Rozhovor Britských listů 667. Křetínský, Tykač a další. Jak oligarchové ovládají ČR a brzo už i Západ
4. 6. 2024
čas čtení
15 minut
V Senátu se konala konference, kterou zorganizoval Marek Hilšer, o vlivu oligarchů na českou společnost. Účastnil se jí i analytik organizace Reset Radek Kubala, s nímž o tom hovoří Albín Sybera.
Ano. A přesně takhle fungují média Daniela Křetínského. Jsem rád, že se tím celá tahle oligarchická skupina přestala tajit a otevřeně říká, že média jsou pro ně jen nástroj rozšiřování vlivu.
Albín Sybera:
Vážení diváci Britských listů, vítám vás u dalšího
dílu. Je tady dnes se mnou Radek Kubala, výzkumník organizace Reset.
Dobrý den.
Radek Kubala:
Dobrý den, děkuji vám za pozvání.
Albín Sybera:
Hovořit dnes budeme o tématu, které se často vyskytuje na
Britských listech, nejen na Britských listech, a to je
oligarchizace České republiky. Řekl bych téma, které možná
trošku po volbách 2021 s odchodem Andreje Babiše z vrcholové
politiky ztratilo na razanci, ale možná tím spíše je to téma,
které je nadále stejně relevantní alespoň z pohledu toho, jak
dneska můžeme sledovat nadále, jak čeští občané platí jedny
z nejvyšších poplatků v energetice, v telekomunikacích, tedy v
odvětvích, která se by se dalo říct, že jsou monopolizovány
některými společnostmi, jako je společnost PPF, společnost EPH,
můžeme jmenovat dále. Zároveň to jsou společnosti, které jsou
velmi činorodé v českých médiích a jedny z klíčových
vlastníků. A v této situaci se Radek Kubala zúčastnil konference
v Senátu, která byla věnovaná tématice oligarchizace České
republiky. A pane Kubalo, chtěl byste to pro posluchače, pro
čtenáře nějakým způsobem zrekapitulovat? Sesumarizovat
nejdůležitější body z té konference?
Radek Kubala: Můžu, můžu. Ta konference se konala přímo
na půdě Senátu, organizoval jí nezávislý senátor Marek Hilšer.
Myslím si, že to byl z jeho strany dobrý krok, protože na takhle
vysoké úrovni se to téma otevírám málokdy a chce to určitý
typ odvahy to vůbec přinést, ačkoliv je to tak důležité téma,
tak velkou míru odvahy. A myslím si, že to byla povedená
konference. Účastnilo se jí poměrně dost lidí, mrzelo mě
trošku, že tam nebylo tolik senátorů a senátorek. Kromě Pana
Hilšera, se zúčastnila senátorka Jitka Seitlová, lidovecká a
zároveň David Smoljak ze Stanu, ale jinak to nevzbudilo takový
ohlas. Nicméně to bylo dost povedené. Témata, který tam
probírali, tak byly jednak tématika dohledových institucí a to,
které jak fungují nebo spíš nefungují, instituce u nás, které
by měly předcházet oligarchizaci nebo pomáhat jí nějakým
způsobem regulovat. Byly tam taky případové studie. Já jsem
prezentoval případovou studii firmy EPH Daniela Křetínského, a
to jak přispívá k oligarchizaci České republiky.
Zazněly tam také příspěvky na téma toho, jak velké
developerské firmy ovlivňují celý stavební byznys a celou
bytovou politiku. Zazněla tam taky otázka, koncentrace vlastnictví
v zemědělství. Ale taky jsme se bavili hodně o médiích, o tom,
jak celou Českou republiku ovlivňuje oligarchizace médií, jaký
to má dopad na žurnalistiku a nacelou společnost. Bavili jsme se
taky o situaci na Slovensku v televizi Markíza, která je spojená s
PPF a taky o tom, jak těžké je vůbec dohledat v Česku špatně
fungující evidenci skutečných majitelů, jak je těžké, jak je
to zcela netransparentní, někdy těžké vůbec dohledat nějaké j
vlastníky, nebo zjistit tu míru oligarchizace České republiky.
