15. 4. 2024
"Daniel Woo", důstojník státní bezpečnosti ČLR, je klíčovou postavou spojující mnoho členů sítě. Woo úspěšně ovlivňoval debaty v německém Bundestagu a platil belgickým zákonodárcům za šíření propagandy.
Státní bezpečnostní sítě se dále překrývají s pozorovatelskými misemi, což dodává legitimitu Ruskem organizovaným volbám na okupovaných územích na Ukrajině.
Sítě se rozšiřují i na politické strany, které vedou průzkumy veřejného mínění v některých letošních volbách do Evropského parlamentu a členských států EU.
Některá opatření již byla přijata. Česká vláda uvalila sankce na Hlas Evropy, mediální organizaci kontrolovanou Ruskem prostřednictvím Viktora Medvedčuka, oligarchy obviněného z vlastizrady na Ukrajině. Následně polské úřady zatkly jejího právního zástupce.
Odhalení o aktivech ruských zpravodajských služeb v Evropě odhalují překrývání s vlivovými operacemi vedenými špionážními agenturami z Čínské lidové republiky (ČLR). Západní mainstreamová média informovala o ruských případech, ale způsobům, jakými se zpravodajské služby ČLR napojovaly na tytéž sítě – včetně operací odhalených v China Brief – se dostalo jen malé pozornosti. Tyto přesahy existují jak na úrovni jednotlivých lidí, tak organizací a mají potenciál narušit evropské demokratické procesy.
Dvě nedávná vyšetřování odhalila bezprecedentní podrobnosti ruských zpravodajských operací zaměřených na evropskou politiku. Rozsáhlá obvinění poprvé identifikují poslance Evropského parlamentu jako spolupracovníky ruských špionážních sítí, v některých případech výměnou za peněžní odměny.
V lednu mediální konsorcium z pobaltských států oznámilo, že hacknuté e-maily odhalily, že lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoka spolupracovala se dvěma důstojníky ruské Federální bezpečnostní služby (FSB; Федеральная служба безопасности) již více než deset let. Údajná spolupráce spočívala ve shromažďování informací a organizování proruských akcí. Ždanoka nezpochybnila pravost korespondence, ale popřela, že by věděla, že jejím kontaktem byl důstojník FSB. Lotyšské úřady zahájily trestní vyšetřování proti ní v únoru.
Druhý případ vyšel najevo několik dní před Velikonocemi. Koordinované úsilí evropských zpravodajských služeb v čele s českými kontrarozvědkami zakročilo proti ruské vlivové síti. České úřady 27. března oznámily sankce proti Hlasu Evropy (VoE), mediální společnosti se sídlem v Praze, kterou v konečném důsledku ovládá ukrajinský prokremelský oligarcha Viktor Medvedčuk. Následujícího dne polská kontrarozvědka zatkla právního zástupce společnosti – bývalého důstojníka polského Úřadu pro ochranu vlády (Biuro Ochrony Rządu), což je zhruba ekvivalent americké tajné služby – pro podezření ze spolupráce s ruskou rozvědkou. Podle zprávy maďarských médií, která se odvolává na zpravodajské zdroje, má Visegrád Post, budapešťské médium, "stejné financování" jako VoE. Případ je součástí mezinárodního kontrarozvědného vyšetřování. Zdroje z české "bezpečnostní komunity" potvrdily, že případy jsou si podobné.
VoE publikovala zpravodajský obsah, poskytla rozhovory a zorganizovala několik akcí s politiky v EP a v členských státech EU. Podle zpráv v médiích VoE platila také politiky z Německa, Francie, Polska, Belgie, Nizozemska a Maďarska a přispívala na jejich kampaně. Výměnou za to politici šířili proruské narativy. Média na základě zdrojů z české vlády tvrdí, že mezi politiky, kteří od organizace přijali peníze, patří i Petr Bystroň, poslanec za německou krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD). Maximilian Krah, další europoslanec za AfD a hlavní kandidát strany pro příští volby do Evropského parlamentu, poskytl VoE nejméně dva rozhovory. Popírá, že by pobíral odměnu. Ale v roce 2021 se Krah i Bystroň setkali s Medvedčukem na Ukrajině. Pro VoE pracoval i Filip Dewinter, přední poslanec krajně pravicové vlámské separatistické strany Vlaams Belang, který v září 2023 udělal rozhovor s bývalým českým prezidentem. Stejně tak popírá, že by dostával zaplaceno.
