
Polsko prý žádá USA o jaderné zbraně
6. 10. 2022
Žádost polského prezidenta Andrzeje Dudy je všeobecně považována za symbolickou, protože přesun jaderných hlavic blíže k Rusku by je podle odborníků učinil zranitelnějšími a vojensky méně užitečnými. Bílý dům navíc uvedl, že takovou žádost neobdržel.
Dudovy výroky o
umístění jaderných zbraní následovaly po změnách v ústavě sousedního
Běloruska, které by umožnily umístění ruských jaderných zbraní na jeho
území.
Polský
prezident uvedl, že pro Polsko existuje "potenciální možnost" účastnit
se "jaderného sdílení", při němž jsou piloti z hostitelské země cvičeni k
letům s americkými jadernými bombami, které jsou uloženy na jejich
území.
"Hovořili jsme s americkými představiteli o tom, zda
Spojené státy o takové možnosti uvažují. Tato otázka je otevřená," řekl
Duda listu Gazeta Polska.
Přesun amerických jaderných zbraní do
Polska by mohl být porušením Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a
Zakládajícího aktu NATO-Rusko z roku 1997, v němž NATO po skončení
studené války uvedlo, že nemá v plánu rozmístit jaderné zbraně na území
nových členů. Rusko však hrubě porušilo své závazky vyplývající
z tohoto aktu.
Jaderní experti rovněž dodali, že to pro Polsko ani pro NATO nemá umístění jaderných zbraní v Polsku velký strategický smysl.
Federace
amerických vědců (FAS) odhaduje, že USA mají v Evropě 100 jaderných
zbraní, které tam zůstaly po studené válce a které jsou rozmístěny v
Nizozemsku, Belgii, Německu, Itálii a Turecku.
Všechno jsou to
bomby B61, které jsou považovány za vojensky zastaralé a neměly by žádnou roli v případě války s Ruskem. Odborníci na kontrolu zbrojení již
dlouho vyzývají k jejich odstranění z Evropy.
Byly
však modernizovány jako B61-12 s ploutvemi, které umožnily navádět jejich
pád. Měly by být zprovozněny v letošním roce. Bomby byly
rovněž navrženy tak, aby je mohly nést nové stíhací letouny F-35A
Lightning II s technologií stealth, což by z nich potenciálně učinilo
součást aktivního jaderného arzenálu USA.
Bílý dům
varoval před "katastrofálními následky", pokud by se Putin uchýlil k
použití jaderných zbraní, ale neupřesnil, jaké by to byly následky.
Uvedl, že soukromě varoval ruské představitele, ale není jasné, nakolik
byla tato varování konkrétnější.
Polský ministr zahraničí
Zbigniew Rau minulý týden uvedl, že následky by měly být nejaderné, ale
"ničivé". David Petraeus, který byl dříve šéfem amerického Centrálního
velení a ředitelem CIA, v neděli uvedl, že jednou z možných reakcí by
byly konvenční údery NATO pod vedením USA na ruské síly uvnitř Ukrajiny a
dokonce potopení ruské černomořské flotily.
Ve skutečnosti je
nepravděpodobné, že by se NATO podílelo na jakékoli reakci, protože by k
tomu byla nutná dohoda jeho 30 členů. Pravděpodobnější je, že by se na
ní podílel Washington a jeho nejbližší spojenci, jako je Spojené
království.
"Probíhají diskuse, a to již delší dobu, o různých
scénářích a o tom, jak bychom mohli reagovat," uvedl jeden z
představitelů Washingtonu. Evropské velení USA rovněž plánuje scénáře,
uvedl úředník a dodal, že "není plánován žádný konkrétní soubor akcí".
Dilema,
kterému vojenští plánovači čelí, spočívá v tom, jak jednat tak, aby
Putin neměl z použití jaderné zbraně vojenský prospěch, ale zároveň ne
tak razantně, aby se eskalace vymkla kontrole a neúprosně vedla k
jaderné válce mezi NATO a Ruskem.
Hodně by záleželo na tom, co by
Putin udělal. Rusové by mohli uspořádat "demonstrační" jaderný výbuch
nad Černým mořem nebo výbuch ve velké výšce, který by generoval
elektromagnetický puls, jenž by usmažil elektrickou infrastrukturu
jakéhokoli města pod ním.
Tyto akce by však vyvolaly mezinárodní
pobouření a měly by jen malý, pokud vůbec nějaký vliv na průběh
války. Použití jaderné zbraně proti ukrajinským vojenským cílům nebo
městu s cílem přimět Kyjev ke kapitulaci nebo k přijetí částečné ruské
okupace by představovalo mnohem větší problém.
Škála reakcí by v
takovém případě zahrnovala další sankce, včetně sekundárních sankcí
zaměřených na kohokoli nebo kteroukoli zemi, která nakupuje ruskou ropu.
Další možností je zvýšení dodávek zbraní do Kyjeva, včetně raket
delšího doletu a stíhaček, které Ukrajinci požadují.
Údery NATO proti ruským vojenským cílům na Ukrajině by představovaly
obrovskou změnu, která by konflikt změnil ve válku mezi Ruskem a NATO,
čemuž se politici snaží zabránit již téměř 80 let.
"Reakce na
použití jaderných zbraní by byla stejně důležitá jako samotné použití
jaderných zbraní," říká Mariana Budjerynová, vedoucí výzkumná pracovnice
projektu o řízení atomu při Belferově centru Harvard Kennedy School.
"Pokud
to Ukrajinu donutí k nějakému urovnání a spojenci si budou myslet, že v
této věci házíme ručník do ringu, pak to ukáže, že jadernými
zbraněmi opravdu dosáhnete toho, co chcete," řekla Budjerynová.
Diskuse