Takže bylo tam
spousta zajímavých příspěvků. A jak říkám, myslím si, že
je hodně důležité, že se to téma otevírá takhle takhle vysoko
v Senátu.
Albín Sybera:
Ještě možná, než se vás zeptám na váš vlastní příspěvek
tak v minulých letech vzniklo hodně studií o tom, jak Česko je v
podstatě velmi kleptokratická země. V tom smyslu, že tady
existuje velká koncentrace majetku v několika málo vlastnických
rukách a zároveň tyhlety majetky jsou velmi často navázané na
obchod se státem. Velmi mnoho těchto těchto studií pochází ze
zahraničí, ať už to je The Economist a nebo další renomované
organizace, tak chci se zeptat: V současném Česku zdá se vám, že
se v posledních letech tahleta situace. Co se týče domácí
produkce nějakým způsobem zlepšuje, nebo tady je to velmi stálé,
řekl bych pole neorané, když bych to měl říct takhle laicky? Že
existuje jakýsi možná dluh, ať už z novinářského sektoru nebo
z neziskového sektoru v této oblasti v Česku?
Radek Kubala:
Já si myslím, že se minimálně se vstupem Andreje Babiše do
politiky o tom začalo nějakým způsobem mluvit a byť to téma je
rámované primárně tou jednou oligarchickou klikou kolem něj, tak
to ale otevřelo i prostor pro debatu o dalších oligarchických
klikách, Daniela Křetínského, PPF a tak dále, myslím si, že se
to postupně trochu posunulo. I ta debata o médiích. Ne že by se
to posunulo zásadně, poslala jako zásadně, ale prostě se aspoň
otevřel prostor pro tyhlety debaty, což do té doby to bylo úplně
uzavřené, si myslím. Že se to tedy trochu nějak posouvá.
Albín Sybera:
To je takový paradox, že Andrej Babiš se stal symbolem
oligarchizace v Česku, tak alespoň nějakým způsobem napomohl
tomu, že se z toho stalo téma.
Radek Kubala:
Je to tak, je to tak.
Albín Sybera:
Nicméně
vraťme se k vaší prezentaci, chtěl byste ji nějakým způsobem
zrekapitulovat v rámci toho časového fondu, který tady máme?
Radek Kubala: To nebude jednoduché. Každopádně my se
zabýváme firmou EPH Daniela Křetínského, zejména z klimatického
hlediska dopadu na klima. Nicméně v tomto byla část naší
kampaně, kterou jsme reprezentovali v Senátu. já jsem vytáhl z
těch informací a z těch našich reportů, nějaké informace,
které souvisí s tím tématem oligarchizace klientelismu. A tak
dále, bavili jsme se o tom, jak se EPH dostal k tomu, že se stala
takovým gigantem, to znamená napojení na politiky, ať už Mirka
Topolánka nebo na stranu Smer na Slovensku.
Ale taky jsme se
bavili o vazbách na Rusko, bavili jsme se právě o tom, jak média
Daniela Křetínského tady ovlivňují celou veřejnou debatu a jak
je využívá jako nástroj klientelismu a tak dále. Takže tyhle
aspekty jeho byznysu jsem se snažil zachytit v tom příspěvku, měl
15 minut a tady využívá tu síť kontaktů napojení na politiky a
tak dál a jak to dospělo k tomu, že se z Daniela Křetínského
stal druhý nejbohatší Čech.
Albín Sybera:
Když se podíváme na minulost Daniela Křetínského, tak on
začínal ve společnosti J&T, což je,možná hlavní symbol
privatizace na Slovensku. Chtěl bytes tam možná jenom tady ještě
nějaké další klíčové body vypíchnout? Co se týče nějaké
evoluce EPH, možná i nějakým způsobem, jak se snaží EPH
adaptovat na realitu poté, co Rusko vtrhlo na Ukrajinu?
