Zelenskyj vyzývá k vytvoření evropské armády, Německo se ohradilo proti USA ohledně Vanceovy tirády

15. 2. 2025

čas čtení 13 minut

Olaf Scholz prohlásil po projevu amerického viceprezidenta v Mnichově, že Německo „nepřijme“ lidi, kteří „zasahují do naší demokracie“ 

Německý kancléř Olaf Scholz ostře vystoupil na obranu svého postoje vůči krajní pravici a prohlásil, že jeho země nebude akceptovat lidi, kteří „zasahují do naší demokracie“, den poté, co americký viceprezident JD Vance pokáral evropské lídry za jejich přístup k demokracii.

Německý vůdce vystoupil s projevem pouhých osm dní před rozhodujícími volbami v Německu, v nichž je podle průzkumů krajně pravicová strana Alternativa pro Německo v současné době na druhém místě.

Vance v pátek na Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že se obává, že svoboda slova je na celém kontinentu „na ústupu“.

„Německo je velmi silná demokracie a jako silná demokracie máme naprosto jasno v tom, že krajní pravice by měla být mimo politickou kontrolu a mimo politické rozhodovací procesy a že s ní nebude žádná spolupráce,“ řekl Scholz. „Skutečně odmítáme jakoukoli myšlenku spolupráce mezi stranami a těmito krajně pravicovými stranami.“

Tyto výroky zazněly v době, kdy se evropští lídři snaží pochopit novou tvrdou linii Washingtonu v otázkách, jako je demokracie a budoucnost Ukrajiny, za\tímco Trumpova administrativa pokračuje v narušování transatlantických konvencí, které platily od doby po druhé světové válce.

O den dříve Vance řekl, že mnozí Američané vidí v Evropě „zakořeněné zájmy, které se skrývají za ošklivými slovy z dob Sovětského svazu, jako jsou dezinformace, a kterým se prostě nelíbí představa, že by někdo s alternativním názorem mohl vyjádřit jiný názor nebo, nedej bože, hlasovat jinak, nebo ještě hůře, vyhrát volby“.

Scholz na to ostře reagoval: „Svoboda projevu v Evropě znamená, že neútočíte na ostatní způsobem, který je v rozporu s legislativou a zákony, které v naší zemi máme.“ Narážel tím na pravidla, která v Německu omezují nenávistné projevy.

 
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v sobotu hájil evropskou politiku po sžíravém útoku amerického viceprezidenta J. D. Vance den předtím ohledně imigrace, populistických stran a svobody slova.


„Svoboda projevu je v Evropě zaručena,“ napsal Barrot na Twitteru poté, co Vance tvrdil, že je ‚na ústupu‘. „Nikdo není povinen přijmout náš model, ale nikdo nám nemůže vnucovat ten svůj,“ dodal francouzský ministr.

Čína se domnívá, že mírových rozhovorů by se měly účastnit všechny zúčastněné strany rusko-ukrajinského konfliktu, uvedl v pátek čínský ministr zahraničí Wang I a zdůraznil roli Evropy v nich po přívalu amerických zpráv o způsobu ukončení války.

Ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci Wang uvedl, že „doufáme, že se mírových rozhovorů ve vhodnou dobu zúčastní všechny přímo zapojené strany a zúčastněné subjekty“.

„Čína pozitivně vnímá veškeré úsilí věnované míru, včetně jakéhokoli konsensu, kterého dosáhnou Spojené státy a Rusko ohledně mírových rozhovorů,“ citovala Wanga zpráva čínského ministerstva zahraničí, informuje agentura Reuters.

Vzhledem k tomu, že válka probíhá na evropské půdě, je o to více nutné, aby Evropa sehrála svou roli ve prospěch míru, společně řešila základní příčiny krize, nalezla vyvážený, účinný a udržitelný bezpečnostní rámec a dosáhla dlouhodobého míru a stability v Evropě.“

Wang rovněž Evropské unii sdělil, že Čína je připravena zintenzivnit strategickou komunikaci s blokem, posílit vzájemné porozumění a společně přinést světu více stability, jak vyplývá z poznámek pronesených před šéfkou politiky EU Kájou Kallasovou.

Při setkání na okraj konference zdůraznil Kallasové postoj Číny podporující roli Evropy v mírových jednáních, uvádí se v prohlášení jeho ministerstva.


Evropa potřebuje vlastní plán pro bezpečnost a Ukrajinu, říká polský premiér Tusk

Evropa potřebuje vlastní plán pro Ukrajinu a pro svou bezpečnost, jinak o její budoucnosti budou rozhodovat jiné mocnosti, prohlásil v sobotu polský premiér Donald Tusk.

„Evropa naléhavě potřebuje vlastní akční plán týkající se Ukrajiny a naší bezpečnosti, jinak o naší budoucnosti rozhodnou jiní globální hráči. Ne nutně v souladu s našimi vlastními zájmy,“ napsal Tusk na Twitteru.

