Valorizace důchodů a očekávaný kolaps Sněmovny

20. 2. 2023 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Zdá se, že hlavním tématem veřejného prostoru po několik příštích týdnů se stanou důchody. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tvrdí – naposledy v pondělí ráno v Radiožurnálu – že v důsledku lednové inflace je třeba snížit jednorázově valorizační schéma. Podle něj nebylo konstruováno pro podmínky tak vysoké inflace. Jde o desítky miliard ve státním rozpočtu. Důchody se také staly hlavním tématem první hodiny nedělních Otázek V. Moravce.

Především je třeba říci, a v Moravcově pořadu to jasně zaznělo, že výše inflace v lednu nebyla žádným překvapením, takže vláda nemůže hrát hru, že najednou z čistého nebe pochopila, že musí snížit valorizace. Navíc jde o jednorázový krok, který není důchodovou reformou a vyvolává ve veřejnosti zmatek, ba dokonce politický boj. Všichni hosté Otázek – Danuše Nerudová, Jiří Rusnok i Richard Hindls – se shodli na tom, že potřebujeme důchodovou reformu, která vydrží na mnoho let dopředu a bude konsensuální. To ovšem slyšíme stále dokola více než dvacet let. Pamětník Rusnok nešetřil skepsí a shrnul, podle mne velmi přesně, že je třeba především zajistit, aby lidé nepadali do chudoby.

V té souvislosti Danuše Nerudová upozornila na velmi důležitou věc: ve veřejné debatě se stále více prosazuje představa, že důchodci jsou na tom díky valorizacím velmi dobře. Vychází se – jak to dělá pořád dokola pan ministr Jurečka – z výše průměrného důchodu. Medián by asi byl jiný. Paní Nerudová tvrdila, že stovky tisíc důchodců jsou dnes pod hranici chudoby. Nepřímo o tom mluví i pan ministr, když varuje před rozevírajícími se nůžkami, chce je ovšem zavřít nikoli tím, že chudé vytáhne ze dna, ale tím, že lidem s vysokými důchody dá méně. To je vlastně celý smysl tohoto jednorázového kroku.

Má-li být důchodová reforma – jak upozornil pan Hindls – otázkou konsensu s opozicí, vláda dělá nyní pravý opak a riskuje možná dosud nevídané sněmovní obstrukce. Pokud zákon prosadí (musí to stihnout prý do půlky března, jinak bude zákon protiústavní), je velmi pravděpodobné, že ten se stane předmětem soudního sporu. Proti jsou samozřejmě také odbory. Jak se k problému postaví česká veřejnost, to se teprve ukáže. Nicméně teze, že inflace je příliš vysoká, tak budeme omezovat zvyšování důchodů, nezní příliš přesvědčivě.

K tomu je třeba připočítat na Seznamu publikovaný článek, pod nímž je podepsaný šéf Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl. Sám titulek je výmluvný (a je, což nebývá úplně zvykem, celkem v souladu s obsahem článku): „Nízké důchody si vybrali sami živnostníci, ale doplácí na ně všichni.“ Podle článku se na minimální hranici důchodu pohybuje 60 procent OSVČ.

Jejich důchody údajně jsou nebo budou kolem 11 tisíc měsíčně. OSVČ – pokračuje logika článku – si mohou vybrat, kolik budou odvádět na důchod, takže důsledky si pak musí nést sami. Naopak zaměstnanci si vybrat nemohou. Podle mě jde o selhání státu. Stát dobře ví, že nemůže nechat zaměstnancům volbu, jinak bychom skončili zpátky v 19. století. Nemůže jim nechat volbu, protože nese odpovědnost za sociální politiku. Stejně nemůže nechat na lidech, aby si volili, kolik dají na zdravotnictví, na policii nebo na školství. Jestli OSVČ končí v chudobě kvůli nastavení odvodů, je to selhání státu, stejně jako by bylo jeho selhání, kdyby nechal odvody na volbě zaměstnanců.

Článek na Seznamu:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-hampl-nizke-duchody-si-vybrali-sami-zivnostnici-ale-doplaci-je-vsichni-225921?fbclid=IwAR3Q4t1G5bB5tYjtUQjFjzoFzh1lEg7WlSoqZIdtR5fAtQBAZmmt8Z5AzVE#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest203_personalizovany_layout_varCC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz



1
Vytisknout
6916

Diskuse

Obsah vydání | 23. 2. 2023