Nedávno odhalené vlivové operace, do nichž byly zapojeny zpravodajské služby ČLR, přitáhly méně pozornosti médií, i když byly kvalitativně podobné. Ty byly řízeny Ministerstvem státní bezpečnosti (MSS), hlavní civilní zpravodajskou službou ČLR a jednou z jejích provinčních obdob. V jednom případě se síť státní bezpečnosti překrývala se sítí Čínské asociace pro mezinárodní přátelský kontakt (CAIFC, 中国国际友好联络会). CAIFC je politicky vlivná krycí organizace Styčného úřadu pro politickou práci Lidové osvobozenecké armády (PLA) (政治工作部联络局), orgánu vojenské rozvědky.
V roce 2023 evropská média informovala, že úředník Úřadu pro státní bezpečnost provincie Če-ťiang (浙江省国家安全厅) řídil v Belgii síť agentů, kteří shromažďovali informace o vrcholných politicích a získávali přístup ke zdrojům v Evropském parlamentu a Evropské komisi. Pod jménem Daniel Woo naverboval Franka Creyelmana, bývalého zákonodárce Vlaams Belang, a zaplatil mu, aby shromažďoval zpravodajské informace a koordinoval propagandistické operace. Woo se v uniklé zprávě chlubil, že "vyvinul tlak na německou vládu" prostřednictvím parlamentní otázky AfD týkající se údajné "vlny uprchlíků z Hongkongu".
Belgické bezpečnostní služby "věděly" o Wooových vazbách na Šao Čchang-čchuna (邵常淳), občana ČLR, který byl v roce 2017 vyhoštěn z Belgie za vměšování. V roce 2024 média informovala, že poslanec parlamentu Vlaams Belang Dewinter byl placen ČLR za politické lobbování a poskytování přístupu k politikům. Dewinter také pozval CAIFC na návštěvu Belgie v roce 2016 a označil se za "starého přítele" Cheng Guopinga (程国平), místopředsedy asociace.
Další síť MSS obklopuje budapešťský Čínský institut pro střední a východní Evropu (中国–中东欧研究院). Institut je údajně think-tank provozovaný Čínskou akademií sociálních věd (CASS), který shromažďuje evropské vědce, organizuje debaty a publikuje o politice. V čele institutu však stojí bývalý viceprezident Čínského institutu současných mezinárodních vztahů (CICIR, 中国现代国际关系研究院), který slouží jako krytí MSS pro mezinárodní angažovanost think-tanků. Český člen mezinárodního akademického výboru byl zapojen do české sítě, která prosazovala propagandu ČLR v zemi – sítě, která zahrnovala bývalé československé komunistické zpravodajské důstojníky.
Výše nastíněné sítě ruské a čínské rozvědky se protínají.
Síť Daniela Woo se překrývala s ruskými dezinformačními operacemi. Toto překrývání se původně soustředilo na zesnulého Manuela Ochsenreitera, parlamentního zaměstnance AfD, který měl ve straně značný vliv. Podle svědectví polského soudu z roku 2019 údajně podněcoval a financoval teroristický útok pod falešnou vlajkou na Ukrajině v roce 2018. Tři polští pachatelé útoku byli v roce 2020 soudem shledáni vinnými. Zaměstnanec AfD uprchl v roce 2019 do Moskvy, kde o dva roky později zemřel. Nejpozději od roku 2013 stál v čele krajně pravicového německého média Zuerst!, přičemž současně pracoval pro Russia Today. Ještě důležitější je, že podle německých bezpečnostních zdrojů působil jako "prostředník" mezi AfD, Ruskem a ČLR. Když se Woo zeptal Creyelmana, kam umístit propagandu pro ČLR, Belgičan navrhl Zuerst!, ale zůstává nejasné, zda Woo něco publikoval v Ochsenreiterově médiu. Podle německých médií však Ochsenreiter "obdržel několik tisíc eur z Číny" za zorganizování parlamentní debaty ohledně uprchlické vlny z Hongkongu.
