Nový průzkum mezi evropskými novináři ukázal, že více než 60 % z nich je nuceno pracovat i v dalších zaměstnáních

28. 3. 2025

 

Více než 52 % respondentů uvedlo, že se obává dopadu umělé inteligence na novinářskou profesi.
 

Průzkum, který byl proveden v rámci dvou projektů financovaných Evropskou unií v oblasti zpravodajství, je první celoevropskou studií o stavu novinářské profese od roku 2015. Přichází v době, kdy se zpravodajská média potýkají s finančními problémy a pokračují ve snižování počtu zaměstnanců a přechodu na outsourcing novinářské práce na volné noze. Odpovědi dotázaných poukazují na rostoucí obavy o finanční zabezpečení a duševní zdraví novinářů a jejich důsledky pro svobodu tisku.

Aby se uživili, většina novinářů se stále častěji obrací k jiným zdrojům práce: public relations (37 %), výuce (34 %), práci v neziskových organizacích (20 %), obsahovému marketingu (19 %), a dokonce i k zaměstnáním, jako je barmanství, realitní činnost a doručování zásilek. Tato závislost na externích zaměstnáních vyvolává kritické obavy ohledně možného střetu zájmů a redakční nezávislosti, což by mohlo narušit novinářskou integritu.

Zpráva byla vypracována v rámci projektu Taktak podporovaného EU ve spolupráci se společností Display Europe a vychází ze 436 odpovědí získaných v průzkumu mezi novináři ve 33 evropských zemích a 13 jazycích. 

„Pokud bude zpravodajský průmysl pokračovat v přechodu na model, v němž převládají nezávislí novináři, budeme se o ně muset mnohem lépe postarat,“ uvedl Jeff Israely, spoluzakladatel pařížského média Worldcrunch, který projekt Taktak vede. 
 

„Hledání nových zdrojů příjmů je i nadále klíčové. Za posledních deset let jsme se však naučili, že jedinou udržitelnou cestou je zajištění kvality žurnalistiky. A to vyžaduje mít lidi, kteří se novinářské práci mohou věnovat celý svůj profesní život.“
 

Lars Boering, ředitel Evropského centra pro žurnalistiku, uvedl, že je třeba lépe porozumět tomu, jakou podporu novináři na volné noze potřebují. „Průzkumy, které by zhodnotily současnou situaci nezávislých novinářů, jsou klíčové pro nalezení způsobů, jak pracovní podmínky a spokojenost s prací novináře výrazně zlepšit,“ řekl Boering. „Zatímco nástroje a příležitosti jsou pro novináře na volné noze stále dostupnější a využívají platformy, na kterých mohou sami publikovat, mnozí z nich pracují především pro média, která mají na víc.“
 

====
 

Navzdory všeobecné shodě mezi zpravodajskými profesionály, že nástroje umělé inteligence nemohou nahradit práci lidských profesionálů, existují obavy, že zpravodajské společnosti mohou umělou inteligenci používat jako záminku ke snižování nákladů, včetně snižování platů novinářů. Z dotázaných 16 % uvedlo, že se velmi obává dopadu umělé inteligence na novinářskou profesi, a 36 % uvedlo, že se obává do jisté míry. Pouze 7 % uvedlo, že se neobává vůbec.

Zjištění odhalují rozšířené nejisté pracovní podmínky v oboru, kdy více než polovina respondentů průzkumu (52 %) je na volné noze nebo pracuje na základě smluv bez pracovního poměru a potýká se s nízkou mzdou, nedostatkem sociálních výhod a finanční nestabilitou. Dokonce i mezi těmi, kteří jsou zaměstnáni na plný úvazek, zůstává problémem omezující pracovní prostředí a omezený kariérní růst.

Jako klíčový problém je uváděna finanční nejistota: 46 % novinářů uvádí nespokojenost se svým příjmem a více než 50 % má problém pokrýt potřeby své rodiny. Zpráva rovněž zjistila, že 60 % novinářů zažilo vyhoření, přičemž mnozí z nich uvádějí nestabilní pracovní podmínky, administrativní zátěž a klesající poptávku po kvalitní žurnalistice.

Navzdory těmto problémům zůstává vášeň pro tuto profesi silná: 65 % novinářů tvrdí, že očekávají, že budou v žurnalistice pracovat i za pět let. 

Přesto bez lepších platů, jistých smluv a strukturální podpory ohrožuje rostoucí finanční tlak na novináře integritu a kvalitu zpravodajství, což podtrhuje naléhavou potřebu strukturálních reforem na podporu nezávislé žurnalistiky.

Vzestup nezávislé žurnalistiky v Evropě je strukturální změnou v mediálním průmyslu, protože snižující se rozpočty redakcí nutí média více spoléhat na nezávislé novináře. Ačkoli není jasné, jak velké procento celkové pracovní síly v Evropě představují novináři na volné noze, německý svaz novinářů a novinářek (Deutsche Journalistinnen- und Journalisten-Union, dju) uvádí, že přibližně dvě třetiny jeho členů se označují za novináře na volné noze.

Průzkum společnosti Taktak má zvláštní význam, protože se jedná o první komplexní průzkum novinářů na volné noze v Evropě od zprávy Evropské federace novinářů z roku 2015.  

V roce 2022 provedlo Evropské novinářské centrum mapování, aby zjistilo, jak by mohlo lépe sloužit novinářům na volné noze v Evropě.