Jak přátelé Ukrajiny zachránili Zelenského před "zradou" ve Švýcarsku

14. 6. 2024

Švýcarsko dokument odmítlo, což by mohlo mít pro Ukrajinu krajně nežádoucí důsledky. V krátké době byl radikálně revidován a napravil klíčové problémy, o kterých EuroPravda psala a mluvila v hlavních městech nakloněných Kyjevu.

Aktualizovaný projekt se ukázal být pro Ukrajinu docela přijatelný.

Její autoři (konečně!) našli odvahu nazvat válku "ruskou agresí".

Z textu byly odstraněny mezery, které otevřely cestu k územním ústupkům Ukrajiny; změnil požadavky na alternativní "mírové plány", podmínky pro zapojení Ruska do mírového procesu atd. A přestože kvůli tomu někteří účastníci, kteří se řídí názorem Ruska, "zmizeli", drtivá většina zůstala s Ukrajinou.

Stručně řečeno, veřejné odhalení vedlo k lepším výsledkům mírového summitu za účasti Zelenského.

Europravda se dozvěděla o podrobnostech jednání a o rozhodnutí, které má být učiněno tento víkend.

"Ze zákulisí" mírového summitu

Pravděpodobně jste již četli článek "EuroPravda" o tom, co nám bylo nabídnuto k přijetí na mírovém summitu (článek "Bez míru a s kompromisy" si přečetlo více než 100 tisíc lidí). Důležité je však také vysvětlit časovou osu, tedy kalendář těchto událostí.

Ukazuje, jak mimořádnými se staly změny, které se v posledních dnech odehrály.

Myšlenka uspořádat mírový summit ve Švýcarsku byla schválena na začátku roku. Následovala jednání s potenciálními klíčovými účastníky a 10. dubna Švýcarsko oznámilo dohodnuté datum a místo konání summitu a začalo na něj rozesílat oficiální pozvánky. Do alpského komplexu Bürgenstock byli pozváni představitelé asi 160 států, čtyř mezinárodních organizací (OSN, EU, Rada Evropy, OBSE), papež a ekumenický patriarcha.

To hlavní ale zůstávalo před námi – podstata setkání, tedy rezoluce, se kterým museli všichni účastníci souhlasit.

Předem bylo dohodnuto, že Rusko nebude přítomno na prvním mírovém summitu (to byl kategorický požadavek Ukrajiny). A vše ostatní zůstalo předmětem diskuse.

Jak Kyjev, tak Bern měly velkou touhu dospět k nějakému rozhodnutí na základě výsledků summitu. Jeho příprava začala před více než dvěma měsíci – EuroPravda má k dispozici dubnový návrh společného komuniké, v němž jsou data summitu označena jako nejistá. Tento dokument byl pro Ukrajinu docela přijatelný. Zdůraznil červené čáry, které jsou pro Ukrajinu důležité, prosazoval "Zelenského mírovou formuli" atd. Byl to on, kdo se stal výchozím bodem pro konzultace s ostatními.

Kyjev byl však okamžitě informován, že ukrajinská varianta bude muset být radikálně změněna. Švýcaři se snažili co nejvíce zohlednit názory všech, aby se do Bürgenstocku sjelo co nejvíce lídrů – a Ukrajina nakonec s tímto přístupem souhlasila.

Jednání a korespondence o dokumentu trvaly více než měsíc.

Dne 28. května byla z Bernu do všech hlavních měst předána kompromisní varianta, dříve projednávaná se zástupci Kyjeva.

Tento projekt se však ukázal být pro Ukrajinu velmi nebezpečný.

Klíčové myšlenky, kvůli nimž byl summit v zásadě organizován, z něj byly vymazány a dokonce i evropští partneři se divili, proč Ukrajina sama ustupuje v klíčových otázkách (Evropská pravda to podrobně vysvětlila v článku "Jaké hrozby přináší summit ve Švýcarsku Ukrajině a lze se jim vyhnout").

A pak se události vyvíjely nebývalou rychlostí.

Tento text byl zveřejněn 5. června a podnítil diskusi mezi evropskými diplomaty o tom, zda je přijatelné řešení s formulací, která je v rozporu s dlouhodobým společným úsilím Ukrajiny a států EU. Přinejmenším několik zemí se obrátilo na Švýcarsko s návrhem na revizi společného prohlášení.

Následujícího dne, 6. června, byl Kyjev nucen veřejně komunikovat, že "Ukrajina neustoupí od mírového vzorce" a Zelenského veřejné projevy byly plné trvání na tom, že ukrajinská vize vítězství nad Ruskou federací nemá alternativy.

Zároveň se začalo pracovat na chybách. A 9. června rozeslalo Švýcarsko všem zemím nový návrh společného komuniké (Evropská pravda měla možnost si ho přečíst), v němž nečekaně ustoupilo od mnoha postojů, které prosazovalo.

Oprava dokumentu, která dříve trvala více než měsíc, byla nyní provedena během několika dní. A výsledek se ukázal být docela slušný.

Co se v dokumentu změnilo

Rezoluce summitu zůstala nezměněna, pokud jde o formát a strukturu. Jedná se o dvoustránkový dokument, který formálně, stejně jako dříve, věnuje pouze třem bodům ukrajinského "mírového vzorce": Jaderné bezpečnosti, potravinové bezpečnosti a propuštění válečných zajatců.

Ve skutečnosti se však nejdůležitější věci, stejně jako klíčové problémy, skrývaly mimo tyto body.

Aktualizovaný návrh většinu z nich napravil.

1) Ruská agrese

Tato oprava nemá žádnou právní váhu, ale má symbolický, politický význam.

Zní to absurdně, ale v květnovém návrhu rezoluce mírového summitu nebyla jediná zmínka o slově "agrese". A ještě více – o konstatování, že nejde o válku mezi dvěma zeměmi, ale o ruskou agresi, tedy o mezinárodní zločin, jehož obětí je Ukrajina.

Tuto právní skutečnost potvrzuje řada mezinárodních institucí i rozhodnutí Valného shromáždění OSN, pro které v roce 2022 hlasovalo 141 států. Někteří přátelé Ukrajiny však byli pravděpodobně překvapeni mlčením mírového summitu o této otázce. A po zveřejnění rezoluce summitu by ukrajinští občané nemuseli být spokojeni s tím, že zjevné věci nejsou nazývány pravými jmény. Proto byla ve společném komuniké slova "probíhající válka" nahrazena slovy "agrese Ruské federace proti Ukrajině". Tato náhrada může být pouze podporována.

2) Územní celistvost a Charta OSN

Europravda upozornila na tento problém, který měl dalekosáhlý dopad: Rezoluce summitu, kterou navrhli Švýcaři, vytvořila právní okno, které by v případě potřeby zahrnovalo i to, že se Ukrajina vzdá části svého území v rámci "udržitelného míru s Ruskou federací". To samozřejmě neznamená, že summit plánoval donutit Ukrajinu, aby se vzdala Krymu nebo Donbasu. Jde jen o to vytvořit pro to potenciální cestu do budoucna. Tato myšlenka však musela být potlačena v zárodku – a nový návrh ji vyřešil.

Znění Charty OSN se opět stalo nezpochybnitelným. Kromě toho jasně uvedli, že základem udržitelného míru bude pouze "řešení založené na principu respektování územní celistvosti a suverenity všech států".

Slovo "všechny státy" lze samozřejmě vytknout a přát si, aby se Rusko rozpadlo. Ale jednoho dne v budoucnosti se to stále může stát, jen to nebude součástí "mírové dohody". Místo toho je pro nás důležité "konkretizovat" myšlenku zachování mezinárodně uznaných hranic Ukrajiny. A přesně to se stalo.