Nejvýznamnějším průsečíkem mezi ČLR a ruskými sítěmi byly volební pozorovatelské mise, jejichž cílem bylo dodat důvěryhodnost nelegitimním plebiscitům na Ruskem okupovaných ukrajinských územích. Creyelman a Ochsenreiter se těchto misí zúčastnili v Luhanské a Doněcké republice v roce 2018. Ochsenreiter také sledoval krymské referendum v roce 2014 spolu s lotyšskou europoslankyní Ždanokou. Filip Dewinter sledoval ruské prezidentské volby v roce 2018.
Mateusz Piskorski, bývalý polský krajně pravicový poslanec, sledoval volby na Donbasu v roce 2014 spolu s Ochsenreiterem. Oba muži zůstali v kontaktu a "úzce spolupracovali", podle Der Spiegel. Piskorski byl zatčen v roce 2016 a obviněn ze špionáže pro Rusko i ČLR. Podle deníku Le Monde poskytl Piskorski informace ze strany ČLR Danielu Wooovi. Skupina evropských politiků a novinářů podepsala dopis na podporu Piskorského proti obviněním, včetně Ždanoky a Ochsenreitera. Piskorski byl v roce 2019 propuštěn na kauci a nadále spolupracuje s proruskými okrajovými médii, například s ruským krajně pravicovým ideologem Alexandrem Duginem.
Ladislav Zemánek je dalším ruským aktivem pracujícím pro síť MSS. Zemánek je akademik a politik alternativní pravice, na kterého byly uvaleny sankce na Ukrajině. V roce 2014 se Zemánek zúčastnil volební pozorovatelské mise na Donbasu spolu s Ochsenreiterem, Piskorskim a Creyelmanem. Zemánek píše brífinky o české politice pro Budapešťský institut a nadále poskytuje komentáře státním médiím ČLR.
Sítě kultivované Ruskem nabízejí příležitosti pro zpravodajské služby ČLR. Mohou být využity i v případě, že jsou její členové okrajoví, ale mají dobré konexe, a mohou poskytnout přístup k hlavním stranám v Evropě, zejména k těm, které jsou již kultivovány vlivovými orgány ČLR.
Na první pohled se může zdát, že ruské sítě, do nichž se agentury ČLR napojují, jsou na okraji politického spektra, a tudíž mají omezené využití. Například Piskorski, jeden z prvních kontaktů s Woo, se účastnil ruských operací prostřednictvím svého aktivismu v polských rasistických a neonacistických hnutích. Po jeho zatčení polská média informovala, že Piskorski dostával finanční prostředky od organizace volebních pozorovatelů vedené Lucem Michelem, vůdcem mimoparlamentní "národně bolševické" strany v Belgii. Piskorského přístup k polskému politickému mainstreamu však ukazuje, že není jen okrajovou postavou. V roce 2022 tlumočil pro první dámu Polska. Příležitost se údajně naskytla prostřednictvím Piskorského bývalé manželky, političky prezidentovy strany, která pracovala pro společnosti kontrolované státní agenturou pro kybernetickou bezpečnost.
Tyto sítě zřejmě nejzřetelněji vstoupily do hlavního proudu v Belgii. Vlaams Belang se v červnových belgických a vlámských volbách uchází o hlasy z první pozice. Kromě toho je Filip Dewinter, poslanec spojený s CAIFC, také prvním místopředsedou vlámského parlamentu, jednoho z belgických zákonodárných sborů na nižší než celostátní úrovni. Ačkoli Frank Creyelman již nebyl zákonodárcem, když pomáhal Wooovi, udržoval si kontakty napříč evropskou politikou. Jeho bratr, úřadující poslanec, byl členem parlamentního výboru pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, dokud se neobjevila Wooova odhalení.
