3. 4. 2024
Víte, že máte problém, když vás i teroristé obviní z toho, že jste divoši.
Několik dní po strašlivém útoku na halu Crocus v Moskvě z 22. března varoval samozvaný pachatel ISIS-K "všechny divoké Rusy včetně Putina", že se pomstí za mučení svých soudruhů a "potrestá Rusko" ranou, kterou si budoucí generace Rusů budou pamatovat.
Mučení, které měl ISIS-K na mysli, bylo prominentně zobrazeno na sociálních sítích: Jeden klip ukazoval, jak ruský voják uřízl teroristovi ucho a donutil ho ho sníst. Další klip ukazoval teroristu, jak leží na zemi se staženými kalhotami a elektrodami připevněnými ke genitáliím. Byl mučen elektrickým proudem.
ISIS-K samozřejmě nemá právo obviňovat ostatní z barbarství, ale jejich rozhořčení nad Rusy poukazuje na problém, který teroristický útok zvýraznil a zintenzivnil, i když nevytvořil. Rusové jsou stále násilnější, netolerantnější, brutálnější a brutálnější ve svém chování a ve svém projevu. Navzdory Putinovým aspiracím stát se Leviathanem schopným ovládat divoké choutky svých poddaných se mu podařilo posunout Rusko do hobbesovského přirozeného stavu, kde je život "odpudivý, brutální a krátký".
Jistě, jedním z důvodů tohoto smutného stavu věcí je genocidní válka Ruska proti Ukrajině. Žádná válka nikdy neuchlácholila duše divochů. Každá válka probouzí v lidech to nejhorší a někdy i to nejlepší. Ne každá válka však s sebou nese genocidu, zatímco ruská válka proti Ukrajině ano. To znamená, že brutální impuls předcházel genocidní válce a z toho, co mohlo být prostou vojenskou konfrontací, se stalo něco mnohem horšího, kampaň za vyhlazení národa, Ukrajinců. A vyhlazování je ze své podstaty brutální.
Takže skutečnost, že Rusové, kteří zadrželi čtyři tádžické pachatele, se okamžitě uchýlili k mučení, není náhodná. Není to ani anomálie. Ukrajinští váleční zajatci a civilisté jsou běžně mučeni ve speciálních zadržovacích celách. Ženy jsou systematicky znásilňovány. Muži byli také vystaveni sexuálnímu zneužívání. Ruská armáda verbuje násilníky. Takové barbarství není v Putinově Rusku ojedinělé. Dřívější verze Ruska byly stejně divoké.
Jen dva příklady: V roce 1698 Petr I. (alias Veliký), muž, který otevřel okno do Evropy a obdivoval evropskou kulturu a technologii, potlačil povstání střelců tím, že je veřejně upekl, roztrhal jim maso háky a rozdrtil jim nohy. Některé se rozlámali v kole; jiní byli rozčtvrceni nebo pohřbeni zaživa. Přihlížející pravděpodobně tleskali. V roce 1941 pak sovětská tajná policie popravila přes 20 000 ukrajinských politických vězňů, ale ne dříve, než jim vydloubla oči, jazyky, genitálie a prsa.
Věděl ruský voják, který vnutil tádžickému zajatci ucho, o svých význačných předchůdcích? Zdá se, že kanibalismus je nový, dokonce i pro Rusko. Mučení, mrzačení, jistě, proč ne? Jsou to věci jako obvykle. Být nucen sníst vlastní ucho se však zdá být poněkud přehnané, a to i na ruské poměry.
Z excesů obviňujte Putina a staré ruské zvyky. Samozvaný ruský prezident rutinně rozdmýchává násilí od prvních dnů v úřadu. Ničení ruských činžovních domů v roce 1999, divoká druhá čečenská válka, hrubá reakce na útok na divadlo Dubrovka v roce 2002, zabíjení Putinových politických oponentů a záhadné, údajně dobrovolné sebedefenestrace, to vše přivyklo Rusy na brutalitu. Putin a jeho soudruzi také běžně hovoří o jaderné válce a konečném řešení ukrajinské otázky, jako by to byla naprosto přijatelná témata pro seriózní diskusi.
Žádné z těchto chování by nás nemělo překvapit, pokud si uvědomíme, že Putin je diktátor a že jeho režim se postupně proměnil z prostého autoritářství přes protofašismus k plnohodnotnému fašismu a v posledním zvratu k něčemu mezi protonacismem a plnohodnotným nacismem. Činy nacistického Německa nás šokují, ale nepřekvapují. Totéž platí pro nacistické Rusko: Jeho rutinní pády do divošství jsou přesně tím, co bychom očekávali od nacistického režimu a vůdce.
Bohužel, Putinovo přijetí nacismu Rusy nezbaví viny. Jejich tolerance a schvalování barbarství nemůže být jen produktem Putinovy politiky a propagandy. Na mysl přichází věčná ruská otázka: Kdo nebo co je tedy vinno? Dvě a půl století mongolské nadvlády? Pravoslavné křesťanství? Nevolnictví? Neustálá expanze a imperialismus? Absence renesance a osvícenství? Bolševismus? Lenin a Stalin? Komunismus? To vše zavání přílišnou odhodlaností a nevyhnutelností – přinejmenším lepkavou vytrvalostí.
Ruský přirozený stav v pojetí Thomase Hobbese bude v nadcházejících měsících pravděpodobně ještě odpornější a brutálnější. Putin se nyní odvolá na útok Crocus, aby rozdrtil všechny možné projevy nespokojenosti a eskaloval proti Ukrajině a dost možná i proti pobaltským státům, Moldavsku a Polsku. A bohužel mu mnoho Rusů bude fandit.
Putin sundal rukavice. Totéž platí pro ruskou společnost, která je na pokraji propadu do záchvatů násilí, které bude nadále šokovat i ISIS-K.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse