Dlouhá cesta Německa a Francie na stranu Ukrajiny

10. 2. 2023

čas čtení 5 minut
Volodymyr Zelenskij je v Bruselu oslavován – a není divu. Ohromující je to, co se stalo v Berlíně a Paříži, skutečných centrech moci na kontinentu. Postoj Olafa Scholze a Emmanuela Macrona k Ukrajině se v poslední době výrazně změnil, píší Klaus Geiger a Christoph B. Schiltz.

Volodymyr Zelenskij mluvil s poslanci na svých zahraničních cestách od začátku války třikrát. Hrály se tři domácí zápasy. V americkém Kongresu, před britským parlamentem a poté ve středu v Evropském parlamentu. Všude kázal těm, kteří už byli přesvědčeni: USA a Velká Británie patří k nejbližším spojencům Kyjiva ve válce.

A také v Bruselu bouřlivý potlesk opakovaně přerušil Zelenského projev, v němž hovořil o "ukrajinsko-evropském způsobu života" a o tom, že členství v EU je pro Ukrajinu "cestou domů".

Pro poslance v zahraničněpoliticky bezmocném parlamentu nenese patos podpory Kyjivu žádné důsledky. Skutečné poselství, které vycházelo ze Zelenského cesty do Evropy, je jiné: Skutečná evropská mocenská centra, Německo a Francie, nyní dokončila změnu z vyčkávací, vypočítavé pozice, kterou nechtěla dráždit Rusko, do role velmi exponovaných klíčových partnerů Ukrajiny.

To je zřejmě jeden z důvodů, proč se Zelenskij dvakrát setkal s kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ve středu večer v Paříži, ve čtvrtek pak na summitu EU v Bruselu. Zelenskij dokonce cestoval do hlavního města EU společně s Macronem.

Ukázalo se, že tón, který ukrajinský prezident nasadil v Londýně, Paříži a Bruselu, byl velmi podobný. Přinesl vděčnost – a volání po stíhačkách. Londýn byl v otázce dodávek letadel o něco otevřenější než Berlín a Paříž. Propast, která kdysi vedla mezi spojenci, se ale výrazně zúžila.

Pohled zpět ukazuje, že: V březnu 2022 přednesl Zelenskij tucet projevů v parlamentech po celém světě. Zatímco v Londýně nebo Washingtonu děkoval a chválil, v Berlíně obviňoval. "Zdá se, že jste zase za zdí. Není to Berlínská zeď, ale zeď uprostřed Evropy, mezi svobodou a otroctvím,“ řekl tehdy Zelenskij. Obvinil Německo, že je částečně odpovědné za válku svou loajalitou k Rusku – a že opět na sebe vzalo historickou vinu tím, že po zločinech 2. světové války neposkytlo pomoc.

I Francie Ukrajinu masivně rozčilovala. V květnu 2022 Macron řekl, že člověk nesmí "ponižovat Rusko", aby mohl později vyjednávat. "Jsem přesvědčen, že úlohou Francie je být zprostředkovatelskou mocností" a Kyjiv se vztekal. Macron i Scholz odmítali po čtyři měsíce odcestovat na Ukrajinu.

Britský expremiér Boris Johnson stále obviňuje Scholze a Macrona z ochoty obětovat Ukrajinu. "Německý názor byl takový, že pokud by došlo k invazní válce, bylo by to katastrofální a bylo by lepší, kdyby to rychle skončilo a Ukrajina se vzdala," řekl Johnson. Spolková vláda to popírá.

Bez ohledu na Johnsonovo tvrzení je jasné, že Macron a Scholz v posledních týdnech mnohem více podporovali Ukrajinu. Na přelomu roku oznámil francouzský prezident dodávku lehkých obrněných vozidel palebné podpory a prohlásil, že jeho země bude podporovat Ukrajinu "až do vítězství".

Do té doby říkal, že Ukrajina "nesmí prohrát". Je to vzorec, který ponechává větší prostor pro jednání a územní ztráty. "Myslím, že se změnil. A tentokrát opravdu," řekl Zelenskij na setkání deníku Le Figaro.

Scholz na druhé straně na jednání tripartity v Paříži znovu řekl: "Ukrajina nesmí tuto válku prohrát". Zelenskij se netajil tím, co si o počínání německého kancléře myslí. "Musím ho nutit, aby pomohl Ukrajině a neustále ho přesvědčovat, že tato pomoc není pro nás, ale pro Evropany," řekl Zelenskij v rozhovoru pro Der Spiegel a francouzský list Le Figaro. Zároveň poděkoval Německu za dodávky zbraní a řekl, že vztah s Berlínem je "vlnový, je to nahoru a dolů".

Faktem je, že Německo je nyní lídrem ve zbrojní pomoci. Berlín přislíbil kolem 200 tanků Leopard 1 a 2. Scholz se navíc postavil do čela vytvoření evropské koalice Leopardů.

Mezi Ukrajinou a Evropou existuje také výbušné téma, pokud jde o přistoupení k EU. Krátce před summitem EU kancléř Scholz prohlásil, že v nouzovém řízení k žádnému přijetí nedojde. Všechny kandidátské země by musely "splnit kritéria", řekl chladně Scholz.

Macron sdílí tento názor. V závěrečném prohlášení k jednání, na kterém šéfové států a vlád diskutovali i o otázce migrace, je oceňováno pouze "pozoruhodné úsilí" Ukrajiny s ohledem na přistoupení. V původní verzi byly místo "úsilí" stále "kroky", hlásí diplomaté EU. Pasáž byla proto pod tlakem jednotlivých členských zemí změněna.

Ani v Paříži nezískal Zelenskij žádné nové konkrétní závazky: Žádné stíhačky, žádný výcvik pilotů, žádné nové dělostřelecké systémy. Ale Zelenskij také vidí, když se podívá na větší obrázek: Nikdo se v poslední době nepohnul tak jako Macron – a Scholz.

Celý článek v němčině: ZDE

0
Vytisknout
4538

Diskuse

Obsah vydání | 14. 2. 2023