Firma Google plní ruské a čínské cenzurní požadavky

15. 2. 2025

 
Po žádostech vlád Ruska a Číny společnost Google odstraňuje materiál, jako jsou videa protistátních demonstrantů na YouTube nebo materiál, který kritizuje a obviňuje z korupce jejich politiky.

Z vlastních údajů společnosti Google vyplývá, že v celosvětovém měřítku existuje 5,6 milionu položek materiálu, který „označil k odstranění“ na základě žádostí vlád. Podle společnosti Surfshark, která se zabývá kybernetickou bezpečností, se celosvětově počet žádostí o odstranění obsahu adresovaných Googlu od roku 2020 více než zdvojnásobil.

Společnost pravidelně dostává žádosti o stažení informací od národních a místních vlád po celém světě, stejně jako od soudů, policejních složek a vojenských orgánů.

Informace mohou být staženy z různých důvodů, například kvůli porušení autorských práv, narušení soukromí, pomluvě nebo porušení zásad společnosti.

Společnost Google nezveřejňuje úplné údaje o žádostech o stažení, ale vytváří výběr shrnutí o některých žádostech o cenzuru, o kterých se domnívá, že „mohou být předmětem veřejného zájmu“.

Za čtyři roky do června 2024 připadalo na Rusko více než 60 % žádostí o odstranění. Internetový cenzor této země, Roskomnadzor, je jedním z vládních úřadů, který si nejčastěji dopisuje se společností Google - a v některých svých zprávách si vysloužil přezdívku „Rosco“.

Na žádost Roskomnadzoru odstranil Google video na YouTube, které údajně odhalovalo „korupci mezi politiky“.

Ruským občanům bylo také znemožněno prohlížet si některé příspěvky na platformě Blogger společnosti, které „obsahovaly kritiku ruské vojenské historie a politiky a ruských vlasteneckých svátků. Podněcovaly také k násilí proti obyvatelům jednoho ruského města,“ uvádí se ve zprávě.

V roce 2022 Google cenzuroval několik videí na YouTube, která vyzývala k protestům proti vládě Vladimira Putina. Další materiál, který kritizoval Putina, včetně doporučení zesnulého ruského opozičního lídra Alexeje Navalného ohledně taktického hlasování, byl dočasně zablokován během volebního období v září 2021. Roskomnadzor „a další ruské vládní subjekty“ také požádaly, aby společnost Google odstranila Navalného aplikaci Chytré hlasování ze svého obchodu Play, což se stalo.

Ministr kremelské vlády, senátor, šéf státní banky a šéf vládní agentury - ti všichni požádali Google o pomoc při odstraňování informací z domácího internetu. Není však známo, zda Google souhlasil nebo co pro ně odstranil, a společnost na dotaz neposkytla další informace.

V Číně na žádost ministerstva veřejné bezpečnosti, které dohlíží na policejní a domácí politické špionážní sítě, Google odstranil více než 200 videí. Ministerstvo požádalo o odstranění 412 z nich, z nichž 346 „obsahovalo obvinění z korupce v rámci politického systému v Čínské lidové republice nebo příběhy o nejvyšších státních úřednících“.

Společnost Google rovněž napomohla čínskému zásahu proti svobodě projevu a odstranila profily, které se vydávaly za prezidenta země Si Ťin-pchinga. Online účty vydávající se za Siho byly zakázány v roce 2015 poté, co je čínští občané používali ke skryté kritice Siho a k obcházení cenzurních zákonů, které patří k nejpřísnějším na světě.
Írán naposledy požádal společnost Google v roce 2016, tehdy, stejně jako nyní, rozhodl jeho nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Jeho výkonná vláda chtěla, aby Google cenzuroval čtyři části materiálu z důvodu „šikany/obtěžování“. Podle jeho zprávy společnost Google „nepodnikla žádné kroky“.

Společnost se také angažovala v afghánské policii, která ji v roce 2023 kontaktovala 19krát, což je o 180 % více než v předchozím roce. v roce 2021 byl Afghánistán znovu dobyt Talibanem, jehož policejní síly zahrnují pouliční hlídky „mravnostní policie“. Po návratu k moci Tálibán zavedl nové zákony proti hanobení vlády.

Společnost Google nezveřejnila žádné další podrobnosti o tom, co policie požadovala odstranit, kromě toho, že žádosti kategorizovala jako „podvod“.

O odstranění dalších informací požádaly úřady Talibanu v roce 2023 z důvodu „ochrany soukromí a bezpečnosti“. Společnost Google nezveřejnila žádné další informace o těchto žádostech a na žádost o podrobnosti neodpověděla.

Od roku 2011 podaly americké úřady více než 12 000 žádostí o odstranění materiálu - přičemž jedna žádost často zahrnuje více položek obsahu -, ale Google zveřejnil podrobnosti o méně než 40 z nich.

Společnost Google se politickou povahou své role zabývá ve své zprávě o transparentnosti, kde uvádí: „Vládní žádosti se často zaměřují na politický obsah a kritiku vlády. Vlády se při pokusech odstranit politické projevy z našich služeb odvolávají na zákony o pomluvě, ochraně soukromí a dokonce i na autorská práva.

„Naše týmy vyhodnocují každou žádost a přezkoumávají obsah v kontextu, aby určily, zda by měl být materiál odstraněn z důvodu porušení místních zákonů nebo našich zásad týkajících se materiálu. Vždy posuzujeme oprávněnost a úplnost vládní žádosti.“

Společnost Google žádosti o odstranění materiálu napadá a veřejně bojovala s Ruskem kvůli cenzuře. Loni v říjnu ruský soud uložil společnosti pokutu 20 decilonů dolarů, což je „symbolická“ částka, která je vyšší než světový hrubý domácí produkt a rovná se dvěma undecilonům rublů - dvojka následovaná 36 nulami - za omezování ruských státních mediálních kanálů na YouTube. Rusko nicméně nadále vznáší vůči společnosti Google požadavky na cenzuru, naposledy tak učinilo v období do června 2024, což jsou poslední dostupné údaje.

Několik dní před ruskou invazí na Ukrajinu a před vyhlášením „neomezeného“ partnerství s Čínou Rusko neúspěšně žádalo o odstranění 600 domácích odkazů souvisejících s čínským prezidentem. Mezi odkazy byly stránky Wikipedie o Siovi v sedmi jazycích a také zpravodajské články o něm v časopisech Economist a New York Times a ve vysílání stanic France 24 a BBC. Google je však odmítl odstranit, částečně proto, že mu Roskomnadzor neposkytl dostatek informací.