"Možná se v budoucnu Ukrajinci stanou Rusy." Jak Trump likviduje Ukrajinu

16. 2. 2025

Trump důrazně zopakoval Hegsethovo naléhání, že obnovení územní celistvosti Ukrajiny je nepravděpodobné, a dokonce naznačil, že Rusko si možná nějakým způsobem zaslouží ponechat si okupované území, protože „zabralo spoustu půdy a bojovalo za ni“. V záznamu hovoru se uvádí, že Trump a Putin hovořili o „velké historii“ svých národů a diskutovali o druhé světové válce, což vše zřejmě bylo hudbou pro Putinovy uši.

Snad největší hněv na Ukrajině vyvolal Trumpův výrok, který v televizním rozhovoru nezávazně poznamenal, že „možná jednou budou Rusové, možná jednou nebudou, ale my tam budeme mít všechny ty peníze a já jsem řekl, že je chci zpátky“. Bylo to lehkovážné odmítnutí existenčního boje Ukrajiny v obraně před ruskou okupací, zabalené do požadavku na peníze.

Zelenský má problém. Ví, že kdyby začal byť jen jemně kritizovat amerického prezidenta, mohlo by to jeho zemi přitížit. V pondělí vyslovil opatrnou poklonu a smekl klobouk před Trumpovou „rozhodností“. Tento popis zopakoval i v pátek na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kdy s hlavním projevem vystoupil americký viceprezident JD Vance, který se o Ukrajině téměř nezmínil.

Z celé situace je cítit deprimující pocit deja vu. V prvních měsících Zelenského prezidentství, ještě v roce 2019, se nechal zatáhnout do dramatu impeachmentu poté, co se na něj Trump pokusil vyvinout nátlak, aby vyšetřil obchodní aktivity Huntera Bidena na Ukrajině. Když Trump zveřejnil zápis z tohoto telefonátu, zdálo se, že se Zelenskyj snaží obejít vstup do zločinného spolčení tím, že Trumpovi pochlebuje. ("Máte naprostou pravdu. Nejen na 100 %, ale vlastně na 1 000 %,“ řekl, když Trump kritizoval evropskou podporu Ukrajině).

Tentokrát, kdy je sázka ještě vyšší a v sázce je přežití Ukrajiny jako státu, přišel Zelenského tým s „plánem vítězství“, který má Trumpa zaujmout. Místo aby se odvolávali na společné hodnoty nebo evropskou bezpečnost, z nichž ani jedno Trumpa nevzrušuje, navrhli místo toho společnou těžbu ukrajinských „vzácných zemin“ a potenciálně lukrativní zakázky pro americké firmy při obnově poválečné Ukrajiny.

„Ti, kdo nám pomáhají zachránit Ukrajinu, budou mít [možnost] ji obnovit, a to svými podniky společně s ukrajinskými podniky. O všech těchto věcech jsme připraveni podrobně hovořit,“ řekl v pondělí Zelenskyj.

Tento tah zafungoval a ve středu přijel do Kyjeva americký ministr financí Scott Bessent s návrhem dohody o přírodních zdrojích. Zprávy o jejím obsahu však naznačují, že požaduje, aby Ukrajina předala 50 % svého nerostného bohatství, aniž by jí za to byly poskytnuty jakékoli bezpečnostní záruky. „Lidi to docela rozrušilo,“ uvedl jeden ze zdrojů v Kyjevě. Zelenskyj zatím odmítl dohodu podepsat.

Někteří představitelé dalších spojeneckých zemí, z nichž mnozí se hluboce osobně angažovali v boji Ukrajiny za vymanění se z ruské nadvlády, pociťovali rozpad americké podpory v uplynulém týdnu jako zradu.

Mnoho Ukrajinců tvrdí, že jsou ochotni vidět ústupky v zájmu mírové dohody po třech dlouhých letech narušených životů a tisíců mrtvých. Ale na klíčovou otázku, jaké bezpečnostní záruky by mohly takovou dohodu prosadit, se po Trumpových komentářích z tohoto týdne zdá být pro Kyjev ještě těžší uspokojivě odpovědět.

