V Izraeli se konají protesty a stávky v souvislosti s plánovanou likvidací nezávislého soudnictví

14. 2. 2023

čas čtení 6 minut
 

Desetitisíce lidí se sešly na shromáždění a zaměstnanci v několika odvětvích stávkují kvůli návrhům pravicové vlády omezit nezávislost izraelského soudnictví
 


Nová izraelská tvrdě pravicová vláda začala předkládat rozsáhlou legislativu zaměřenou na revizi soudního systému. Vyvolává to dosud největší veřejné demonstrace proti navrhovaným opatřením.

Na bouřlivém zasedání, při němž muselo být několik opozičních politiků násilně vyvedeno, hlasoval v pondělí výbor Knesetu pro ústavu, právo a spravedlnost o dvou návrzích zákonů: jeden z nich poskytne politikům větší kontrolu nad jmenováním soudců Nejvyššího soudu a druhý umožní prostou většinou v Knesetu zrušit téměř všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu.



 
Návrhy nyní půjdou do Knesetu k prvnímu ze tří čtení, není však jasné, kdy se o nich bude hlasovat.

Soudní změny premiéra Benjamina Netanjahua se za dva měsíce od jeho návratu do úřadu setkaly s jedněmi z největších protestů, jaké kdy Izrael zažil, a sjednotily mnoho složek obvykle velmi polarizované společnosti. Mezi těmi, kdo vyšli do ulic, jsou příslušníci ultraortodoxní komunity, armádní veteráni a vedoucí pracovníci v oblasti špičkových technologií, kteří se obávají, že tato opatření povedou k tomu, že se Izrael vydá na cestu demokratického úpadku podobně jako Maďarsko, Polsko a Turecko v posledních letech.

Protivládní hnutí zahájilo v pondělí svou dosud největší kampaň, která se časově shoduje s hlasováním ve výborech.

Před odpoledním shromážděním před Knesetem se do Jeruzaléma sjely desítky tisíc lidí, kteří přijeli vlaky a v kolonách autobusů a aut. Jinde stávkovali zaměstnanci v několika odvětvích včetně lékařů a technologického průmyslu, demonstranti blokovali dálnice a asi 1 000 dětí a jejich rodičů pochodovalo po hlavní tepně v Tel Avivu. Státní zaměstnanci a členové největší izraelské odborové organizace Histadrut byli vyzváni, aby se stávek neúčastnili.

Kolem poledne se kolem vládního komplexu v centru Jeruzaléma shromáždilo odhadem 80 000 demonstrantů všech věkových kategorií, kteří za zvuku skandování, bubnů a píšťalek blokovali dopravu. Mnozí z nich mávali modrobílou izraelskou vlajkou.

"Jsem tu, abych chránil izraelskou demokracii. Pokud nebude Nejvyšší soud nezávislý, nebude mít parlament žádné protiváhy, mohou si schválit cokoli bez omezení. Nevím, jestli demonstrace zastaví reformu, ale musíme udržet demokracii ve veřejném zájmu," řekl 26letý Ron Sheiman, student vysoké školy.

K davu promluvil bývalý premiér a nyní vůdce opozice Jair Lapid, který o vládě řekl: "Navenek se sarkasticky šklebí a říkají, že (protesty) nic nezmění, ale uvnitř se třesou, jako se třesou vládci vždy, když zjistí, že před nimi stojí lidé, kteří se nechtějí vzdát."

Po čtyřech letech politických zmatků Netanjahu v prosinci znovu vstoupil do vlády v čele nejpravicovější koalice v dějinách Izraele - bloku, s nímž byl nucen spolupracovat poté, co spálil příliš mnoho mostů k ostatním politickým frakcím.

Různé složky nové vlády si přejí anektovat okupovaný Západní břeh Jordánu, zrušit pro-LGBTQ+ legislativu, omezit svobodu slova a vyřadit Nejvyšší soud, který v zemi bez formální ústavy a druhé zákonodárné komory hraje významnou kontrolní a vyvažovací roli. Zastánci soudních reforem tvrdí, že jsou nezbytné pro obnovení rovnováhy mezi jednotlivými složkami moci.

Přepracování právního systému pravděpodobně pomůže Netanjahuovi vyhnout se odsouzení v jeho korupčním procesu, v němž on sám všechna obvinění popírá. Průzkumy veřejného mínění však naznačují, že tento krok má poměrně malou podporu veřejnosti a vyvolal široký hněv mezi centristicky a liberálně smýšlejícími Izraelci.

Malé levicové křídlo v Izraeli a velká část arabské komunity, která tvoří 20 % obyvatelstva, tvrdí, že protestní hnutí se pouze snaží udržet status quo, který systematicky utlačuje Palestince na okupovaných územích i menšiny uvnitř Izraele.

Pondělní protest se koná na pozadí stupňujících se násilností v Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu, které v letošním roce zabily již 47 Palestinců a 10 Izraelců, což vyvolává obavy, že se bezpečnostní situace vymyká kontrole.

V neděli večer prezident Isaac Herzog vzácně vystoupil v televizním projevu, v němž předložil kompromisní plán, který by zemi ušetřil toho, co označil za "ústavní kolaps" a možné násilí.

V reakci na Herzogovu výzvu k odložení realizace legislativních kroků ministr spravedlnosti Jariv Levin, blízký Netanjahuův spojenec, uvedl, že se sice nebrání dialogu, ale že soudní změny budou pokračovat podle plánu.

Spojené státy, které se zpravidla zdržují komentářů k izraelským vnitřním záležitostem, v neděli vyslovily skrytou výtku. "Genialita americké a izraelské demokracie spočívá v tom, že obě jsou postaveny na silných institucích, na kontrole a rovnováze, na nezávislém soudnictví," uvedl Joe Biden v prohlášení, z něhož citoval deník New York Times.

Ekonomové rovněž varovali, že jakékoli vnímané oslabení demokratických norem by mohlo potenciálně odradit zahraniční investice a snížit úvěrový rating země. Nositelé Nobelovy ceny a bývalí představitelé izraelské banky, stejně jako společnosti Barclays, Goldman Sachs a JP Morgan, varovali před zvýšeným rizikem investování v Izraeli.

Navzdory sílící kritice doma i v zahraničí Netanjahu zdvojnásobil své plány v oblasti soudnictví. V komentářích na Twitteru adresovaných lídrům opozičních stran v pondělí večer premiér žádal, aby "přestali táhnout zemi do anarchie".

"Většina izraelských občanů nechce anarchii, chtějí diskusi, která je věcná, a chtějí jednotu," uvedl.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3759

Diskuse

Obsah vydání | 16. 2. 2023