Pentagon chce obnovit přísně tajný program komand na Ukrajině

10. 2. 2023

Jeden z amerických zdrojů pro Washington Post uvedl, že USA Kyjivu poskytují souřadnice pro zaměření "drtivé většiny" cílů pro raketové salvomety HIMARS a další moderní zbraně, ne-li všech.

Exkluzivní zpráva označila americkou pomoc při zaměřování cílů za dříve nezveřejněnou praxi, která odhaluje hlubší a operačně aktivnější roli Pentagonu v ukrajinské válce.

Pokud armáda v tomto ohledu dosáhne svého, překročí další červenou linii. Pravděpodobně se ale nikdy nedozvíme, zda k tomu skutečně dojde, protože tyto aktivity budou "přísně tajné".

Podle reportéra Wesleyho Morgana působily na Ukrajině takové týmy na základě paragrafu 1202 zákona o autorizaci národní obrany z roku 2019 až do loňské invaze, kdy byly rozkazy staženy.

Vojenští představitelé jsou ochotni tyto aktivity na Ukrajině obnovit, aby se zajistilo, že klíčové vazby nebudou s pokračující válkou ztraceny, uvedl tříhvězdičkový generál ve výslužbě Mark Schwartz, který vedl speciální americké operace v Evropě.

Někdy mohou tyto "kontrolní týmy" amerických komand (která operují v konfliktních zónách po celém světě) provádět činnost ze sousední země. Podle reportéra Nicka Turse vyžadují rozkazy sekce 1202 menší dohled a jsou "využívány k poskytování podpory zahraničním silám, nepravidelným jednotkám, skupinám nebo jednotlivcům", kteří se účastní nepravidelné války.

Zpráva Washington Post naznačuje, že tato žádost pravděpodobně nebude vyřízena do podzimu. Je ale další reflexí sil uvnitř americké vlády, které se snaží dostat hlouběji do konfliktu, aby mohly pomoci Ukrajincům. Z tohoto důvodu se jim u skeptických členů Kongresu možná nepodaří dosáhnout úspěchu.

Mezitím zpráva o americké pomoci při zaměřování cílů potvrzuje to, co mnozí tušili už od začátku - že Ukrajinci nejsou schopni bez pomoci obsluhovat sofistikované zbraně, které jim USA poskytují. Ukazuje se také, že jsme blíže přímému boji s Ruskem, než se původně připouštělo.

Jeden z vysokých ukrajinských představitelů prohlásil, že ukrajinské síly téměř nikdy neodpalují munici z vyspělých zbraní bez konkrétních souřadnic, které jim poskytne americký vojenský personál ze základny na jiném místě v Evropě. Podle ukrajinských představitelů by měl tento postup dodat Washingtonu důvěru ohledně poskytování zbraní delšího dosahu Kyjivu.

Vysoce postavený americký představitel - který stejně jako ostatní hovořil pod podmínkou anonymity - uznal klíčovou americkou roli v kampani a uvedl, že pomoc při zaměřování slouží k zajištění přesnosti a zachování omezených zásob munice pro maximální účinnost. Činitel uvedl, že Ukrajina nežádá Spojené státy o schválení toho, na co má udeřit, a běžně sama zasahuje ruské jednotky pomocí jiných zbraní. Spojené státy poskytují souřadnice a přesné informace o zaměřování cílů výhradně v poradní roli, konstatoval.

Pentagon vydal prohlášení, v němž tyto informace potvrdil, ale zároveň zdůraznil, že "Ukrajinci jsou zodpovědní za vyhledávání cílů, jejich prioritizaci a následné konečné rozhodnutí, na které cíle udeří. Spojené státy cíle neschvalují, ani se nepodílejí na jejich výběru či zapojení".

K domněnce, že Ukrajinci jsou při střelbě z těchto zbraní zcela závislí na USA, se Pentagon nevyjádřil. I kdyby ukrajinská armáda dostala sofistikovanější raketové systémy ATACM, o které žádá, USA by se neměly obávat jejich zneužití, jak listu Washington Post naznačil jeden z ukrajinských zdrojů: "Stejně kontrolují každý výstřel, takže když říkají - bojíme se, že to použijete k nějakým jiným účelům - no, tak my to nemůžeme udělat, ani kdybychom chtěli.“

"Je velmi obtížné si představit, že pokud budou ukrajinští agenti řízení Američany vysláni na průzkumné mise na území ovládané Ruskem, že nebudou identifikovat cíle pro útok ukrajinského dělostřelectva a letadel. Členové Kongresu si musí položit otázku, jak by Amerika reagovala, kdyby se tyto pozice změnily, a jak dlouho bude trvat, než se Rusko začne Spojeným státům mstít za americkou zpravodajskou pomoc Ukrajině, která zabila tolik ruských vojáků," poznamenal k tématu ředitel euroasijského programu při Quincy Institute Anatol Lieven.

 

Celý článek v angličtině ZDE