Zelenskyj apeluje na globální jih, aby pomohl „donutit Rusko k míru"

25. 9. 2024

čas čtení 4 minuty

Ukrajinský prezident obviňuje Putina z porušování základů OSN a tvrdí, že válku nelze ukončit pouze rozhovory


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v důrazném projevu v Radě bezpečnosti OSN vyzval širokou alianci zemí, aby „donutila Rusko k míru“, a prohlásil, že Vladimir Putin porušil základy OSN a že válku „nelze porazit pouze rozhovory“.

V projevu k Radě, jejímž je Rusko stálým členem, Zelenskyj obvinil Moskvu z páchání „mezinárodních zločinů“ tím, že útočí na ukrajinské civilisty a energetickou infrastrukturu, a prohlásil, že má důkazy o tom, že Putin plánuje zaútočit na tři ukrajinské jaderné elektrárny, aby dále degradoval energetickou síť země.

 
Poté, co poděkoval spojencům Ukrajiny za jejich podporu, apeloval ukrajinský vůdce na vzdálenější země a vyzval Brazílii, Indii a země napříč Afrikou a Latinskou Amerikou, aby zvýšily tlak na Rusko, aby zastavilo válku, a uvedl, že „pro mír jsou stejně důležité všechny [země] bez výjimky“.

Mnohé z těchto zemí mají s Ruskem ekonomické nebo úzké diplomatické vztahy a dodaly větší důvěryhodnost Putinovým tvrzením, že Rusko bylo do války vyprovokováno Západem.

„Víme, že někteří ve světě chtějí s Putinem mluvit,“ řekl Zelenskyj. „Setkat se, mluvit, hovořit. Ale co by od něj mohli slyšet? Že je naštvaný, protože využíváme svého práva bránit svůj lid? Nebo že chce pokračovat ve válce a teroru, jen aby si nikdo nemyslel, že se mýlil?“ dodal.

Dodal: „Je to šílené.“

Zelenskyj koncem tohoto týdne odcestuje do Bílého domu, kde se setká s Joem Bidenem a bude s ním diskutovat o svém „plánu vítězství“ - plánu na ukončení války na Ukrajině s větší podporou Západu. Ve svém projevu uvedl, že k uzavření míru s Ruskem je zapotřebí dalšího tlaku poté, co Rusko „dělá věci, které podle Charty OSN nelze ospravedlnit“.

„Proto tuto válku nelze ukončit rozhovory,“ řekl Zelenskyj. „Je třeba jednat... Putin porušil tolik mezinárodních zákonů a pravidel, že s tím nepřestane. Rusko může být pouze donuceno k míru, a to je přesně to, co je potřeba, donutit Rusko k míru jako duši agresora v této válce, duši porušovatele Charty OSN.“

V rozhovoru, který v úterý odvysílala televize ABC, Zelenskyj řekl, že Ukrajina potřebuje větší podporu Západu, aby válku vyhrála, ale připustil, že se blíží čas pro jednání.

Opakovaně vyzval USA a Velkou Británii, aby upustily od omezení použití raket dlouhého doletu proti cílům hluboko uvnitř Ruska, a to navzdory obavám Bidenovy administrativy, že tyto útoky by mohly vést k další eskalaci války.

„Myslím, že jsme blíže míru, než si myslíme,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru. „Jsme blíže konci války. Jen musíme být velmi silní, velmi silní.

„Plán vítězství spočívá v posílení Ukrajiny. Proto žádáme naše přátele, naše spojence, aby nás posílili. Je to velmi důležité.“

Americký ministr zahraničí Antony Blinken na zasedání Rady bezpečnosti prohlásil, že prioritou tohoto orgánu musí být zastavení rostoucí spolupráce Ruska s Íránem a Severní Koreou. Obě země obvinil z poskytování zbraní, které Rusku umožnily udržet válku na Ukrajině, a vyzval členy Rady bezpečnosti, aby podpořili „spravedlivý mír“, který „dodržuje zásady Charty OSN“.

V pravděpodobné narážce na návrh, který má Zelenskyj projednat s Bidenem, Blinken uvedl, že Ukrajina je „připravena zapojit se do jednání“ o ukončení války.

Blinken uvedl, že Írán poskytl Rusku bezpilotní letouny, balistické rakety - včetně zásilky stovek raket na začátku tohoto měsíce - a výcvik, výměnou za což Rusko sdílí jaderné technologie a „vesmírné informace“. Neupřesnil, jaké jaderné technologie Rusko Íránu poskytlo.

Severní Korea podle Blinkena poskytla „vlaky se zbraněmi a municí ... včetně balistických raket a odpalovacích zařízení a milionů dělostřeleckých nábojů“.

Obvinil také Čínu, dalšího stálého člena Rady bezpečnosti, že je „špičkovým dodavatelem obráběcích strojů, mikroelektroniky a dalších položek, které Rusko používá k obnově, doplnění a zvýšení své válečné mašinérie a k udržení své brutální války“.

Když však Blinken označil válku za „učebnicový příklad“ druhu bezpečnostní hrozby, pro jejíž řešení byla rada vytvořena, nabídl jen málo informací o tom, jak Bílý dům shromáždí diplomatickou koalici, která by válku zastavila, zejména když v radě bezpečnosti zasedají i dva členové obvinění z jejího podněcování.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2063

Diskuse

Obsah vydání | 27. 9. 2024