Vstupujeme do období hluboké sociální krize. Proč se všichni tváří, že se nic neděje?
8. 8. 2022
Vše se vyjasní 26. srpna, kdy britský energetický regulátor Ofgem oznámí nový cenový strop, který má vstoupit v platnost 1. října. Už v dubnu se zvýšil o 54 %, čímž se typický roční účet za palivo pro domácnost vyšplhal na 1 971 liber. Nyní, když Rusko nadále přerušuje dodávky zemního plynu do západní Evropy, se podle posledních odhadů zvýší o zhruba 70 % na 3 359 liber ročně - a v lednu se ceny opět zvýší odhadem o 8 %. Koncem minulého týdne jedna skupina analytiků uvedla, že rozhodnutí Ofgemu měnit každé tři měsíce cenový strop znamená, že roční účty za energie by mohly přesáhnout 4 200 liber, to je 10 500 Kč měsíčně Je samozřejmé, že tato zvýšení - která podle všeho potrvají až do roku 2024 - budou mít velké důsledky i pro celkovou inflaci. Někteří lidé se mezitím mají jako na houpačce: minulý týden oznámil ropný a plynárenský gigant BP čtvrtletní zisk ve výši 6,9 miliardy liber, což je nejvyšší hodnota za posledních 14 let. (Pozn. red. S ČEZEM v ČR je to obdobné.)
Co nás čeká, až teploty klesnou a život se stane nezvládnutelným? . V Bristolu připravuje městská rada "příjemná místa", kam budou moci lidé, kteří potřebují teplo, zajít, pokud jim bude doma příliš zima. Dundee plánuje řadu "tepelných bank"; v Aberdeenu mluvčí městské rady nedávno uvedl, že budou nabízet knihovny a další veřejné budovy, aby "dali lidem možnost zůstat v teple tam, kde je to potřeba".
A v celé zemi se poskytovatelé nouzových potravin v potravinových bankách dostávají na hranici dostupnosti. V městě Hull se městská rada spojila s organizacemi dobrovolnického sektoru a vytvořila Alianci pro potravinovou nerovnost, jejímž cílem je maximalizovat dostupnou pomoc během podzimu a zimy a bít na poplach před zcela neudržitelnou situací. Poukázala na to, co by mělo být zcela zřejmé: na skutečnost, že "současný model komunitní potravinové pomoci není dlouhodobě udržitelným ani morálně přijatelným řešením řešení chudoby".
V podstatě totéž platí o jednorázových platbách, které britská vláda zavedla, aby zmírnila dopady růstu cen energií: 400 liber (12 000 Kč) pro všechny domácnosti (budou vypláceny ve splátkách od října do března příštího roku) a dalších 300 liber (9000 Kč) pro důchodce a púak dodatečná "jednorázová platba na životní náklady" pro 8 milionů domácností, které dostávají sociální podporu, přičemž obě tyto platby budou vydány do konce tohoto roku. Tato pomoc je významná, ale nebude se opakovat.
Je tu ještě důležitější věc, která se stále přehlíží: miliony lidí, kteří nemají nárok na sociální dávky budou kvůli rostoucím cenám energií skutečně trpět. Jinak řečeno, jedná se o opravdovou celonárodní krizi. Energetická chudoba je tradičně definována jako situace, kdy náklady na energie přesahují 10 % čistého příjmu domácnosti. Podle nedávného výzkumu Jonathana Bradshawa a Antonie Keungové z University of York, který zveřejnila organizace Child Poverty Action Group, patřilo ve finančním roce 2019-20 do této kategorie necelých 20 % britských domácností. Jejich prognóza však naznačuje, že bez dalších opatření - a to i se započtením univerzální dotace 400 liber - se toto procento do začátku příštího roku vyšplhá na výrazně přes 50 %. V Severním Irsku bude podle nich 70 % domácností v energetické chudobě, ve Skotsku, Walesu a severozápadní Anglii to bude přibližně 60 %. Výzkum předpokládá, že energetická chudoba brzy postihne téměř 90 % samoživitelek se dvěma a více dětmi.
Diskuse