"Viděl jsem mrtvolu svého bratrance." Britové v Gaze popisují hrůzu bombardování
31. 10. 2023
Někteří z 200 Britů nebo občanů s dvojím občanstvím v pásmu vyprávějí o životě uprostřed izraelského bombardování a o výpadku komunikace
Když Musheir El-Farra každou noc uléhá v Gaze do postele, nemůže se zbavit zvuků křiku lidí.
Od minulého týdne britského stavebního inženýra trápí vzpomínky na izraelský bombový útok na obytný blok v Chán Júnisu, při kterém podle jeho slov zahynulo 16 jeho příbuzných.
"Pokaždé, když jdu spát, vidím je a říkám si: 'Bude jich víc? Každou noc. Každou noc slyším ty výkřiky, ten nářek," řekl.
El-Farra uvedl, že "masakr" se odehrál 10 metrů od domu, ve kterém se ukrýval, a že nyní zná více než 100 lidí, kteří byli v Gaze zabiti od zahájení leteckého bombardování a pozemní operace Izraelem.
Při popisu následků útoku, který se odehrál minulé úterý v časných ranních hodinách, uvedl: "Viděl jsem před sebou tělo svého milovaného bratrance, chlapce, kterého jsem miloval odmalička, jmenoval se Hatim, ležel na zádech, měl odhalený zadek a my jsme ho přikryli dekou.
Viděl jsem tělo jeho syna, které bylo vyhozeno ze třetího patra na dvorek před naším domem. Viděl jsem tělo dvou dětí, které byly při tom masakru zabity.
"Viděl jsem starou ženu, která byla těžce zraněná a kterou nesli naši příbuzní. Viděl jsem, jak je všechny odvádějí do sanitek, a viděl jsem zohavená těla. To vše jsem viděl na metr daleko.
"Abych byl upřímný, opravdu se obávám posttraumatické stresové poruchy [PTSD], až se vrátím do Británie - pokud se do Británie vrátím."
Dvaašedesátiletý El-Farra, který vyrostl v Gaze a nyní žije v Sheffieldu, patří mezi 200 Britů nebo osob s dvojím občanstvím na palestinském území. Podle ministerstva zdravotnictví Gazy bylo od 7. října, kdy Hamás brutálně zaútočil na Izrael, v pásmu zabito více než 8 000 lidí. Bojovníci Hamásu řádili v jižním Izraeli, zabili 1 400 lidí a vzali 230 rukojmích.
V neděli mohli El-Farra a jeho synovec Mohammed Ghalayini, státní zaměstnanec z Manchesteru, který je rovněž uvězněn v Chán Júnisu, ujistit své blízké, že je naživu. poté, co byl zrušen 36hodinový téměř úplný výpadek komunikací, který nařídil Izrael.
"Bylo velmi děsivé být takto odříznut, cítit, že opravdu nemáte žádný hlas, zatímco jste pod náporem izraelské armády," řekl 44letý Ghalayini.
Bombardování však nepolevuje. "Pár minut předtím, než jste zavolali, se dům opravdu otřásl jako při zemětřesení, jako by se na vteřinu zakymácel ze strany na stranu," řekl v neděli večer.
"Je to všude kolem vás. Nemůžete se nikde projít, aniž byste neviděli nějaké známky bombardování, ať už jsou to budovy nebo trosky nebo auta, která mají rozbitá okna nebo obrovské promáčkliny, nebo lidé, chodící zranění, kteří chodí s obvazy na hlavách nebo se zlomenými končetinami a je to jako, wow, to jsou lidé, kteří právě unikli bombardování."
Ghalayini a El-Farra, který je předsedou Palestine Solidarity Campaign v Sheffieldu, uvedli, že nemají elektřinu a mají problém nabít si telefony, že mají nedostatek vody a jídla a na chleba stojí dvanáctihodinové fronty.
El-Farra, který se ukrývá v třípatrovém bloku se svým 21letým synem Qasemem, narozeným ve Velké Británii, a čtyřmi dalšími rodinami, dodal, že je šokující vidět evakuované ze severní Gazy spát na lepenkových krabicích na chodnících v centru Chán Júnisu.
Na sociálních sítích dokumentuje hrůzy izraelského bombardování, které označil za "kolektivní trest v masivním, obrovském měřítku [a] válečný zločin podle mezinárodního práva".
Chtěl však zdůraznit, že uprostřed brutality se objevily záblesky naděje. "Je to neuvěřitelné; jednu noc nás bombardují a druhý den už je trh a hlavní ulice a lidé se snaží vrátit do života," řekl.
"Viděl jsem lidi, jak chodí do obchodů s ptačími potřebami a kupují krmení pro své ptáky. Natočil jsem si video a brečel jsem, protože to je velké znamení, jak proboha v oblasti, která byla bombardována, lidé myslí na své ptáky a obchody jsou pro lidi otevřené."
Dodal, že i to je důkazem toho, že Palestinci se stali vůči takovému utrpení poněkud imunní. "Jsem smutný z toho, jak necítí tolik bolesti, protože jsou na ni zvyklí, i když je to podle všech nejkrutější útok," řekl El-Farra.
Navzdory obavám o svou bezpečnost Ghalayini a El-Farra uvedli, že zvažovali, že zůstanou v Gaze, aby pomohli s humanitární pomocí.
Ghalayini, který se narodil v Saúdské Arábii, ale do Spojeného království se přestěhoval, když mu byl jeden rok, řekl: "Jsem zkušený člověk, jsem organizovaný, mluvím plynně anglicky a umím se vyjadřovat. Mohu být hlasem, mohu být svědkem, mohu lidem pomoci, aby se z toho dostali. Civilisté ve válce jsou považováni za oběti, ale já nejsem oběť. Jsem někdo, kdo chce podpořit komunitu, aby tím prošla."
El-Farra dodal: "Jsem mezi svými lidmi a to, co se týká jich, se týká i mě a cítím, že i když odejdu, mé srdce bude krvácet pro lidi, kteří zůstali."
Diskuse