Radek Kubala: Moc se nepotřebujou adaptovat, protože v
posledních dvou letech zažívá Daniel Křetínský obrovské
skvělé časy. Jednak má gigantické zisky, zejména kvůli
energetické krizi, kterou pomohl způsobit, s tím, že pomohl
upevnit naši závislost na plynu, jehož cena stoupla. Proto stouply
také ceny energií. Tady myslím, že je jasně vidět nějaká
nespravedlnost, jak oligarchizace poškozuje společnost. Protože
tady jedna skupina, jeden člověk a jedna firma vydělává obrovské
zdroje na sobě svůj zisk, zatímco zbytku společnosti obrovským
způsobem klesá životní úroveň, propadá se do energetické
chudoby. Takže si myslím, že tady na tom příkladu to jde hodně
dobře vidět, kam ta oligarchizace jako celé vede. Takže když je
nějaká firma, nějaký člověk schopen ohýbat pravidla ve svůj
prospěch, navzdory společnosti, tak to prostě není správně. A
pak se můžeme bavit tak, jak říkal Marek Hilšer na konferenci,
to mi přišlo zajímavý, jestli jsme se náhodou místo v
demokracii neocitli v diktatuře oligarchie. To je klíčová otázka,
která za mě nastává.
Albín Sybera: Já bych možná tady v té souvislosti toho
řekněme regionálního nebo ještě většího regionálního
vzestupu EPH v souvislosti s energetickou krizí, kdy jak jste
zmínil, tak zaznamenala rekordní zisky ve svých dějinách, tak
bych možná ještě tady otevřel to téma. V posledních měsících
můžeme sledovat, možná i dvou letech, obrovský vzestup EPH při
akvizicích v Německu, v Británii, v Holandsku, poslední z nich
právě o kterých jsme se mohli dočíst tak je to, že vlastník
britské pošty doporučil Royal Mail, nejstarší z fungujících
poštovních služeb na světě k převzetí. Je to jedním z
investičních nástrojů Daniela Křetínského. Je tedy možné,
samozřejmě, ještě to bude muset posvětit akcionáři, vláda, v
Británii budou v červenci volby, takže to ještě neznamená, že
k tomu převzetí nutně musí dojít. Nicméně bych se asi zeptal,
vy jste hovořil taky o tom, jak v minulosti EPH se dostávala v
Česku, do stále silnější pozice tím, že ohýbala zákony. Já
si jenom tady vzpomenu, namátkou z Britských listů, často jsme
psali o tom, jak jedna ze společností AVe, odpadová společnost, ve
které je Daniel Křetínský dlouhodobě jedním z klíčových
akcionář, tak celou dekádu ohýbala poplatky z odpadu, z
uskladnění odpadu na skládkách. Dneska ta společnost je
vyšetřována orgány činnými v trestním řízení.
A když se
pročítám tím, jak je reportováno o Danielu Křetínském a o
britské poště, tohleto je málokdy zmiňováno v těch
souvislostech a řekl byste, že tohle je jeden z těch průvodních
jevů, kdy pro oligopoly typu EPH je klíčové, že skrz vlastníka
mají tak velký vliv v médiích, jaký mají právě v Česku, kde
jsou vlastně asi pravděpodobně největším mediálním domem na
trhu?
Radek Kubala: Ano, dalo by se to tak říct, on v té
Británii se snaží, když se bavíme o tom získání Royal Mail,
tak se znaží získat nakladatelství Telegraph, což je
nakladatelství, které má poměrně velký vliv na celé prostředí
Konzervativní strany a tady to spektrum voličů v Británii. Tím
by mu to dalo další nástroj i v Británii. Jednak by měl pak
lepší přístup k politikům a zadruhé ovlivňovat nějakým
způsobem tamní debatu, nastolovat agendu a tak dál. A myslím si,
že ano, že u nás je to viditelné nejvíc. V Senátu jsem
prezentoval ten příklad, o kterém jste mluvil, ten příklad AV.cz
ale. Já si myslím, že on se snaží, Křetínský, vytvářet na
Západě dojem, že je velký podporovatel svobody, liberální
demokracie.
