Němci požadují, aby se kvůli nedostatku pracovních sil angličtina stala druhým úředním jazykem

11. 2. 2023

 

Vláda tří stran kancléře Olafa Scholze, v níž je slabším koaličním partnerem pro-podnikatelská Svobodná demokratická strana (FDP), představila loni na podzim vlastní verzi "zelené karty" - nazývané Chancenkarte neboli "karta příležitosti" - která má řešit kritický nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Vogel, člen výboru Spolkového sněmu pro práci a sociální věci, uvedl, že nový systém zelených karet musí být navržen tak, aby umožnil žadatelům splnit podmínky, i když neovládají plynně němčinu.

"A úřady, kde se musí registrovat, jakmile zde tito pracovníci budou, by jim měly být schopny nabídnout anglické formuláře žádostí a pracovníky, kteří plynně hovoří anglicky," dodal.

Když se německá ekonomika po pandemické stagnaci v loňském roce znovu rozjela, zaznamenala v roce 2022 v průměru 844 000 volných pracovních míst, což je rekordní počet, a zoufale chybí zejména ve farmaceutickém, strojírenském a IT sektoru. V lednu letošního roku evidovala Spolková agentura práce 764 326 volných pracovních míst v německých podnicích.

Šéfka agentury Andrea Nahlesová loni v listopadu naznačila, že největší evropská ekonomika bude k zaplnění tohoto nedostatku potřebovat roční přísun přibližně 400 000 kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí.

"Německo se musí zlepšit v soutěži o globální talenty. Závisí na tom naše hospodářská budoucnost," řekl Vogel. "Máme konkurenční nevýhodu, protože němčina bohužel není globálním jazykem. To bychom měli přinejmenším kompenzovat."

K výzvě FDP se připojil i Svaz německých průmyslových a obchodních komor, jehož prezident Peter Adrian nedávno řekl deníku Münchner Merkur: "Angličtina je světový jazyk a měla by stačit každému, kdo chce v mnoha německých podnicích dosáhnout velkých úspěchů." Podle Adriana by bylo "silným signálem", kdyby lidé z celého světa mohli mít první kontakt s německou byrokracií v jiném než německém jazyce.

Myšlenku, s níž poprvé přišla FDP při svém vstupu do vlády v prosinci 2021, odmítla organizace odpovědná za pracovníky správních úřadů. "Pokud jde o nařízení a zákony, platí v této zemi z důvodu právní jistoty úřední jazyk, a to je němčina," řekl loni mluvčí Svazu státních zaměstnanců (DBB) pro Redaktionsnetzwerk Deutschland.

Ulrich Stock, úředník DBB z východní spolkové země Sasko-Anhaltsko, varoval, že přidání druhého úředního jazyka by vytvořilo "byrokratické monstrum" a přineslo by právní rizika.

Odpor proti takové změně je o poznání silnější v bývalých státech socialistické Německé demokratické republiky, kde značná část obyvatelstva vyrůstala ve škole, kde se jako první cizí jazyk učila ruština, a nikoli angličtina.

Raymond Walk, poslanec durynského zemského sněmu za konzervativní CDU, řekl časopisu Der Spiegel, že učení němčiny musí zůstat "ústředním klíčem" k integraci lidí do německé společnosti.