Na druhou stranu, pokud k dohodě nedojde, bude Ukrajina čelit mimořádně obtížné situaci z vojenského hlediska. Koncem minulého měsíce citoval list Ukrajinska pravda šéfa vojenské rozvědky Kyryla Budanova, který na uzavřeném parlamentním výboru řekl, že pokud se do léta nezačne vážně jednat, „mohou se rozvinout nebezpečné procesy, které ohrozí samotnou existenci Ukrajiny“. Budanov později tyto výroky popřel a bezpečnostní služba SBU zahájila vyšetřování, aby se pokusila zjistit zdroje listu, což ukazuje na citlivost tématu.

Někteří však varují před nebezpečím spěchu s rychlou dohodou, zejména nyní, kdy se spektrum možností nabízených Trumpem zdá být tak znepokojivé. „Čím dříve zasedneme k jednacímu stolu, tím horší bude výsledek,“ řekl Vadym Prystaiko, bývalý ministr zahraničí. „Je to kontraintuitivní a vím, že je to bolestivé. Ale stále existují cesty. Nemusíme se vzdávat. Existuje ukrajinské přísloví: 'Nepadni dřív, než tě zastřelí',“ dodal.

Podle Prystaika by v souvislosti s Trumpovým ústupem měly existovat způsoby, jak Evropu důrazněji zapojit, zejména konečně prosadit dohodu o posílání peněz Ukrajině ze zmrazených ruských aktiv. A i když výsledky pro Ukrajinu mohou nyní vypadat bezútěšně, mnozí Ukrajinci připomínají, že země byla odepsána už v minulosti, a nic tragického se nestalo. V únoru 2022 mnozí pozorovatelé očekávali, že ruská armáda obsadí Kyjev během několika dní. Místo toho zůstalo hlavní město stát a obyvatelstvo zahájilo odvetný boj.

„Ukrajina přežila tři roky a Rusko stále bojuje o některé vesnice v Donbasu. Je to zázrak,“ řekl jeden z vysoce postavených bezpečnostních zdrojů. „Nevěřím, že se fronta zhroutí, ale bude to těžší. Máme čas, ale za ten čas tvrdě platíme, především životy našich lidí.“

Kromě budoucnosti Ukrajiny musí Zelenskyj v příštích týdnech zvážit i svou vlastní politickou budoucnost. Jak Trump, tak jeho vyslanec Keith Kellogg nastolili otázku voleb, což je téma, které Kreml také často zmiňuje jako údajný důvod, proč s ním nemůže jednat poté, co mu loni skončil oficiální mandát. (Putin samozřejmě žádnými volbami blokován není.)

V pondělním rozhovoru se Zelenskyj při otázce na tyto požadavky uštěpačně ohradil a nejvíce se přiblížil přímé kritice Trumpovy administrativy. „Je to interní otázka... nikdo, ani ten, kdo má velmi vážnou pozici, nemůže jen tak říct: 'Chci zítra volby'. To je svrchované právo Ukrajiny a Ukrajinců,“ řekl.

Zelenskyj poukázal na problémy spojené s konáním voleb v současné situaci. Válečný stav to vylučuje, a i kdyby došlo k příměří, je těžké si představit, jak by fungovala logistika celostátního hlasování vzhledem k milionům voličů žijících na okupovaných územích, ve frontových oblastech a v zahraničí jako uprchlíci.

„Budou volby až tehdy, když všechno vyřešíme za dvacet let? Ne, ale nemůžeme jen hlasitě křičet: 'Chceme volby'. Buďme upřímní, dnes by to naši lidé vnímali jako něco šokujícího,“ řekl.


Pokud bude v příštích měsících uzavřena nějaká udržitelná mírová dohoda, mohly by se volby uskutečnit později v tomto roce, naznačují analytici. Velkou otázkou bude, zda by kandidoval Valerij Zálužný, populární bývalý armádní velitel, který nyní působí jako velvyslanec v Londýně. Pokud ano, podle neformálních průzkumů by mohl vyhrát; proti ostatním kandidátům má Zelenskyj mnohem větší šance.