Macronovi se nepodařilo přimět Evropu k vyslání vojáků na Ukrajinu
31. 3. 2025
Většina zemí požaduje americké bezpečnostní záruky, které prostě nepřicházejí.
Evropští lídři se tento týden sešli na žádost francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který chce upevnit plán vyslání vojáků na Ukrajinu v rámci bezpečnostního balíčku. Z jednání však podle listu Wall Street Journal vyplynulo, že „ostatní evropské země se k vyslání vojáků veřejně nezavázaly“.
Francie a Velká Británie prosazují vyslání vojáků na Ukrajinu a ochotu k tomu projevily i další země, například Švédsko, Dánsko a Austrálie. Hlavní překážkou se zdá být to, že většina z nich zřejmě není ochotna vyslat své ozbrojené síly na Ukrajinu bez ochrany Spojených států, informuje na webu Responsible Statecraft Aaron Sobczak.
„Mým přáním je, aby se Američané angažovali po našem boku, ale musíme být připraveni na situaci, kdy se třeba nezapojí,“ řekl Macron.
Jiný evropský diplomat uvedl, že "když byla Ukrajina v lepší pozici, myšlenka vyslání vojáků byla oblíbená. Ale nyní, s ohledem na faktickou situaci a americkou administrativu, to není příliš sexy.“
Evropské země se tento týden přece jen dohodly, že Ukrajině poskytnou více pomoci a výcviku. Francie, Německo, a Velká Británie se rovněž zavázaly, že na Ukrajinu vyšlou tým, který bude analyzovat, kolik vojáků by hypotetické evropské síly potřebovaly.
Mezitím se po jednáních na začátku týdne vedoucí představitelé USA a Ruska dohodli na rozšířené dohodě o příměří zaměřené na oblast Černého moře. Kreml upřesnil, že přijetí dohody bude záviset na uvolnění sankcí vůči zemědělské bance Rosselchozbank.
USA výslovně neslíbily zrušení sankcí, ale že „pomohou obnovit přístup Ruska na světový trh pro vývoz zemědělských produktů a hnojiv, sníží náklady na námořní pojištění a zlepší přístup k přístavům a platebním systémům pro tyto transakce“.
Evropští představitelé se k myšlence zrušení sankcí staví odmítavě. Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že by to byla „vážná chyba“. Britský premiér Kier Starmer navíc řekl, že „nyní není čas na zrušení sankcí“.
„Moskva v dosavadních rozhovorech prokázala všechny známky toho, že bude usilovat o tvrdý obchod, nemluvě o tom, že většina témat je ze své podstaty technická a jednoduše se nedá rychle vyřešit,“ uvedl Mark Episkopos z Quincy Institute. „V předchozích týdnech se objevily náznaky pomalého sbližování postojů USA a Ruska... Kyjev však po boku některých svých evropských partnerů vyjádřil hluboce zakořeněné výhrady k možným ústupkům a dalším podmínkám případného mírového urovnání.“
Episkopos dodal, že „tyto obavy a způsob, jakým jsou vznášeny, vypovídají o větším nedostatku souhlasu, který, pokud zůstane nevyjasněn, zkomplikuje snahy dospět k mírové dohodě“.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse