Čína, Kyrgyzstán a Uzbekistán podepsaly přelomovou železniční dohodu. Na úkor ruských zájmů

21. 9. 2022

Čína, Kyrgyzstán a Uzbekistán podepsaly dlouho očekávanou dohodu o prosazení výstavby železnice spojující jejich země. Pokud bude trať dokončena, vytvoří kratší cestu do Evropy, která obejde sankcemi zasažené Rusko.

Tři vlády podepsaly dohodu 14. září na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v Uzbekistánu.

Dokument nestanoví plán pro vybudování projektu CKU, o kterém se poprvé hovořilo před čtvrt stoletím, ale měl problém s nastartováním, dokud mu ruská invaze na Ukrajinu nevdechla nový impuls.

Posouvá však projekt o krok blíže realitě tím, že stanoví podmínky studie proveditelnosti pro kyrgyzský úsek, jenž je chybějícím článkem pro propojení stávajících železnic v Číně a Uzbekistánu, který má být dokončen v první polovině roku 2023.

Zprávu oznámila ministerstva dopravy Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, která podepsala dohodu s čínskou komisí pro národní rozvoj a reformy.

Náklady na studii budou rozděleny rovným dílem, uvedlo kyrgyzské ministerstvo dopravy a spojů.

Zdá se, že prohlášení ministerstva potvrzuje dřívější zprávy, že po letech tahanic byla konečně dohodnuta trasa.

Kyrgyzstán prosazoval trasu, která by obsluhovala hustěji obydlené oblasti dále na sever, ale zdá se, že se spokojil s trasou omezenou na jih, z čehož bude těžit – konkrétně z vytváření pracovních míst pro výstavbu trati a poplatků za tranzit.

Železnice začne v Torugartu, kde je stávající silniční přechod z Číny, a bude pokračovat na sever přes osady Arpa a Makmal do Džalálabádu, kde se napojí na uzbekistánskou železniční síť.

Makmal je pozemek zlatého dolu provozovaného čínsko-kyrgyzským společným podnikem s většinovým čínským vlastnictvím.

Právě zde se rozchod změní z 1,435 metru používaných v Číně a Evropě na 1,520 metru používaných v bývalém Sovětském svazu, uvedl nedávno The Economist.

Trasa dlouhá 280 kilometrů bude stát 4,1 miliardy dolarů a bude financována buď prostřednictvím přímých investic, nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru, citoval list kyrgyzského ministra dopravy Erkinbeka Osojeva.

Odhad nákladů je konzervativní ve srovnání s předchozími odhady dvojnásobných nákladů na železnici, která bude procházet náročným horským terénem vyžadujícím vybudování řady tunelů – údajně jich je 90.

Čína bude podle The Economist také muset postavit 160 kilometrů trati, která se bude napojovat na novou trať.

Pokud bude někdy dokončeno, nové spojení by mohlo pokračovat na jih přes Turkmenistán do Íránu a dále do Turecka, brány do Evropy.

To by zkrátilo cestu z Číny do Evropy o 900 kilometrů a zkrátilo dobu cestování o osm dní, vypočítal The Economist.

Čína opatrně souhlasila s tím, že je potřeba urychlit plány na stavbu železnice, a zároveň varovala, že neuhradí všechny náklady.

Uzbekistán v poslední době s horlivostí přijal projekt, který považuje za součást velkého plánu na zlepšení dopravních a obchodních spojení na západ - ze Střední Asie do Turecka a dále do Evropy, na trase, která obchází mezinárodně izolované Rusko.

Zdroj v angličtině: ZDE