USA tvrdí, že Zelenskij riskuje "únavu spojenců Ukrajiny", pokud odmítne rozhovory s Ruskem

7. 11. 2022

Zelenskij dal rovněž jasně najevo, že nebude vést jednání se současným ruským vedením. Minulý měsíc podepsal dekret, který upřesňuje, že Ukrajina bude jednat pouze s ruským prezidentem, který vystřídá Vladimira Putina.

Spojené státy dosud poskytly Ukrajině pomoc v hodnotě 18,9 miliardy dolarů a jsou připraveny poskytnout další, přičemž tvrdí, že budou Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba. Spojenci v některých částech Evropy, Afriky a Latinské Ameriky jsou však podle amerických představitelů znepokojeni tlakem, který válka vyvolává na ceny energií a potravin i na dodavatelské řetězce.

"Únava z Ukrajiny je pro některé naše partnery skutečná," uvedl jeden z amerických činitelů.

Podle listu Washington Post američtí představitelé požádali Kyjev o signalizaci otevřenosti k jednání nikoli proto, aby Ukrajinu okamžitě dotlačili k jednacímu stolu, ale aby si udrželi podporu znepokojených spojenců.

Pro ukrajinské představitele by požadavek USA znamenal, že se zřeknou několikaměsíční rétoriky o nutnosti rozhodné vojenské porážky Ruska, aby byla zajištěna dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny - což je postoj, který silně rezonuje mezi ukrajinským obyvatelstvem, jež se obává, že se Rusko v budoucnu pouze znovu pokusí zmocnit země.

Zvěrstva, mrtví a destrukce způsobené ruskou invazí způsobily, že jednání jsou pro mnoho Ukrajinců nepřijatelná, zejména proto, že nálada na Ukrajině je po řadě úspěchů na bojišti v severovýchodní Charkovské a jižní Chersonské oblasti povzbuzená.

Navzdory silné rétorice by ztráta spojenecké podpory mohla mít pro Ukrajinu následky, zejména v podobě sankcí. Zkušený diplomat Alexander Vershbow řekl listu Washington Post, že "pokud se podmínky pro jednání stanou příznivějšími, nemyslím si, že by (americká) administrativa byla pasivní".

Ruští představitelé uvedli, že Kyjev se chystá pokusit o druhou ofenzívu s cílem získat zpět větší část okupovaného Chersonského regionu. Její znovuzískání by mělo pro Ukrajinu obrovskou symbolickou a logistickou hodnotu, protože Rusko si chce touto oblastí zajistit zásobování Krymu vodou a také pozemní cestu z Krymu do Ruska. V prohlášení na Telegramu Ruskem kontrolovaná správa Chersonu uvedla, že dodávky elektřiny a vody byly přerušeny poté, co "teroristický útok" poškodil tři elektrická vedení v okupované části regionu.

Ruskem dosazený chersonský úředník Kirill Stěmoušov ve čtvrtek uvedl, že ruské síly se pravděpodobně stáhnou na východní břeh města poté, co okupační úřady sundaly ruskou vlajku z budovy regionální správy a údajně se přestěhovaly do úřadu na východním břehu.

Události, které následovaly po hromadné evakuaci okupovaného Chersonu, vyvolaly zvěsti, že se Rusové možná stáhnou.

Ruské síly však posilují své pozice a mluvčí ukrajinského jižního velení Natalia Humeniuk to označila za lest, která má vtáhnout Ukrajinu do boje. Nedávné zprávy BBC z bojiště na ukrajinské straně chersonské fronty naznačují, že kyjevským silám možná stále chybí potřebné vybavení.

V prvním měsíci války vedly Ukrajina a Rusko rozhovory, v nichž Ukrajina slíbila, že výměnou za navrácení svých území zůstane neutrální. Rusko však vyzvalo Ukrajinu k uznání anektovaných území a k "demilitarizaci" a "denacifikaci" Ukrajiny - což jsou termíny, které Ukrajina a její západní spojenci nebrali vážně.

