Jak se britský sociálnědemokratický (!) premiér rychle proměnil ve fašistu

1. 4. 2025

čas čtení 5 minut
Šlo to rychle. Keir Starmer, britský labouristický, tedy údajně sociálnědemokratický premiér, se rychle proměnil ve fašistu. Právem to sžíravě, věcně a přesvědčivě kritizuje komentátor John Crace:


Keir Starmer si vyhrnul rukávy, aby legitimizoval své vystoupení dvouminutové  nenávisti

Ve svém nejnovějších záchvatu touhy útočit na ty nejslabší a nejzranitelnější osoby útočí britská "sociálnědemokratická" vláda na lidi, kteří překračují kanál La Manche na malých člunech,
upozorňuje John Crace
 
Odpusťte mi, že to na mě opravdu nedělá dojem, píše autor. Obecně platí, že zemím, které spolupracují v oblasti kriminality, se zatím nepodařilo zločinnost odstranit. Ale předpokládám, že dělat něco - i když je to jen vidět, že se něco dělá - je lepší než nedělat nic. Proto srdečně vítám 40 zemí, které se na pozvání Keira Starmera sešly v Lancaster House v centru Londýna na summitu o řešení "nelegální" migrace.

Starmerova labouristická vláda si od loňských červencových voleb, kdy v Británii zvítězila,  vybrala pro své útoky několik zvláštních cílů. Většinou útočí na ty nejslabší a nejbezmocnější spoluobčany.  Nejprve zaútočila na důchodce, když zrušila jejich zimní příspěvek na náklady vytápění. Pak se vrhla na zemědělce. Nedávno zaútočila na zdravotně postižené tím, že jim snížila sociální dávky. Nyní jsou na řadě migranti. Možná je jen s podivem, že Starmerovi trvalo tak dlouho, než se pustil do lidí, kteří se vydávají na cestu z Francie do Británie na malých člunech. Každá vláda se v těchto dnech snaží přetrumfnout ultrapravici.

 
„Na zavírání očí před zločineckými gangy není nic pokrokového,“ řekl Starmer ve svém úvodním projevu na summitu. Což je pravda. Gangy skutečně přivážejí do Británie zranitelné lidi. Ale není také nic pokrokového na zavírání očí před mnoha lidmi, pro něž neexistuje žádná bezpečná cesta jak podat v Británii žádost o azyl. Gangy mají byznys jen proto, že je tu tolik lidí v nouzi. Pokud nepocházíte z Ukrajiny nebo Hongkongu, můžete se rovnou neobtěžovat snažit se získat status uprchlíka ve Spojeném království legální cestou. Takže to prostě vydržte doma a doufejte, že vás nezabijí nebo neuvězní.

Nyní jsme se také dostali do legalizované dvouminutové nenávisti. Nebo spíše, protože Starmer nám to rád dopřává, desetiminutové nenávisti. Klidně se nechte unést. Není třeba se omezovat časovými limity. Můžete si vzít libovolně dlouhou dobu a říct, jak moc jste naštvaní na nelegální přistěhovalce. Keir se nestyděl dát nám najevo, že je také naštvaný. Velmi naštvaný. A viděl, že to rozčiluje i ostatní lidi. Nebude trvat dlouho a budeme lidi zase dávat do klády nebo je topit v řece v potápěcím koši jako kdysi čarodějnice. Všichni přece chceme i někoho obvinit z toho, že se Spojené království rozpadá.

Keir byl skálopevně přesvědčen, že se karta obrátila. Že se mu daří situaci zvládnout. Za posledních osm měsíců osobně deportoval více než 24 000 lidí, řekl. Podle plánu toryů, kteří chtěli žadatele o azyl deportovat do Rwandy by jim prý deportace takového počtu lidí trvala asi 300 let. „Byl jsem proti rwandskému plánu,“ řekl nám Starmer, ‚protože to byl prázdný slib pracujícím lidem‘. Ne proto, že by byl krutý nebo že ho mezinárodní trestní soud označil za nezákonný.

Člověk se nemohl ubránit pocitu, že „pracující lid“ tu dělá pro Starmera hodně těžkou práci. Protože většina lidí, kteří se domnívají, že příčinou úpadku Spojeného království jsou migranti, nepracují. Jsou to důchodci a nezaměstnaní. Ale když Starmer řekne „pracující lidé“ zní to tak nějak mnohem lépe. Démonizace těch, kteří připlouvají na malých člunech, pak působí mnohem legitimněji. Připluli, aby nás nějakým způsobem okradli. O naše telefony. O náš způsob života. Je lepší, když je 100 autentických žadatelů o azyl vráceno do nebezpečné země, než když se sem dostane jediný zločinec.

Starmer byl v té věci hodně tvrdý. Vyhrnul si rukávy. Líbí se mu to. Žádné zkratky. Žádné triky. Jen spousta tvrdé práce. Použije cokoliv, co bude fungovat. Nyní je s Giorgií Meloniovou sžitý důkladně. Najít zemi - jakoukoli zemi: nezastavovat se jen u těch bezpečných -, která by lidi přijala a hned je tam deportovat. Skoro řekl, že by malé lodě v Lamanšském průlivu potápěl. I když, pokud by se Francouzi rozhodli, že je to správná cesta, s radostí by přimhouřil oči.

Británie byla měkká, řekl Starmer. Tím měl na mysli, že jsme se obtěžovali uplatňovat mezinárodní právo na ty, kteří připluli na člunech. Žadatelům o azyl jsme umožnili přístup k právníkům. Jsme to ale hlupáci. Už to nikdy neuděláme. Nesmíme být jedinou zemí, která dbá na dodržování řádného procesu. Evropská úmluva o lidských právech a desítky smluv o uprchlících jsou jen pro idioty. Když jde doma do tuhého a klesá vám politická podpora, musíte prostě tvrdě zaútočit na někoho v daleko větším průšvihu, než jste vy.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2898

Diskuse

Obsah vydání | 3. 4. 2025