3) "Alternativní mírové formulace"

To je další možná klíčový problém předchozího návrhu: Zamlžil význam Zelenského "mírového vzorce" a otevřel prostor pro mezinárodní diskusi o všech alternativních vizích míru. Například čínsko-brazilské, která počítá se zastavením posilování ozbrojených sil Ukrajiny a zastavením nepřátelských akcí (což znamená udržení ruské okupace alespoň na územích, která již Moskva ovládá).

Nové znění říká, že budou zohledněny pouze ty mírové návrhy, které jsou v souladu s mezinárodním právem (tj. bezpodmínečné navrácení hranic z roku 1991, pokud nebudou přezkoumány samotnou Ukrajinou) a Chartou OSN (zejména bezpodmínečné právo Ukrajiny pokračovat v odrážení ruské agrese a osvobozování okupovaných území).

Jedná se o zcela bezpečnou formulaci.

Předchozí návrh navíc deklaroval, že tento summit začal rozvíjet novou "společnou" vizi mírového plánu, což byla utopie, vzhledem k přítomnosti zemí z ruské nebo čínské sféry vlivu mezi účastníky summitu. Nyní byla tato věta vyškrtnuta.

4) Zapojení Ruska

Na Ukrajině mnohé vyburcovaly zprávy o zapojení Ruska do dalších mírových rozhovorů.

Musíme se podívat pravdě do očí – bez komunikace s Ruskou federací to vůbec nepůjde. Například kompenzace škod způsobených válkou je bez ruské účasti technicky nemožná. Na detailech však záleží. Za jakých podmínek je toto zapojení možné? Jaká je role a postavení agresorského státu, nestaví ho na stejnou úroveň s obětí? Existují nějaké požadavky na přímý dialog mezi Kyjevem a Moskvou, i když Ruskou federaci stále ovládají váleční zločinci? Odpovědi na tyto otázky určují, zda je tato možnost přijatelná.

Předchozí verze rozhodnutí summitu tímto filtrem neprošla.

Jak informoval EuroPravda, aby se Rusko změnilo z agresora v účastníka mírových jednání, stačilo zavést vágní "opatření k budování důvěry" pouze ve třech nevojenských tématech summitu. A pokud by toto rozhodnutí bylo schváleno, nebylo by pro Zelenského snadné vysvětlit, proč jsme předložili nějaké další podmínky pro zapojení Ruské federace.

V novém návrhu byl tento oddíl přepsán od nuly.

Švýcaři souhlasili s tím, že Rusko vůbec nezmíní, místo toho se odvolávají na "všechny strany" (je snadné předpokládat, že to byl požadavek Kyjeva v reakci na veřejné pobouření). Nyní neexistuje žádný uvolněný požadavek na "opatření k budování důvěry", ale místo toho jsou zapotřebí "konkrétní činy". A co je nejdůležitější, vymazané zmínky o "druhém mírovém summitu", které naznačovaly povinnost přizvat Rusko k účasti na něm.

Tyto formulace, na rozdíl od všech předchozích bodů, pro nás nejsou zcela bezpečné – jsou však docela funkční a uspokojivé.

5) Tříbodové problémy

Jak již bylo zmíněno, tento summit bude věnován pouze třem tématům – jaderné bezpečnosti (problematika jaderných hrozeb ze strany Ruské federace a okupované Záporožské jaderné elektrárny), potravinové bezpečnosti (tj. volný vývoz výrobků z Ukrajiny) a výměně vězňů (spolu s návratem nelegálně unesených dětí a civilistů).

Tento seznam byl vybrán proto, aby se na první summit shromáždilo co nejvíce států – koneckonců, alespoň slovy, jsou proti jaderné válce, pro jadernou bezpečnost, pro dodávky potravin na světové trhy a humanitární otázky.

Ani tyto body v předchozím návrhu však nebyly formulovány dokonale – byly méně ambiciózní než v mírovém plánu.

