Grónsko přišlo za tři dny o 6 miliard tun ledu, což je předzvěst nebývalých pobřežních záplav

28. 7. 2022

Podobné události jsou přímo zodpovědné za zvyšování hladiny moří a zaplavování pobřeží po celém světě i ve Spojených státech. Často jsou to právě ti nejchudší, kdo nejvíce trpí bouřkovými přívaly, pobřežní erozí, invazí slané vody do lagun a záplavami ve městech.

Vlna veder v Grónsku se vyšplhá jen na 15 stupňů Celsia. Běžně však podle webu o podnebí a počasí platí: "V červenci jsou průměrné maximální denní teploty chladné a pohybují se od 6 °C v KapTobinu do 10 °C v Angmagssaliku. Noční teploty obvykle klesají na 2°C v Angmagssaliku a 0°C v KapTobinu. Je to jeden z nejteplejších měsíců v roce."

Takže ano, 15C je hodně.

Myslím, že to byli René Marsh a Angela Fritzová ze CNN, kteří přišli s vysvětlením, jak vypadá 6 miliard tun roztátého ledu, a uvedli, že to stačí na to, aby se celý stát Západní Virginie ocitl pod metrem vody.

Úbytek 6 miliard tun ledu je znepokojivý, zejména proto, že se vše kumuluje. Pokud budeme pokračovat ve spalování fosilních paliv, časem všechen povrchový led roztaje. Ale už jsme zažili podstatně horší věci, říkají Marsh a Fritz. Vysvětlují, že v roce 2019 horké jaro a léto rozpustilo povrch ledového příkrovu a poslalo 532 miliard tun ledu do oceánů, což je trvale zvedlo o více než 1,5 milimetru.

Pokud by roztál veškerý grónský led, zvedlo by to hladiny moří o více než 7,5 metru.

Takový apokalyptický scénář, který by zničil pobřežní města po celém světě, můžeme ještě zastavit, pokud do roku 2050 přestaneme vypouštět uhlík. Veškerý stávající CO2 v atmosféře se dostane do oceánů. Ty se tím sice okyselí a vyhladí spoustu mořských živočichů, ale teploty by okamžitě přestaly stoupat a postupně by se vrátily k normálu devatenáctého století.

Průměrná hladina moří již od roku 1880 stoupla o 24 cm. Nezní to jako mnoho, ale je to hodně. V případě bouřkové vlny se to ještě znásobí a záplavy se zhorší. Oceány navíc nejsou ploché - na některých místech jsou vyšší než jinde a některé části stoupají rychleji než jiné. Oceán na Miami Beach je nyní o celý metr vyšší než byl v roce 1990 a záplavy za slunečných dnů bez deště jsou čtyřikrát častější než před pouhými třemi desetiletími.

Světové ekonomické fórum zjistilo, že vzestupem mořské hladiny jsou nejvíce ohroženy afroamerické městské komunity, u nichž se riziko záplav do roku 2050 zvýší o 20 %.

Záplavy v současné době stojí USA 32 miliard dolarů ročně, ale očekává se, že tato částka se výrazně zvýší, pokud bude hladina moří rychle stoupat.

 

Celý článek v angličtině ZDE