„Tento plán musí být připraven nyní. Není času nazbyt.“


'Žádné rozhodnutí' o Ukrajině bez Kyjeva a Evropy, říká Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu trval na tom, že by neměla být přijímána žádná rozhodnutí o ukončení války s Ruskem bez Kyjeva a Evropy, zatímco Spojené státy usilují o zahájení rozhovorů s Moskvou.

„Žádná rozhodnutí o Ukrajině bez Ukrajiny, žádná rozhodnutí o Evropě bez Evropy. Evropa musí mít místo u stolu,“ řekl Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Agentura Reuters dodává, že Zelenskyj lídrům na konferenci řekl, že by bylo „nebezpečné“, aby se americký prezident Donald Trump setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dříve, než se s ním setká on.

Ruské jednotky převzaly kontrolu nad osadou Berezivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo v sobotu  ruské ministerstvo obrany.

Tato zpráva není ověřena,

K členství v NATO Zelenskyj dodal, že pokud Ukrajina nedosáhne členství v NATO, pak by měly být vytvořeny podmínky pro vybudování „dalšího NATO na Ukrajině“. Uvedl, že nyní se zdá, že nejvlivnějším členem NATO je Vladimir Putin.

Ukrajinský prezident prohlásil, že členství Ukrajiny v NATO nesundá ze stolu. „Potřebujeme koordinovanou diplomacii ... ukončení této války by mělo být naším 'prvním společným úspěchem'.“

Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že zbraně by se měly plně vyrábět v Evropě. Dodal, že: „Evropa musí o své budoucnosti rozhodnout sama.“


Zelenskyj: nastal čas pro evropskou armádu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil, že „nastal čas pro vytvoření evropské armády“.

Zelenskyj uvedl, že severokorejské jednotky bojující proti Ukrajině se učí „moderní válce“.

„Naše armáda sama o sobě nestačí, potřebujeme vaši podporu,“ řekl.


Zelenskyj vyzval evropské lídry: „Vyzývám vás, abyste jednali ve vlastním zájmu.“ Zeptal se také: „Pokud Rusko zahájí útok nebo operaci pod falešnou vlajkou, jsou vaše armády připraveny?“.


K Ukrajině se vyjádřil německý kancléř Olaf Scholz:

Nepřijmeme žádné řešení, které by vedlo k oddělení evropské a americké bezpečnosti. Z toho by měl prospěch pouze jeden člověk: Prezident Putin.

My Evropané budeme tyto zájmy sebevědomě a jednotně zastupovat při nadcházejících jednáních.“

Scholz prohlásil, že k zajištění toho, aby Rusko v případě dosažení míru znovu nezaútočilo, musí stoupenci Kyjeva v budoucnu „především“ vybudovat ukrajinské ozbrojené síly.

Mír na Ukrajině je možný pouze v případě, že bude „zajištěna suverenita“, říká Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu prohlásil, že válka mezi Ukrajinou a Ruskem skutečně skončí mírem pouze v případě, že bude zajištěna ukrajinská suverenita.

Olaf Scholz uvedl, že zatímco Evropa musí budovat svůj obranný průmysl, Německo bude i nadále nakupovat vojenskou techniku vyrobenou v USA.

Německý kancléř vyzval k vytvoření „silného evropského zbrojního průmyslu“, ale dodal, že „se nevzdáme transatlantické integrace našeho obranného průmyslu. I v budoucnu budeme nakupovat nové americké vojenské vybavení“.

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu předpověděl, že budoucí vláda vytvoří výjimku pro výdaje na obranu a bezpečnost při řešení ústavního limitu federálního veřejného dluhu



Americký viceprezident JD Vance zahájil brutální ideologický útok na Evropu a obvinil její představitele z potlačování svobody slova, neschopnosti zastavit nelegální migraci a z útěku před skutečným přesvědčením voličů.

V pátečním káravém projevu, v němž otevřeně zpochybnil, zda si současné evropské hodnoty zaslouží obranu ze strany USA, vykreslil obraz evropské politiky zamořené cenzurou médií, zrušenými volbami a politickou korektností.

Tvrdil, že skutečná hrozba pro Evropu nepochází od vnějších aktérů, jako je Rusko nebo Čína, ale od vnitřního ústupu Evropy od některých jejích „nejzákladnějších hodnot“, a opakovaně zpochybnil, že USA a Evropa již mají společný program. „To, čeho se obávám, je hrozba zevnitř,“ řekl Vance.

Očekávalo se, že se viceprezident ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci dotkne kritické otázky války na Ukrajině a bezpečnostních rozdílů mezi Washingtonem a Evropou. Místo toho z nich široce vybruslil, aby přednesl přednášku o tom, že podle něj kontinent nedokáže naslouchat populistickým obavám voličů.

Vance se vyjádřil ke znovuzvolení Donalda Trumpa: „Ve městě je nový šerif.“ Řekl: „Demokracie nepřežije, pokud budou obavy jejích obyvatel považovány za neplatné, nebo ještě hůře, nebudou považovány za hodné zřetele.“

Tyto ostré a konfrontační výroky se na konferenci setkaly s šokem a později je odsoudily EU a Německo, zatímco ruská státní televize je pochválila. Signalizovaly prohloubení transatlantické propasti přesahující rozdílné vnímání Ruska k ještě hlubší společenské roztržce ohledně hodnot a povahy demokracie.


Vdova po ruském disidentovi Alexeji Navalném varovala, že „nemá smysl pokoušet se vyjednávat“ s Vladimirem Putinem. „Jen si pamatujte: on bude lhát,“ řekla Julija Navalná na Mnichovské bezpečnostní konferenci v pátek, dva dny před prvním výročím smrti svého manžela.

„Zradí,“ řekla o ruském prezidentovi. „Na poslední chvíli změní pravidla a donutí vás hrát jeho hru. Jakákoli dohoda s Putinem může mít jen dva možné výsledky. Pokud zůstane u moci, najde způsob, jak dohodu porušit. Pokud o moc přijde, dohoda ztratí smysl.“

K Navalné se v panelové diskusi připojila exilová běloruská opoziční vůdkyně Světlana Tichanovskaja, která řekla, že „tím, že pomáháte Ukrajině, pomáháte celému regionu“.

Volodymyr Zelenskyj po telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na začátku týdne varoval, že Ukrajina má jen malou šanci přežít útok Ruska bez podpory USA.

Ukrajinský prezident to řekl v rozhovoru pro pořad televize NBC Meet the Press, který bude vysílán v neděli:

To bude pravděpodobně velmi, velmi, velmi obtížné. A samozřejmě ve všech obtížných situacích máte šanci. Ale my budeme mít malou šanci - malou šanci přežít bez podpory Spojených států.“

Po rozhovoru mezi Trumpem a Putinem, po němž Trump prohlásil, že se s Putinem dohodli na zahájení jednání o příměří na Ukrajině, Zelenskyj v pořadu Meet the Press uvedl, že ruský prezident chtěl zasednout k jednacímu stolu nikoli proto, aby ukončil válku, ale aby zrušil některé globální sankce a umožnil přeskupení moskevské armády.

„To je to, co skutečně chce. Chce pauzu, připravit se, cvičit, zrušit některé sankce kvůli příměří,“ řekl Zelenskyj.

Vzhledem k obavám, že Ukrajina může být v jakékoli dohodě mezi USA a Ruskem odsunuta na vedlejší kolej, se Zelenskyj v pátek během Mnichovské bezpečnostní konference setkal s JD Vancem a americkému viceprezidentovi řekl, že jeho země chce „bezpečnostní záruky“ a společný americko-ukrajinský mírový plán dříve, než vstoupí do jakýchkoli rozhovorů s Putinem o ukončení války.

Dříve během dne evropští představitelé tvrdili, že získali ujištění USA, že jakékoli mírové rozhovory s Ruskem budou plně konzultovány s vedením Ukrajiny a že bude chráněna suverenita Ukrajiny, a snažili se tak zmírnit obavy, že Trump je na pokraji opuštění Kyjeva.

Na sobotní konferenci vystoupí mimo jiné Zelenskyj, německý kancléř Olaf Scholz a šéf NATO Mark Rutte.


Rozhovory mezi Zelenským a Vancem skončily bez oznámení kritické dohody o nerostných surovinách, která je ústředním bodem snahy Kyjeva získat Trumpovu podporu.
Kyjev se do USA vrátil již dříve s revidovaným návrhem dohody, která by mohla otevřít jeho rozsáhlé zdroje klíčových nerostných surovin americkým investicím. „Naše týmy budou na dokumentu dále pracovat,“ napsal Zelenskyj na Twitteru.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že svého ukrajinského kolegu ujistil, že jsou to „pouze Ukrajinci, kdo může řídit diskuse o pevném a trvalém míru“ s Ruskem. „Pomůžeme jim v tomto úsilí,“ napsal Macron v pátek na Twitteru po telefonátu se Zelenským a dodal, že pokud Trump ‚skutečně dokáže přesvědčit prezidenta Putina, aby zastavil agresi proti Ukrajině, je to skvělá zpráva‘.

Ruský dron nesoucí vysoce výbušnou hlavici zasáhl ochranný obal černobylské jaderné elektrárny. Zelenskyj uvedl, že poškození krytu bylo „značné“ a vyvolalo požár, ale dodal, že úroveň radiace v elektrárně se nezvýšila. Bezpečnostní služba SBU uvedla, že íránský dron Shahed měl v úmyslu zasáhnout kryt reaktoru.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1693

Diskuse

Obsah vydání | 18. 2. 2025