Němci jsou znepokojeni umístěním nových amerických raket

26. 9. 2024

Dvě z těchto raket budou schopny zasáhnout hluboko v ruském území a budou také schopny zasáhnout Moskvu. Jsou sice vyzbrojené konvenčně, ale zároveň schopné jaderné palby, ačkoli jejich převedení do této role by vyžadovalo novou dohodu. Tato dohoda však neříká nic o tom, zda bude mít Německo nad raketami na svém území nějakou kontrolu.

Umístění raket Tomahawk a LRHP je v rozporu se Smlouvou o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987, která zakazuje umístění pozemních raket s doletem od 500 do 5 000 kilometrů. Trumpova vláda však v roce 2019 od smlouvy INF odstoupila a Rusko poté její dodržování samo pozastavilo. Bidenova administrativa se nepokusila o vyjednání návratu ke smlouvě.

Vlády prezidentů Trumpa a Obamy tvrdily, že ruská balistická raketa SRBM Iskander  s deklarovaným doletem pod 500 km (v rámci limitu smlouvy INF) a umístěná v Kaliningradu má ve skutečnosti delší dolet, a tím smlouvu porušuje. Toto tvrzení však nebylo nikdy nezávisle potvrzeno a po ruském záboru Krymu v roce 2014 zhoršení americko-ruských vztahů znemožnilo vyřešit tuto otázku jednáním.

Poněkud podivné je, že poslední souhlas německé vlády s umístěním nových raket byl učiněn bez předchozího projednání v německém parlamentu a bez jakékoli předchozí celonárodní debaty. To přispělo k výsledné kontroverzi v Německu. Zahraniční a bezpečnostní establishment a většina politického establishmentu jsou rozhodně pro. Pravicová Alternative fuer Deutchland (AfD) a levicová Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) jsou silně proti. Sociálnědemokratická strana kancléře Olafa Scholze, největší strana vládní koalice, je v této otázce rozpolcená, i když se obecně předpokládá, že disidenti nakonec vládu podpoří.

Německá veřejnost je rozdělena. Podle posledního průzkumu veřejného mínění je 49% proti raketám a 45% pro. Ve východním Německu však procento odpůrců smlouvy stoupá na 74 procent a pouze 23 procent je pro. Ve třech zemských volbách ve východním Německu tento měsíc zaznamenaly AfD a BSW, které jsou zastánci kompromisního míru na Ukrajině, obrovský nárůst podpory. Tato otázka tedy přispívá k regionálnímu napětí v Německu a lze očekávat, že bude hrát významnou roli v celostátních volbách v příštím roce.

Tento spor v některých ohledech připomíná spor z 80. let 20. století o umístění americké jaderné balistické rakety středního doletu Peršing II. Její rozmístění bylo provedeno v reakci na sovětský vývoj rakety RSD-10 Pionýr a vedlo k intenzivní politické krizi v Německu. Poněkud komicky, jak se nyní ukazuje, přispěl odpor (někdy i násilný) proti umístění Peršingů velkou měrou ke vzniku protijaderné německé Strany zelených, která dnes, o 40 let později, patří k nejsilnějším zastáncům umístění Tomahawků. Je pozoruhodné, že Zelení utrpěli v posledních volbách ve východním Německu drtivou porážku. Sociálnědemokratická strana, která nyní vede německou vládu, se rovněž postavila proti rozmístění Peršingů.

Střely Peršing naštěstí nebyly nikdy odpáleny; a vlastně ani neexistovala žádná šance, že by byly odpáleny (s výjimkou katastrofické nehody), protože, jak odhalily dokumenty zveřejněné po rozpadu Sovětského svazu, sovětské vedení nemělo nejmenší úmysl zaútočit na NATO a skutečně se upřímně obávalo, že NATO plánuje zaútočit na SSSR.

 

Celý text v anglickém originále ZDE