Ne, rezoluce Valného shromáždění OSN o Palestině nebyla výhrou

26. 9. 2024

Dotyčná rezoluce požadovala, aby Izrael „neprodleně ukončil svou nezákonnou přítomnost na okupovaném palestinském území“. Rezoluce zopakovala závěry Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který v červenci rozhodl, že izraelská okupace je nezákonná, že jeho osady na okupovaném palestinském území jsou rovněž nezákonné a musí být zrušeny a že Tel Aviv musí zaplatit náhradu škod, které Palestincům vznikly.

Mezinárodní právo se k otázce okupace vyjadřuje zcela jasně: jedná se o trestný čin. Shoda mezi mezinárodními učenci zdůrazňuje, že okupant se nemůže odvolávat na právo na sebeobranu proti lidu, který okupuje - což je argument, který Izrael používá k ospravedlnění svých hanebných genocidních akcí.

V kontextu tohoto rozhodnutí Světového soudu nelze hlasování proti rezoluci Valného shromáždění OSN a zdržení se hlasování o ní odmítnout jako pouhou politickou neutralitu. Tím, že se tyto země rozhodly nepodpořit rezoluci, která znovu potvrzuje nezákonnost izraelské okupace, implicitně podporují jednání Izraele a přispívají k udržení statu quo, který se vyznačuje brutálním útlakem a utrpením.

Je důležité si uvědomit, že toto hlasování proběhlo uprostřed pokračující izraelské agrese proti Gaze a Západnímu břehu Jordánu, při níž bylo zabito téměř 42 000 Palestinců - většinou žen a dětí - a více než 100 000 jich bylo zraněno. V lednu vydal Mezinárodní soudní dvůr předběžné rozhodnutí, podle něhož Izrael svými akcemi v Gaze „pravděpodobně“ porušuje Úmluvu o genocidě. Toto genocidní násilí je přímým důsledkem desítky let trvající nezákonné izraelské okupace palestinské půdy.

Jedna z dvanácti zemí, které hlasovaly proti rezoluci - Spojené státy - dlouhodobě podporuje izraelskou okupaci a před říjnem i po něm posílá armádě zbraně za miliardy. Za svou roli ve vyzbrojování Izraele byly USA opakovaně obviněny ze spoluúčasti na izraelských válečných zločinech a zločinech proti lidskosti.

Je zvláštní, že zástupce USA při OSN hlasoval „proti“, přestože soudkyně Sarah Clevelandová, která zastupuje USA u Mezinárodního soudního dvora, v červencovém rozhodnutí hlasovala pro všechna stanoviska soudu.

Postoj USA je o to problematičtější, že v případě okupace v jiných zemích zastávaly přesně opačný postoj. Když v roce 2022 Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu a obsadilo část jejího území, Washington stál v čele celosvětového odsouzení Kremlu a poslal ukrajinské armádě mnohamiliardovou vojenskou a finanční pomoc. Tím byl nastaven znepokojivý dvojí metr, který následovaly i další země spřátelené s USA.

Například Spojené království vyjádřilo „značné znepokojení“ nad lednovým rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora a odmítlo obvinění Izraele z genocidy. Dne 18. září se rozhodlo zdržet se hlasování. Navzdory varování vlastních právních poradců, že britské zbraně mohou být použity k porušování lidských práv v Gaze, britská vláda pokračovala v dodávkách zbraní izraelské armádě a pozastavila pouze 30 z 350 licencí na vývoz zbraní.

Stejně jako Washington i Londýn poskytl významnou vojenskou podporu Ukrajině v jejím boji proti ruské okupaci a bezvýhradně podpořil vyšetřování válečných zločinů spáchaných ruskými silami.

Německo, které se 18. září rovněž zdrželo hlasování, je dalším příkladem země se znepokojivým postojem. Německo jako klíčový dodavatel zbraní Izraeli čelí vážným obviněním z napomáhání páchání genocidy, což komplikuje jeho morální postavení a vyvolává otázky ohledně jeho závazku k dodržování lidských práv. Jeho vláda oznámila, že plánuje zasáhnout do hlavního projednávání případu genocidy proti Izraeli u Mezinárodního soudního dvora.

Zatímco se Německo snaží blokovat soudní řízení proti Izraeli, urychlilo vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, které zahájilo jeho vlastní soudnictví.

Různé další země v Evropě, Latinské Americe, Asii a Tichomoří - většinou spojenci USA a NATO - rovněž buď hlasovaly proti rezoluci Valného shromáždění OSN, nebo se zdržely hlasování, čímž upřednostnily geopolitické úvahy před mezinárodním právem a etikou.

Pokrytectví obsažené v těchto geopolitických aliancích vyvolává kritické otázky ohledně integrity globálního právního rámce. Proč je porušování předpisů ze strany Izraele, spojence mocných západních zemí, přijímáno mlčky nebo s nedostatečným odsouzením, zatímco ostatními státy nikoli? Tento rozpor nejen prohlubuje rozpory mezi Západem a globálním Jihem, ale také poškozuje legitimitu mezinárodního práva a jeho schopnost předcházet zvěrstvům.

Čím více je Izrael těmito zeměmi zaštítěn, tím více porušuje mezinárodní právo beze strachu z následků a tím brutálnější a smrtelnější je jeho zneužívání. A jeho porušování se netýká pouze palestinského obyvatelstva. Tento vzorec beztrestnosti podkopává základní principy spravedlnosti a odpovědnosti a povzbuzuje ostatní, aby se podobných zločinů dopouštěli.

Zdržení se hlasování 43 zemí a nesouhlas 11 dalších zemí s rezolucí Valného shromáždění OSN vysílají světu jasný vzkaz: „žádná pravidla neexistují“. Tento znepokojivý trend naznačuje, že státy s mocnými armádami mohou jednat jednostranně a nerespektovat mezinárodní právo bez následků. Pokud se nám nepodaří zastavit tuto erozi právního režimu, hrozí, že se dostaneme do světa, v němž bude vládnout „zákon džungle“.

Takový rozpad mezinárodního práva by měl katastrofální důsledky pro lidskou civilizaci. Podpořilo by to klima, v němž by mocní mohli pošlapávat práva slabých, a tím by se udržovaly cykly násilí a útlaku. Pokrytectví, které je patrné v celosvětové reakci na palestinskou situaci, je příkladem tohoto nebezpečného přehlížení spravedlnosti a odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že těchto 54 zemí nadále zavírá oči před závažným porušováním práva, jsou ohroženy základy globálního řádu.

K obnovení důvěry v mezinárodní právo musí země upřednostnit lidská práva před strategickými zájmy. To vyžaduje jednotný postup mezinárodního společenství. Země se musí navzájem zodpovídat za své činy a vystupovat proti porušování práv bez ohledu na politickou příslušnost nebo spojenectví. Skutečný závazek ke spravedlnosti vyžaduje, aby zásady mezinárodního práva byly uplatňovány důsledně a nezaujatě.

Celý článek v angličtině ZDE