Předvčerejší mírotvorci a "příští Ukrajina"

3. 2. 2023 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se právě nechal slyšet, že "příští Ukrajinou" se může stát Moldavsko.

Ty kdo stále ještě trpí utkvělou představou, že dlouho materiálně i ideologicky připravované ruské přepadení Ukrajiny bylo nějakým "omylem", případně prý "pastí CIA", do které Kreml neopatrně upadl, bude tedy třeba konfrontovat s otázkou: Jak si vůbec můžete myslet, že je s Ruskem možný mír, když právě vyhrožuje vojenským přepadením další sousední země?


Logika velí jednoznačně: Agresor ochotný ničit sousední země vojenskou silou, poté co nade vší pochybnost prokázal, že na nějaké mírové soupeření se Západem absolutně nemá, se nebude nikdy ochoten smířit s umlknutím zbraní. Ještě stále se spoléhá na to, že se Západu nechce válčit, takže nad ním může získat převahu vždy, když začne vyhrožovat drzým násilím.

Odpověď na to je jediná: Agresora porazit. Pokud nebude poražen na Ukrajině, chystá si už plány pro další státy v "blízkém zahraničí". Mezitím se jeho napomahač Orbán těší, že se zmocní Zakarpatí a jako hyena živící se na mrtvole poražené Ukrajiny překreslí poválečné hranice v Evropě.

Jestliže Putin na Ukrajině uspěje, střední a východní Evropa bude dlouhodobě destabilizovaná a bez masivních investic do armády, včetně obnovení povinné vojenské služby, prakticky nebránitelná.

Budoucí prezident se na rozdíl od svých "kvalifikovaných" kritiků v otázkách obrany vyzná a spolu s dlouho kritickým Kissingerem se také hlásí k přijetí Ukrajiny do NATO.

Nejprve ovšem musíme udělat maximum pro to, aby se Ukrajinci dokázali ubránit.

Abychom se za pár let sami neocitli v podobné situaci, v jaké jsou dnes oni.

3
Vytisknout
10247

Diskuse

Obsah vydání | 7. 2. 2023