Rusko nepoužije jaderné zbraně, může ale proti Západu páchat teroristické útoky

6. 10. 2022

čas čtení 6 minut
 
Řeči o jaderné eskalaci nebo útocích na plynovody jsou v současné době  přitažené za vlasy, ale Moskva má k dispozici jiné páky

 
Každý jedotlivý člověk osvobozený od divoké ruské okupace představuje pro Ukrajinu vítězství, píše Keir Giles z britského výzkumného ústavu Chatham House. Pokračující osvobozování okupovaných území je však životně důležité i mimo Ukrajinu. Vyhnání ruských sil vysílá zásadní signál také Moskvě, Washingtonu a Bruselu a ukrajinský postup bude mít širší dopady, které jsou mnohem významnější než bezprostřední taktické zisky.

 

Za prvé, stejně jako v případě ukrajinské podzimní ofenzívy celkově, jasně dokazují západním podporovatelům Kyjeva, že válka není statická. Počátkem roku obavy z vleklého patu vyvolávaly váhání a pochybnosti o tom, zda Ukrajina a její stoupenci dokáží udržet nastoupený kurz. Nyní Ukrajina tyto pochybnosti odstranila tím, že převzala iniciativu a udržela si ji mnohem déle, než si většina vnějších pozorovatelů myslela. To může jen posílit odhodlání Západu stát na straně Kyjeva. Zejména se tím silně oslabil argument, že Ukrajina by měla "udělat ústupky", aby ukončila boje - ústupky, které jsou v mnoha případech k nerozeznání od kapitulace.


Za druhé, v samotném Rusku nepopiratelné porážky utrpěné na Ukrajině staví ruské propagandisty před nepřekonatelnou propast reality. Na počátku konfliktu silná cenzura  Ruska nad informacemi, které se dostávaly k jeho občanům, znamenala, že válečné cíle mohly být libovolně přetvářeny - a opakovaně se tak dělo, protože Rusko nedokázalo splnit své deklarované cíle, a tak si muselo vymýšlet nové. Nyní toto sevření skončilo a namísto překrucování faktů se ruská propagandistická mašinérie vymyká kontrole. Když jeden den Vladimir Putin prohlásí, že Rusko "anektovalo" části Ukrajiny a ty budou navždy ruské, a druhý den jse zpravodajství plné toho, jak jsou z nich ruská vojska vyháněna, i ta nejorwellovštější blokace reality je zpocybněna. A co víc, ještě více to podlomí mezinárodní podporu Ruska, protože fraškovitá povaha Putinových tvrzení byla nyní odhalena celému světu.

Nicméně i když ukrajinský vojenský úspěch  pomůže západním podporovatelům udržet nervy na uzdě, je to zároveň závod s časem. Rusko pravděpodobně nakonec překoná chaos svých počátečních mobilizačních snah - a jakmile budou nově mobilizované jednotky konečně nasazeny v nějaké použitelné podobě, změní to opět povahu konfliktu. Proto je pro ukrajinskou protiofenzívu životně důležité, aby i nadále postupovala rychleji, než se podaří Rusko účinně mobilizovat.

Někteří západní politici se nadále obávají ukrajinského vítězství, a to především proto, že dlouhodobá ruská kampaň, jejímž cílem je přesvědčit lidi, že porážka Ruska nevyhnutelně povede k použití jaderných zbraní, je okázale úspěšná. Skutečné přípravy na použití jaderných zbraní by byly vážným důvodem k obavám. To se však neděje; podle americké vlády a dalších dobře informovaných pozorovatelů Rusko nepodniká potřebné kroky k přípravě na jaderný útok. A přesto i po takové době lidé stále věnují pozornost tomu, co Putin říká, a ne tomu, co dělají jeho ozbrojené síly.

Strach z použití jaderných zbraní a představa, že Rusko změnilo svou jadernou doktrínu tak, aby pokryla širší škálu okolností, je největší mezi analytiky - mezi nimi i jadernými experty -, kteří se s ruskou problematikou setkávají poprvé. Ve skutečnosti existuje jasný rozpor mezi nimi a zkušenými znalci Ruska, kteří mají tendenci přisuzovat Putinovi mnohem nižší pravděpodobnost, že nařídí jaderný úder.

Nejsou to jen hrozby odvety ze strany Západu, které by mohly způsobit, že ruské vedení bude váhat s nařízením jaderného úderu. Rusko dobře ví, že úspěšné jaderné vydírání se skutečným odpálením neboi  bez něj by spustilo děsivý proces globálního šíření jaderných zbraní. Existují také praktické úvahy, jako například možnost, že by ruské ozbrojené síly váhaly s uposlechnutím rozkazu k odpálení jaderných zbraní, protože by raději dál byly naživu. A bohužel pro Evropu má Rusko spoustu jiných prostředků, jak způsobit zkázu na Ukrajině nebo zastrašit zbytek kontinentu, než se uchýlí k jaderným zbraním.


Rusko možná neuspělo s dalšími snahami o podkopání západní podpory Ukrajině, jako je blokáda obilí nebo přerušení dodávek plynu. Jeho možnosti však zdaleka nejsou vyčerpány a Moskva bude hledat nové způsoby, jak tuto válku učinit osobní pro lidi v Evropě a Severní Americe v naději, že vyvinou tlak na své vlády, aby Kyjev zradily. Jednou z forem eskalace, která se nyní zdá méně pravděpodobná, je ruský útok na podmořskou energetickou infrastrukturu, když útoky na plynovody Nord Stream uvedly do pohotovosti celou Evropu.

Ruští vojáci se však po Evropě potulovali a prováděli vraždy a sabotážní útoky dávno před rokem 2022. Chemické či biologické útoky nebo obnovení dlouhodobé praxe Moskvy sponzorovat násilné teroristy, kteří na Západě rozsévají zkázu, to vše jsou stále možnosti pro vedení Moskvy, které opustilo veškerou zdrženlivost spolu s jakoukoli snahou o záchranu vztahů s Evropou.

Ačkoli tedy Ukrajina prozatím může dosahovat velkolepých úspěchů na bojišti, od dneška do konce války je ještě dlouhá cesta - a pro západní podporovatele Ukrajiny je stále životně důležité prokázat výdrž a odhodlání dotáhnout ji do konce. Rusko nepochybně najde nové prostředky, jak toto odhodlání otestovat - a západní politici a občané by na to měli být připraveni.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4720

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2022