Takže média
kupuje proto, aby aby pomohl zachovat kulturu debaty ale tady na tom
příkladu u nás jak vidíme, že to tak úplně není. A je těžké
prorazit ten jeho obraz, který on si na Západě buduje, protože má
výrazně jednodušší přístup do médií a to tak, že jeho
strategie je založena na tom, že on se jna Západě tváří, že
je součást té západní oligarchie těch jako boháčů, kteří -
Albín Sybera:
Oligarcha, ale hodný.
Radek Kubala:
No jo, no. Ale reálně u nás vidíme, že se dá říct, že je to
takový ruský oligarcha s českým pasem, jak rádi říkáme. Takže
si myslím že to postupně probublává i na ten Západ, realita.
Čím dál víc novinářů ze západu, lidí, kteří se o to
zajímají, tak zjišťují informace, co se tady děje. A ona to
není otázka jenom Británie a Francie, ale třeba teď v Německu
zase je velká debata okolo Křetínského, protože kupuje část
oceláren Thyssen Krupp, takže zase je v nějaké veřejné debatě.
Takže no, si myslím, že ten jeho obraz, který on se snaží
pěstovat se postupně na ten Západ dostane, ale ten začátek byl,
on byl schopen dávat rozhovory, byl schopen tvořit si ten obraz a
teprve postupem času ta skutečnost toho jeho byznysu, tak ho dožene
i na tom Západě.
Albín Sybera:
Už se nám krátí čas a nicméně možná v rychlosti poslední
otázku, dokud dokud jste tady s námi, tak bych se ještě zeptal,
když jste zmiňoval ten narativ ze strany Křetínského o tom, jak
on se snaží v těch svých médiích bránit nějakou svobodu, nebo
aspoň svobodu, tak jak on si ji představuje, s něčím podobným
jsme se mohli setkat aspoň soudě podle vyjádření Pavla Tykače,
vlastníka Severn Energy Group, když se ucházel o koupi Mafry,
kterou nakonec tedy koupil bývalý manažer PPF Karel Pražák,
jednu takovou věc, kterou Pavel Tykač a Daniel Křetínský mají
společné také, tak je vlastně, že jsou vlastníci klíčových
sportovních, respektive fotbalových mužstev v Česku, pražských
Sparty a Slavie. Daniela Křetínského také vidíme, že se aktivně
účastní, nebo je vlastníkem, spoluvlastníkem West Hamu v
Británii. Vnímáte to, že ten sport můžou oni taky využívat
jako jakýsi imageový nástroj k tomu, aby se prezentovali, nebo
respektive získávali, abych tak, řekl pomyslné společenské
body?
Radek Kubala:
Určitě. U toho Tykače a té Slávie si myslím, že to je snaha
jak zlepšit svoji pozici tady v České republice v situaci, kdy on
bude žádat pro své elektrárny o státní dotace, takže mu to
zlepšuje pozici. U toho Křetínského ten West Ham vnímám právě
jako snahu budovat si na Západě nějakým způsobem obraz jako
člověk, co vlastní ty slavné kluby, co vlastní ten slavný
fotbalový klub a skrze to má nějaké postavení v britské
společnosti. Takže si myslím, že to je součást budování
image. Jde vidět, že sami cítí, že tady to bude čím dál
horší, že? Oligarchové tu budou čím dál víc pod nějakou
kritikou, tak se snaží se kupovat svoji společenskou prestiž,
skrze právě nákupy ve fotbalovém prostředí.
Albín Sybera:
Já vám mockrát děkuji, je to, řekl bych, nevyčerpatelné téma,
takže se budu těšit někdy v budoucnu zase na slyšenou.
Britský deník Guardian vydal rozsáhlou investigaci ohledně pochybných obchodních vazeb Daniela Křetínského, který se snaží koupit si pět set let starou britskou poštu Dlouholetí obchodní partneři českého miliardáře jsou ...
Britská ministryně obchodu se má setkat s českým oligarchou a
projednat jeho plánované převzetí britské pošty, o němž byly
zveřejněny pochybnostiNa britskou konzervativní
ministryni obchodu Kemi Badenochovou je vyvíjen tlak...
Diskuse