11. 8. 2022
Jak Boris Johnson ukončil svou dovolenou? Těžko říct. Nikdy se neangažoval ve vládě, a to ani během mimořádných situací v zemi, jak ukázala série jaho absencí na schůzkách Cobry na začátku pandemie. Nyní, zatímco se sbíhá několik národních krizí, se zdá, že to vzdal úplně. Jeho odtažitost však není jen patologií. Je to také doktrína. Absence je to, za co ho dárci strany platili, míní George Monbiot.
Ať už byli fyzicky přítomni, nebo ne, nedávní premiéři a jejich vlády nás nepřipravili na žádnou z velkých potíží, kterým čelíme. Dívali se stranou, když
vodárenské společnosti od
privatizace v roce 1989 neuvedly do provozu žádné nové nádrže a nechaly
unikat ohromující množství pitné vody - podle
současných odhadů 2,4 miliardy litrů denně. Je to nedbalost
tak velká, že to působí jako metafora. Místo
aby vláda tyto
společnosti donutila, aby úniky zastavila, dovolila jim, aby řeky zničily.
Vláda je tak odhodlaná se nepodílet na rozhodování, že nemůže ani zavést zákaz používání hadic: musí o to požádat vodárenské společnosti. Většina z nich, která má zájem na tom, aby
jejich zákazníci
pomocí měřidel spotřebovali co
nejvíce vody, to zatím odmítla. Stejně tak tyto společnosti
nebyly nuceny modernizovat čistírny odpadních vod. Kombinace
nadměrného odběru a vypouštění odpadních vod je zničující.
Boris Johnson a obdobně David Cameron ve jménu "omezení zeleného svinstva"
vyřadil z provozu vládní program energetické účinnosti. Počet každoročně zateplovaných
podkrovních bytů ve Velké Británii meziročně klesl z 1,6 milionu
na 126 tisíc. Do roku 2021 se
jejich počet snížil na 32 000. Boris
Johnson tvrdil, že tento trend zvrátí,
ale jeho „grant pro zelené domy" byl naprostým
fiaskem: byl tak špatně navržen, že musel
nutně selhat. Částečně v důsledku toho by
se letos v zimě mohla do energetické chudoby dostat
ohromující část populace - podle
jednoho odhadu více než polovina. Nyní hlavní kandidátka na post lídra toryů Liz Truss slíbila, že zruší zelené poplatky na
financování energetické účinnosti a
obnovitelné elektřiny.
Naproti tomu v Itálii vláda hradí lidem 110 % nákladů na veškerá energetická vylepšení v jejich domácnostech. Německo vyčlenilo na
renovaci budov 56,3 miliardy eur. Finsko vybavilo tepelnými čerpadly třetinu svých
domů.
Účty za energie spolu s trestuhodnými nájmy, rostoucí inflací a stagnujícími mzdami a dávkami mohou bez účinných opatření znamenat skutečnou
nouzi pro miliony lidí. Ale ani vláda, ani oba uchazeči
o vedení nenabízejí smysluplnou pomoc.
Nemají ani co říci ke kolapsu, který
čeká naše
zdravotnictví tuto zimu, pokud se další nárůst covidové
infektce překryje s krizí nedostatečného financování. Jediné veřejné služby, které se nepotýkají s výrazným
nedostatkem, jsou obrana (jejíž rozpočet hodlá Truss výrazně navýšit) a silnice.
Existuje důvod, proč vláda tolik utrácí za silnice, zatímco zbytek veřejného sektoru dusí: jsou to jedny z mála veřejných služeb,
které využívají bohatí.
Nejde jen o to, že tato „vládní
skořápka“ a ti, kdo se ji snaží převzít, nemají žádné odpovědi. Jde o to, že
jejich ideologie odpovědi zakazuje.
Povinnost péče je v jejich
očích ohavnost. Liz Truss napsala pologramotnou
polemiku Britannia Unchained, v níž vinu za všechno špatné ve
Spojeném království přenesla na
"pokleslou pracovní morálku a kulturu výmluv".
Tři z jejích čtyř
spoluautorů - Priti Patel, Kwasi Kwarteng a Dominic Raab -
jsou předními členy současné vlády.
Z nerovnosti a nedostatečné sociální mobility v této zemi neobviňovali hromadění bohatství a z něho vyplývající rentiérskou ekonomiku, ale
"lenost". Bez uvedení smysluplných důkazů
tvrdili, že "jakmile Britové nastoupí do zaměstnání, patří k nejhorším lenochům na světě".
Oslavovali "černé obchodníky", kteří v jiných zemích vytvořili "nezákonnou zónu", kde může
být poptávka okamžitě uspokojena nabídkou.
Truss a její spoluautoři trvali
na tom, že se jedná o "nejčistší úroveň podnikání, nedotčenou zákony, regulacemi ani
daněmi".
Za léta svého působení ve vládě měli dostatek příležitostí tuto doktrínu vyzkoušet. Výsledkem je
hrozící stagflace a očekávaná recese, která bude pravděpodobně hlubší než jakákoli jiná
krize. Ukazuje se, že nerovnost a ztráta sociální mobility nejsou,
jak tvrdili, důsledkem "myšlení, vnímání a kultury"
Britů, ale selhání politiky.
Kdo by to byl řekl? Truss i Sunak, nepoučeni zkušenostmi, se hodlají jen dále vzdalovat
efektivnímu vládnutí. Všechno, co se v národě pokazí, se nejprve pokazí v hlavách těch, kteří mu vládnou.
Když jsou vlády neschopné řešit problémy svého lidu, zbývá jen jediná možnost: poštvat nás proti sobě navzájem. Tento proces je
v plném proudu: účelem kulturních válek je odvrátit naši pozornost od
nerovnosti. S tím, jak se naše krize stupňují, jak se vláda zbavuje veřejné služby, probublává násilí stále blíže k povrchu. Takto
se země rozpadá.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse