Fotografové bez hranic: Fotografie zvěrstev páchaných Hamásem pro AP a Reuters vyvolávají etické otázky

10. 11. 2023

Co tam dělali tak brzy, v sobotním ránu, které by za normálních okolností bylo klidné? Bylo to koordinováno s Hamásem? Schválily seriózní zpravodajské agentury, které zveřejnily jejich fotografie, jejich přítomnost na nepřátelském území spolu s teroristickými infiltrátory? Informovali fotožurnalisté, kteří pracují na volné noze pro jiná média, jako je CNN a The New York Times, tato média? Soudě podle záběrů lynčování, únosů a útoku na izraelský kibuc se zdá, že hranice byla prolomena nejen fyzicky, ale i novinářsky.

AP: Fotožurnalisté, nebo infiltrátoři?

Na fotografiích agentury AP z pohraniční oblasti mezi Izraelem a Gazou ze 7. října se objevila čtyři jména: Hassan Eslaiah, Yousef Masoud, Ali Mahmud a Hatem Ali.

Eslaiah, novinář na volné noze, který také pracuje pro CNN, překročil hranice do Izraele, vyfotografoval hořící izraelský tank a pak zachytil infiltrátory, kteří vstupovali do kibucu Kfar Azza.

HonestReporting získal screenshoty Eslaiahových nyní odstraněných tweetů na X, ve kterých se zdokumentoval, jak stojí před izraelským tankem. Neměl na sobě novinářskou vestu ani helmu a arabský popisek jeho tweetu zněl: "Živě zevnitř osad v pásmu Gazy."

Krátce po zveřejnění tohoto článku jsme byli upozorněni na záběry Hassana Eslaiaha vedle izraelského tanku. Kromě toho se objevila fotografie, na které je Eslaiah s vůdcem Hamásu a strůjcem masakru ze 7. října, Yahyou Sinwarem.

* * *

Masúd, který také pracuje pro The New York Times, tam byl také – právě včas, aby vkročil na izraelské území a pořídil další snímky tanků.

Ali Mahmud a Hatem Ali byli umístěni tak, aby pořídili snímky únosů Izraelců do Gazy.

Mahmud se zmocnil pickupu s tělem německo-izraelské Shani Louk a Ali pořídil několik záběrů unesených do Pásma.

Zajímavé je, že jména fotografů, která se objevují v jiných zdrojích, byla z některých fotografií v databázi AP odstraněna. Možná si někdo v agentuře uvědomil, že to vyvolává vážné otázky týkající se jejich novinářské etiky.

Reuters: Lynčování jako "obraz dne"

Agentura Reuters zveřejnila fotografie dvou fotožurnalistů, kteří byli na hranicích právě včas před infiltrací Hamásu: Mohammeda Fayqa Abu Mostafa a Yassera Qudiha.

Oba fotografovali hořící izraelský tank na izraelské straně hranice, ale Abu Mustafa šel ještě dál: vyfotil lynčující dav, který brutálně týral tělo izraelského vojáka, který byl vytažen z tanku.

Agentura Reuters byla tak laskavá, že k popisku fotografie přidala grafické varování, ale to nezabránilo editorům, aby ji bezostyšně označili za jeden z "obrázků dne" ve své redakční databázi.

Aby bylo jasno: Zpravodajské agentury mohou tvrdit, že tito lidé jen dělali svou práci. Dokumentování válečných zločinů k tomu bohužel může patřit. Ale není to tak jednoduché.

Nyní je zřejmé, že Hamás plánoval svůj útok na Izrael 7. října velmi dlouho: jeho rozsah, jeho brutální cíle a jeho masivní dokumentace byly připravovány měsíce, ne-li roky. Všechno bylo vzato v úvahu – nasazení, načasování i použití tělesných kamer a videí z mobilních telefonů pro sdílení zvěrstev.

Je myslitelné předpokládat, že se "novináři" náhodou objevili brzy ráno na hranicích bez předchozí koordinace s teroristy? Nebo byly součástí plánu?

I když neznali přesné detaily toho, co se stane, neuvědomili si, když se to rozvinulo, že narušují hranice? A pokud ano, informovali o tom tiskové agentury? Nějaký druh komunikace byl nepochybně nezbytný – před, po nebo během útoku – aby byly fotografie zveřejněny.

Ať tak či onak, když se mezinárodní zpravodajské agentury rozhodnou zaplatit za materiál, který byl zachycen za tak problematických okolností, jejich standardy mohou být zpochybněny a jejich publikum si zaslouží o tom vědět. A pokud jejich lidé v terénu aktivně či pasivně spolupracovali s Hamásem, aby získali záběry, měli by být vyzváni, aby nově definovali hranici mezi žurnalistikou a barbarstvím.

Zdroj v angličtině: ZDE