musí sloužit zlepšování životních podmínek všech vrstev obyvatel. Že je úkolem státu držet ve zdravé rovnováze spotřební a majetkové daně. A že se má pomocí dědické daně bránit hromadění obrovského majetku v rukách několika málo jednotlivců.


Bavorská ústava je zkrátka esencí sociálně tržního hospodářství, které je základem německého poválečného úspěchu. Jde o pravicový koncept, který německá levice přijala za svůj až později, o žádném socialismu proto nemůže být řeč, a vy se, milé děti, při troše štěstí dožijete toho, že tento koncept přijme za svůj i česká pravice a nebude furt dokola mlejt tu samou písničku o snižování daní. To se ale stane, až se vymaní ze svého postsocialistického dědictví a začne používat srdce. Přesně tak, jak to bavorská ústava ukládá všem školám a žákům.“


Rád bych k tomu udělal pár krátkých poznámek. Děti jako to největší bohatství země se týká samozřejmě všech dětí, tedy včetně dětí v dětských domovech, dětí postižených, dětí z rodin, které se rozpadly, dětí samoživitelek a samoživitelů. Dětí adoptovaných. Dokonce i dětí gayů a leseb. Bavorsko samozřejmě má už několik let plné manželství pro lidi stejného pohlaví, není na tom nic proti dětem, naopak jde o ochranu dětí a úctu k jejich důstojnosti. V Bavorsku i některé katolické farnosti veřejně žehnaly a možná stále žehnají stejnopohlavním svazkům.


Teze, že kapitalismus musí sloužit rozvoji celé společnosti, tedy včetně těch nejchudších, a že nesmí docházet k nadměrnému hromadění bohatství v úzkých vrstvách společnosti je na Západě, dokonce i v USA, kde bylo až do Reagana velmi vysoké (přes 90%) zdanění bohatých, vyjádření všeobecného poválečného konsensu. Nesouhlasím s panem Vyhnánkem, že tento koncept je pravicový. Tradiční pravice (pravice Dreyfusovy aféry) nebyla ani pro všeobecné volební právo, natož pro práva pracujících a systémovou péči o chudé. Je pravda, že pravičák Bismarck zavedl důchody, ale udělal to proto, aby vzal vítr z plachet socialistům. Bez tlaku levice by nikdy nic jako sociálně-tržní stát nebylo. Západní pravice je dávno ve srovnání s 19. stoletím jasně vlevo. Je ovšem také pravda, že levice první poloviny 20. století musela nakonec přijmout jako fakt, že sociálně-tržní kompromis je lepší než marxistické sny o revoluci a beztřídní společnosti. Obecně ale kapitalismus zapřažený do potřeb běžných, chudých, lidí je ve skutečnosti sociálnědemokratický nebo socialistický vynález (říkalo se tomu z pohledu marxleninismu „revizionismus“ nebo „oportunismus“).


Možná pan Vyhnánek formuluje sociálně-tržní koncept jako pravicový proto, že chápe, že v Česku dlouho žádná skutečná levice nebude, že je možná pro politika, který chce mít voliče, nebezpečné se hlásit k levici. A to je zvláštní paradox postkomunistických zemí: jestli se něco komunistům za jejich totalitních vlád povedlo, tak je to likvidace potenciálu pro autentickou levici v běžné populaci (proč asi úspěšnými lídry ČSSD stali Miloš Zeman a Jiří Paroubek?). Nihilismus a zlodějina reálného socialismu zničily všechny předpoklady pro pochopení toho, co se píše v bavorské ústavě. Zůstala jen pravice, kterou se teď lidé jako Vyhnánek pokoušejí kultivovat, ostatně česká pravice se pořád ohání Západem. Jenže na Západ nikdy nepatřila a nepatří. Mentálně je pořád v Rusku. Nemůžeme ale říci, že by snad česká levice na Západ někdy patřila více. Sama ostatně spáchala sebevraždu během uprchlické krize 2015 a dalších let, kdy se šokujícím způsobem postavila proti základním levicovým hodnotám. Svůj elektorát tak předala miliardářovi, který je dokonalým výrazem kontinuity normalizačního nihilismu a který se na snížení daní pro bohaté shodl krásně s ODS a krajní pravicí.







1
Vytisknout
3603

Diskuse

Obsah vydání | 4. 8. 2022