Švédsko připravuje největší nárůst výdajů na obranu od studené války

28. 3. 2025

čas čtení 2 minuty
Švédsko má v úmyslu výrazně zvýšit výdaje na obranu a vyčlenit více než 300 miliard švédských korun (asi 30 miliard dolarů) na modernizaci svých ozbrojených sil. Uvedl to premiér Ulf Kristersson, který zdůraznil, že půjde o největší posílení švédské obranyschopnosti od studené války. "Švédsko a celá Evropa čelí novým, bezprecedentním bezpečnostním výzvám. Proto dnes představujeme největší plán přezbrojení švédských ozbrojených sil od studené války," napsal Kristersson na sociální síti X (dříve Twitter).

Šéf švédské vlády připomněl, že obranný rozpočet země již nyní překračuje cíl NATO ve výši 2 % HDP, nicméně to podle něj nestačí. V rámci nové strategie budou výdaje na obranu do roku 2030 zvýšeny na 3,5 % HDP. K realizaci této iniciativy se plánuje přilákat úvěrové financování.

Kristersson má navíc v úmyslu iniciovat revizi požadavků NATO na úroveň vojenských výdajů členských zemí aliance. Na červnovém summitu NATO v Haagu bude prosazovat zvýšení minimální částky ze 2 % na vyšší úroveň.

Rozhodnutí Švédska výrazně zvýšit svůj obranný rozpočet přichází uprostřed probíhající války Ruska proti Ukrajině. Ruská agrese přiměla nejen Švédsko, ale také Finsko ke vstupu do NATO, což významně změnilo geopolitickou rovnováhu v regionu. V důsledku vstupu Finska do aliance se délka hranic NATO s Ruskem prodloužila o 1 300 km. Helsinky se oficiálně staly členem aliance v roce 2023 a Stockholm dokončil přístupový proces na jaře 2024.

Ruský prezident Vladimir Putin již dříve vysvětlil invazi na Ukrajinu potřebou zabránit rozšiřování NATO a přiblížení jeho vojenské infrastruktury k ruským hranicím. Poté co Finsko a Švédsko požádaly o členství v alianci se však rétorika Kremlu změnila. Putin řekl, že Moskva nepovažuje jejich vstup do NATO za významnou hrozbu, a komentoval to slovy: "Pokud to chtějí, jděte do toho."

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
1101

Diskuse

Obsah vydání | 28. 3. 2025