Slovensko ukazuje na důsledky kompromisů s tmářstvím

2. 6. 2023 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Samo Marec na Seznamu píše o varování ze Slovenska. Velmi výmluvně popisuje, jak se na Slovensku spojili fašisté s klérem a různými druhy konzervativců, aby vytvořili ve veřejném mínění jeden mišmaš, v němž splývá Brusel, Amerika, Soros, potraty, gay marriage, Ukrajina, liberálové. V zásadě jde o nacismus definovaný extenzí: ž/Židy zastupuje Soros. Marec asi jen nedopatřením zapomněl zmínit ještě Romy a levičáky.

Důležitá otázka je, jak se to vlastně stalo a co s tím dělat. V době volby prezidentky Čaputové se zdálo, že mnoho slovenských katolíků si uvědomilo, že prozápadní orientace je důležitější než liberální přístup k homosexuálům. Co se stalo?

Někdo řekne: neměli jste nám nutit gay marriage a my bychom zůstali na straně Západu. Vlastně to znamená: neměli jste nám nutit Západ a my bychom zůstali na straně Západu. Chce se tím říci, aby ve společnosti mohly působit předsudky, na nichž staví Putinova propaganda.

Dalším krokem, jak ho realizuje Orbán, je argument, že kdybychom netlačili na podporu Ukrajiny, měli bychom jednotu EU. Následovat může požadavek na splynutí národní identity s náboženstvím a Putinem, jak to vidíme u kdysi tak respektovaného protikomunistického disidenta Čarnogurského.

Na Slovensku v kostelích slyšíme spojení homosexuality s genocidou nebo tzv. kulturou smrti. Státy jako USA, Spojené království, Francie, Německo, které mají dávno manželství pro všechny, v tomto kontextu vypadají jako mnohem horší než Rusko a všechny jeho válečné zločiny. A to ne proto, že by se se třeba Američanům vyčítaly jejich války, ale proto, že se jim vyčítá jejich přístup k homosexuálům. Hitler by to viděl stejně jako kněz Kuffa. Další krok je odsouzení západní hudby, západní literatury, západního stylu života.

Nelze vůbec očekávat, že by se třeba na britských ostrovech vrátili lidé k homofobii jen proto, aby zajistili prozápadní stabilitu Slovenska nebo Česka. Prozápadní postoj nutně potřebuje, aby veřejnost chápala hodnoty, na jejichž základě západní státy zavedly manželství pro všechny. Že nejde o žádnou genocidu nebo kulturu smrti, ale právě naopak.

Co z toho plyne? Jak budeme čelit homofobní agendě jaksi „napůl“, tedy abychom se nedotkli těch či oněch předsudků – a kterých vlastně? Existuje nějaký konsensus mezi homofoby, co už tedy „lze homosexuálům tolerovat“? Máme tvrdit, že spiknutí „světového židovstva“ není tak úplně fantasmagorie, abychom neurazili nějakého nácka? Neexistuje nic jako spolehlivý „deal“ s konzervativci, že když jim vzdělání a osvěta ustoupí v tom či onom, oni zůstanou věrni Západu (jakkoli to jednotlivci mezi nimi mohou myslet vážně a svůj slib dodržet).

Je to naopak: Západ je už několik století vítězstvím vzdělání a osvěty nad tmářstvím a fantasmagoriemi. Bez toho zanikne a můžeme se vrátit k víře v čarodějnice (která je k nalezení v primitivních společnostech na různých kontinentech dodnes). My se musíme zabývat společenskou dynamikou, nikoli pocity několika ušlechtilých konzervativců, kteří nejsou s to pochopit, co se vlastně děje, co je v sázce.

Jestli nám hrozí kolaps demokracie a vítězství putinského nacismu, je to nikoli proto, že jsme se příliš drali na Západ, ale právě naopak: je to proto, že selháváme v západní vzdělanosti a osvětě. Budeme-li se utěšovat tím, že kompromis s konzervativci nás zachrání, zjistíme, že tento kompromis nemá žádné meze a že v rostoucím napětí mezi Západem a Putinem se tyto předsudky znásobí a spojí v jeden nacistický mišmaš.

3
Vytisknout
6290

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2023