Zelenskij v pátek zopakoval svůj postoj a označil ochotu Ruska nechat ve válce zemřít tolik ruských mužů za "šílenou tvrdohlavost", která podle něj naznačuje, že jejich údajná ochota k jednání je "falešná".

"Když někdo přemýšlí o vyjednávání, nehledá způsoby, jak oklamat všechny kolem sebe, aby poslal další desítky nebo stovky tisíc lidí do mlýnku na maso - mobilizovaných nebo v podobě nějakých žoldáků," řekl Zelenskij.

USA uvedly, že prozatím souhlasí s ukrajinským postojem. Jeden z amerických představitelů, který o tom hovořil s agenturou Reuters, řekl: "Kreml pokračuje v eskalaci této války. Kreml prokázal svou neochotu vážně jednat ještě předtím, než zahájil tuto celou svou  invazi na Ukrajinu."

Putin podnikl kroky k přesměrování ruské ekonomiky na válečné úsilí na Ukrajině, což je vedle mobilizace další známkou toho, že se Rusko připravuje na dlouhou válku.

V říjnu Putin vytvořil vlivný vládní orgán, koordinační radu, která má koordinovat dodávky pro armádu. Jejím úkolem je transformovat ruské regionální ekonomiky tak, aby byly schopny zvládnout potřeby ruské armády na Ukrajině.

Nová ruská snaha o vyzbrojení a doplnění armády je jednou ze součástí dvojí strategie, jejímž cílem je znovu získat převahu na bojišti a vyhlásit tolik vytoužené vítězství nad Kyjevem.

Druhá část strategie zahrnuje zneškodnění Ukrajiny v týlu. Během posledního měsíce se Rusko systematicky zaměřilo na kritickou energetickou infrastrukturu Ukrajiny. Desítky elektráren, rozvoden a dalších částí ukrajinského energetického systému byly vážně poškozeny opakovanými ruskými útoky.

Ukrajinské úřady v důsledku toho vydaly  informace o plánovaném vypínání elektřiny v celé zemi, aby stabilizovaly rozvodnou síť.

Volodymyr Kudryckij, šéf ukrajinské státní energetické společnosti Ukrenergo, řekl, že Rusko se snaží zničit ukrajinský energetický sektor. Situace je podle něj kritická, protože není možné síť opravovat tak rychle, jak je ničena. Pokud by ruské útoky pokračovaly, výpadky elektřiny by byly "stále delší", řekl.

Šéf Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba v úterý prohlásil, že se opět jedná o předpolí ruského pokusu zaměřit se na hlavní město. Kuleba uvedl, že elektrárny na okraji hlavního města byly opakovaně cílem přerušení dodávek elektřiny do Kyjeva.

Kyjevský starosta a bývalý boxerský šampion Vitalij Kličko uvedl, že nevylučuje scénář, kdy by hlavní město čelilo úplnému výpadku proudu. V rozhovoru pro ukrajinskou televizní stanici United News, která vysílá centralizované zpravodajství na všech kanálech, Kličko řekl, aby se lidé připravili nákupem powerbank a teplého oblečení. V případě úplného výpadku proudu by se podle něj obyvatelé Kyjeva měli snažit zůstat u příbuzných mimo hlavní město.

Kličko však vyzval obyvatele Kyjeva, aby nebyli "pesimističtí", a řekl, že lidem pouze radí, aby se připravili na různé scénáře. "Uděláme vše, co záleží na nás, aby k takovému scénáři nedošlo."

Úplný výpadek proudu by znamenal, že by nebyla kanalizace, takže by úřady byly nuceny požádat 3 miliony obyvatel města, aby město opustili, řekl deníku New York Times Roman Tkačuk, bezpečnostní ředitel kyjevské samosprávy. List uvedl, že úředníci v hlavním městě byli informováni, že v případě, že by se síť ocitla na pokraji poruchy, měli by pravděpodobně nejméně 12 hodin před výpadkem. Pokud by k tomu došlo, řekl Tkačuk, "začali by informovat lidi a žádat je, aby opustili", a dodal, že situace je prozatím pod kontrolou.