Ani v Německu už krajní pravice není okrajová. AfD je v současné době v průzkumech veřejného mínění na druhém místě pro parlamentní volby v příštím roce. Kontakty s ruskými sítěmi AfD se protínají s již existujícími vazbami na ČLR. Ochsenreiter, zesnulý parlamentní zaměstnanec AfD napojený na Rusko, byl součástí Wooovy sítě. V roce 2020 Ochsenreiter vedl rozhovor s předním europoslancem za AfD – dotazovaným VoE – Maximilianem Krahem, který chválil ekonomické úspěchy Číny a naléhal na Evropu, aby ignorovala agresi ČLR vůči Tchaj-wanu. Krah byl místopředsedou neformální skupiny pro přátelství mezi EU a Čínou v Evropském parlamentu, která spolupracovala s hlavními vlivovými orgány Komunistické strany Číny. Krah přímo komunikoval s jedním z těchto orgánů – Mezinárodním styčným oddělením Komunistické strany Číny (ILD) – během cesty v roce 2019 placené státní společností ČLR a společností Huawei. Podle německých médií pomohl Guo Jian (郭健), Krahův asistent v Evropském parlamentu, založit v Německu lobbistickou organizaci spojenou s ČLR a asistoval Krahovi na cestě v roce 2019. Guo a lobbistická skupina zorganizovali cestu do ČLR přibližně ve stejných termínech pro delegaci, jejíž součástí byl i německý městský radní Tim Lochner, který propagoval vztahy s Li-šuej (丽水), městem na úrovni prefektury v provincii Če-ťiang. V roce 2023 se Lochner stal prvním starostou AfD.
Pokud agentury ČLR dokážou využít dalších kontaktů přes ruské sítě, potenciál politického vlivu v evropské politice se zvyšuje. Česká republika je dobrým příkladem toho, jak k tomu může dojít. Před čtyřmi lety se země posunula od jednoho z členských států EU, které jsou nejvíce spojeny s ČLR, k přijetí vazeb na Tchaj-wan a k orientaci na Západ. Nově odhalená ruská síť je však propojena se dvěma stranami, které by mohly po volbách v příštím roce sestavit vládu. Podle českých médií alternativní pravice Svoboda a přímá demokracie (SPD; Svoboda a přímá demokracie) zprostředkovala rozhovory s politiky (včetně AfD) pro VoE. Vrcholný poslanec SPD se nedávno zúčastnil akce na Slovensku, kde bylo VoE oficiálním partnerem. Na akci byl přítomen také první místopředseda Poslanecké sněmovny za stranu ANO, která v současné době vede v průzkumech. Poslanec za hnutí ANO byl pozorovatelem v krymském referendu v roce 2014. ILD, klíčový vlivový orgán, se zaměřil na obě strany, přičemž vůdce ANO v roce 2019 tvrdil, že si přejí "posílit výměnu názorů s Komunistickou stranou Číny", podle zprávy ILD ze setkání. Budoucí orientace České republiky zůstává nejistá, ale mohla by se snadno otočit zpět, pokud se tyto politické strany napojené na ČLR dostanou příští rok k moci.
Ruské zpravodajské sítě se ukázaly jako úrodná půda pro využívání civilními a vojenskými zpravodajskými službami ČLR. Výše uvedené případy ukazují, že parlamentní asistenti a bývalí zákonodárci s dobrými konexemi jsou ideálními cíli pro shromažďování zpravodajských informací a manipulaci.
Vzhledem k tomu, že ČLR a Rusko pokračují ve sbližování, je pravděpodobnější, že jednotlivé kooperace budou pracovat pro oba autoritářské státy. A s tím, jak se hnutí alternativní pravice stávají mainstreamovými – a mainstreamové politické strany se stávají více alt-right – riziko, že zpravodajské služby ČLR budou ovlivňovat evropskou politiku prostřednictvím sítí kultivovaných Ruskem, bude i nadále narůstat.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse