Ruská agrese na Ukrajině: Zmatek, žádný dohodnutý mír

27. 3. 2025

čas čtení 5 minut
Macron: Rusko touží po válce, zatímco Ukrajinci „riskují mír“.

V Paříži se sejdou lídři „koalice ochotných“; žádné příměří neexistuje, protože Rusko požaduje ústupky. 


Emmanuel Macron varoval, že Rusko navzdory snahám o příměří stále projevuje „touhu po válce“, zatímco evropští lídři včetně Volodymyra Zelenského se ve čtvrtek sejdou v Paříži, aby jednali o tom, jak by Evropa mohla Kyjevu nabídnout bezpečnostní záruky v případě trvalého přímě
ří. Macron uvedl, že Rusko se pokusilo klást „nové podmínky“ a nereagovalo na 30denní všeobecné příměří, které Ukrajina nabídla „bez předběžných podmínek“. Pochválil Kyjev za to, že „přijal riziko míru“.

 

Na čtvrtečním setkání se sešli vedoucí představitelé takzvané „koalice ochotných“ - skupiny zemí pod vedením Británie a Francie, které zvažují vyslání mírových jednotek na Ukrajinu v případě, že bude dosaženo příměří.
Macron ve středu oznámil nový francouzský balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 2 miliard eur (2,15 miliardy dolarů), přičemž Paříž je připravena urychleně dodat stávající techniku ze svých zásob.

Nadále neexistuje jasně definované nebo vzájemně dohodnuté příměří, které by se vztahovalo na jakýkoli aspekt rusko-ukrajinské války. Rusko uvedlo, že pouze výměnou za zrušení řady sankcí a přístup do mezinárodního bankovního systému Swift zavede příměří zahrnující lodní dopravu v Černém moři. USA uvedly, že žádost o sankce zváží, zatímco EU navrhla, že sankce zruší pouze v reakci na „bezpodmínečné stažení všech ruských vojenských sil“ z Ukrajiny. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že prozkoumání ruských žádostí a dosažení dohody „nebude jednoduché, bude to nějakou dobu trvat, ale alespoň jsme na této cestě a o těchto věcech hovoříme“.

Rusko prohlásilo, že dodržuje měsíční moratorium na údery proti ukrajinským energetickým cílům, které vyhlásil Vladimir Putin; ruské drony a rakety však nadále způsobují výpadky proudu a podle Ukrajiny byly zasaženy energetické objekty. Navzdory tomu, že žádné skutečné příměří neexistuje, Rusko obvinilo Ukrajinu z porušování příměří, mimo jiné tím, že se zaměřilo na zásobníky plynu na Krymu - ve skutečnosti ukrajinském území - což Ukrajina popřela; Zelenskyj přitom tvrdí, že Rusko svými pokračujícími útoky na Ukrajinu dokázalo, že o mír skutečně nestojí.

V noci ze středy na čtvrtek byli na celé Ukrajině zabiti čtyři lidé a šest jich bylo zraněno,   zatímco ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo 56 ze 117 přilétajících dronů a dalších 48 byly návnady, které nezpůsobily žádné škody.

Pozdě ve středu ruské síly podnikly hromadný útok drony na Charkov, druhé největší ukrajinské město, při kterém bylo zraněno devět lidí, způsobeny značné škody a v centru města vznikly čtyři požáry, uvedli úředníci. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k nejméně 12 úderům dronů. Útok bezpilotního letounu vyvolal požáry také v centrálním městě Dnipro, uvedl oblastní gubernátor Serhij Lysak.

Podle náčelníků štábů jihokorejských ozbrojených sil vyslala Severní Korea do Ruska v letošním roce již 3 000 vojáků a pokračuje v dodávkách raket, dělostřelectva a munice. Z původních 11 000 vojáků vyslaných v roce 2024 bylo údajně 4 000 zabito nebo zraněno.

Znovu byla zmíněna dohoda o kritických nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou, když americký ministr financí Scott Bessent pro Fox News uvedl, že „dokončený dokument o hospodářském partnerství je v současné době Ukrajinci přezkoumáván a doufáme, že příští týden přejdeme k plnému projednání a možná i k podpisům“. Před týdnem Bílý dům prohlásil, že se „přesunul“ od této dohody a soustředí se na mírové úsilí - jen aby to o den později americký prezident Trump zvrátil s tím, že dohoda bude podepsána „velmi brzy“.

Vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se „vrátily na správnou cestu“, uvedl Andrij Jermak, šéf štábu ukrajinského prezidenta. Agentuře Reuters řekl, že po napjatém jednání v Oválné pracovně minulý měsíc poskytla dvě kola rozhovorů v Saúdské Arábii o možném příměří Kyjevu příležitost ukázat, že může spolupracovat s americkými představiteli na ukončení války.

Rusko odsoudilo 23 zajatých Ukrajinců na základě obvinění z terorismu ve vojenském procesu, který Kyjev odsoudil jako podvod a porušení mezinárodního práva
. Mezi obžalovanými bylo 14 současných nebo bývalých bojovníků brigády Azov a devět žen a jeden muž, kteří podle zpráv ruských médií a obhájců lidských práv pracovali jako kuchaři nebo pomocný personál. Byly jim uloženy tresty v rozmezí od 13 do 23 let vězení. Ukrajinský ombudsman pro lidská práva Dmytro Lubinec označil rozsudky za „nezákonné“ a dodal: „Ukrajinští váleční zajatci jsou bojovníci, ne zločinci! Plnili svou povinnost vůči státu, chránili jeho územní celistvost a suverenitu.“

Podle vědců přinesl loňský rok na Ukrajině nejhorší požáry za více než tři desetiletí,  ostřelování podél frontové linie vyvolalo nebývalé množství požárů. Lesní požáry na Ukrajině v roce 2024 sežehly více než dvojnásobek plochy zničené požáry v celé sedmadvacetičlenné Evropské unii v roce 2024, uvádí zpráva EU.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1668

Diskuse

Obsah vydání | 28. 3. 2025