Jeden z problémů v aktualizovaném dokumentu byl opraven – bylo doplněno, že "útoky na obchodní lodě v přístavech a podél celé trasy, jakož i na civilní přístavy a civilní přístavní infrastrukturu jsou nepřijatelné", a to platí nejen pro dopravce obilí, ale pro jakákoli civilní plavidla (včetně kontejnerových lodí nebo těch, které vyvážejí ukrajinský kov atd.). To je důležité zejména proto, abychom mohli jasně prohlásit: Pokračování takových útoků zablokuje účast Ruské federace na mírových iniciativách.

Je také důležité, aby s novým zněním byla tato klauzule synchronizována s ukrajinskou "mírovou formulí".

Ale v otázce jaderné bezpečnosti zůstala ambice formulace nižší: Ukrajinský plán také vyžaduje, aby Rusko deokupovalo a demilitarizovalo Záporožskou jadernou elektrárnu, ale švýcarský dokument se k tomu neodvažoval.

Důsledky přijetí

Obecně lze říci, že dokument, který byl nyní připraven, je pro Ukrajinu docela přijatelný a dokonce velmi dobrý. Jsou zde nepodstatné výhrady, ale hlavní problémy byly odstraněny a klíčová ustanovení jsou napsána opravdu dobře, v souladu se zájmy Ukrajiny.

V tuto chvíli návrh ještě není finální: Existuje možnost cílených změn ve dnech 13. a 14. června. Zdroje Europravdy se však přiklánějí k názoru, že aktualizovaná koncepce rezoluce zůstane.

Samozřejmě, že musíme být ve svých hodnoceních realističtí.

Tento summit nepovede k průlomu, jak všichni účastníci zdůrazňují. Je to dlouhá cesta a my právě teď děláme jeden z prvních kroků. Je však kriticky důležité, aby tento krok nebyl špatným směrem a nezpůsoboval problémy. Předchozí verze rezoluce byla právě taková; nejenže to nepřinášelo znatelné výhody, ale také vytvářelo nebezpečí. Tyto problémy byly nyní vyřešeny.

Tyto změny však měly svou cenu.

Status dokumentu se nezměnil – stejně jako dříve se jedná o "společné komuniké", se kterým musí souhlasit všichni účastníci bez výjimky.

Proto, jak varovala Europravda, vyšší ambice rozhodnutí znamenají, že některé země "odpadnou" a odmítnou se zúčastnit.

Už se to stalo.

Bezprostředně poté, co Švýcarsko informovalo všechna hlavní města o změně textu společné rezoluce, řada zemí odmítla do Bürgenstocku cestovat. K 5. červnu tak Švýcarsko oficiálně oznámilo, že "obdrželo více než 80 potvrzení účasti na úrovni hlav států a vlád" a celkový počet potvrzených účastníků podle úředníků přesáhl stovku. V následujících dnech však musela být tato věta z webových stránek akce odstraněna a nyní se v ní píše, že "svou účast na summitu pro mír na Ukrajině potvrdilo asi 90 států, většina z nich na úrovni hlav států nebo předsedů vlád".

Několik států stále čeká na finální dokument. Jiní jsou pod tlakem Ruské federace. Ukrajina také nezahálí: Prezident Zelenskyj v posledních týdnech cestuje po světě a přesvědčuje hlavní města, aby se připojila k summitu.

Podle zdrojů EP ve skutečnosti asi 15 států "pozastavilo" svou účast. Kromě toho se počet těch, kteří signalizovali sestup z prezidentské nebo premiérské úrovně na úroveň ministrů nebo dokonce náměstků, počítá v desítkách, ale to není kritický problém, hlavní je v principu účast či neúčast státu na summitu.

A i když je zřejmé, že vzhledem k nedávným změnám bude na summitu méně států, než o kolika snila prezidentská kancelář před osmi dny, je lepší mít summit podobně smýšlejících lidí, než dělat ústupky v otázkách, které jsou pro stát kriticky důležité. Změny, které se odehrály v uplynulém týdnu kolem mírového summitu, jsou proto rozhodně pozitivní.

Zdroj v ukrajinštině: ZDE