CIA najala jasnovidce pro ztracenou Archu

31. 3. 2025 / Fabiano Golgo

čas čtení 7 minut
30753
Psal se rok 1988. Sovětský svaz se kolébal na pokraji svého zaslouženého kolapsu. Avšak v labyrintu kanceláří Pentagonu se odehrávala jiná forma kremlinologie. Tváří v tvář zvěstem, že Rudí zahájili výzkum psychických schopností, se CIA pustila do Projektu Stargate. Jeho mise: využít „vzdáleného vidění“ (pojem tak oxymóronický jako „vládní efektivita“) ve službách národní bezpečnosti. Vstupuje na scénu anonymní jasnovidec, pověřený nikoli odhalením sovětských raketových sil, nýbrž nalezením Archy úmluvy, té pozlacené schránky Mojžíšova zákona, naposledy spatřené kolem roku 586 př. n. l.

 
Vize jasnovidce, jak ji popisují odtajněné dokumenty, je mistrovským dílem dvojsmyslnosti. Archa, praví se, spočívá „pod zemí, v temnotě a vlhku“, střežena „entitami“ ovládajícími „neznámé síly“. Člověka napadá, že stejný popis by platil i pro jakýkoliv sklep jakékoliv budovy. Ale nic na tom. Zpráva, prodchnutá žargonem brakové mystiky, byla s vážnou tváří označena „PŘÍSNĚ TAJNÉ“ a uložena vedle dalších klenotů studenoválečné moudrosti, jako je optimální množství škrobu v diplomatických košilích.

Přitažlivost Archy je nepopiratelná. Boží schránka, ztracená v propasti času, hledaná templáři, nacisty a Stevenem Spielbergem v rovné míře. Ale svěřit její objevení jasnovidci, vyzbrojenému pouze souřadnicemi a smyslem pro fantasmagorii? Představme si briefink: „Sověti mají psychické špiony? Výtečně! Přivolejte mi nejbližšího astrologa - a přineste mi dvojité espresso.“

Projekt Stargate, jak se praví, byl ukončen v roce 1995 poté, co přezkum CIA dospěl k závěru, že nepřinesl „žádné využitelné informace“. To je podobné konstatování, jako že alchymie nevyprodukovala zlato. Dr. Ray Hyman, psycholog pověřený analýzou tohoto programu, přirovnal jeho „úspěchy“ k „hodinám, které se zastavily, ale kážou horologii“. A přece po 17 let tento cirkus absurdity pohlcoval zdroje, které mohly být věnovány, řekněme, výuce občanské výchovy nebo zdokonalování suflé.

Je to v jádru parabola modernity - svědectví o věčné lidské touze nahradit rozum pověrou, a to i (nebo zvláště) pod pláštíkem vědy. Že CIA - instituce údajně oddaná chladnému kalkulu realpolitiky - podlehla takové mystice, je méně šokující než odhalující. Neboť ve stínu jaderného věku i tvůrci impéria chytají slámu, ať už psychickou, božskou, nebo seškrábanou z podlahy výboru pro přidělování prostředků Senátu.

Proč mě to nepřekvapuje? Protože v seznamu nečekaných a téměř neskutečných událostí mého života jsem se přímo setkal s touto CIA, která věřila na věštce. Chtěli využít mě (!!!) a mé údajné věštecké schopnosti, abych jim pomohl najít sériového vraha v Gainesville na Floridě. To, co se stalo, bylo vhodné pro film. V roce 1990 jsem se z důvodu, jehož vysvětlení by vyžadovalo více prostoru a času, než je pro tento článek relevantní, stal „obětí“ městské legendy. Vlastně jsem se stal jejím hlavním protagonistou. 

Část roku jsem žil v Gainesville a část v New Yorku. Kromě univerzity mě do Gainesville přivedlo blízké přátelství se slavným hercem, který tam žil (přesněji řečeno v nedalekém venkovském městečku Micanopy). Protože byl slavný, lidé se začali zajímat o to, kdo je ten jeho brazilský kamarád.

Jednoho dne, když jsem si u pokladny obchodu s potravinami Mother Earth kupoval pro sebe veganské jídlo, zaslechl jsem, jak se druhá pokladní baví s nějakým zákazníkem: „Slyšela jste o tom brazilském senzibilovi, kterého sem přivezli Phoenixové?“ 

Směs stereotypních názorů na Latinoameričany, známého mysticismu Phoenixů a čistého instinktu vyplnit mezery v informacích, aby se z nich staly drby, vedla lidi k tomu, že mě považovali za médium toho herce a jeho rodiny.

V srpnu 1990 se Gainesville na Floridě ocitlo ve svíravém sevření teroru, když Danny Rolling, přezdívaný „Gainesvillský rozparovač“, spáchal sérii hrůzných vražd. Jeho oběťmi se stalo pět studentů vysoké školy, kteří bydleli v bytech poblíž kampusu University of Florida. Tyto zločiny se vyznačovaly extrémní brutalitou, včetně sexuálního napadení a děsivého uspořádání místa činu, což otřáslo celou komunitou a vyvolalo rozsáhlý strach. Samotná surovost vražd přitáhla intenzivní pozornost celostátních médií a Gainesville se ocitlo v centru ponurého a znepokojivého příběhu.

Po třetí vraždě byla ve městě vyhlášena karanténa, obchody byly uzavřeny, univerzita přerušila výuku a studenti a občané se měli snažit spojit s co největším počtem dalších lidí na jednom místě, místo aby zůstávali sami ve svých domovech.

Na místo dorazila CIA, aby se pokusila případ vyřešit, a brzy se dozvěděla o příteli slavného herce, který byl médiem. Byl jsem na studentské koleji, když přišlo několik agentů CIA a bez jakéhokoli vysvětlení mě požádali, abych je doprovodil. Neměl jsem na vybranou, a tak jsem jim vyhověl. Odvedli mě do bytového komplexu, kde byla brutálně zabita poslední oběť.

Než mi někdo vysvětlil, proč tam jsem, odvedli mě na místo činu, kde jsem málem omdlel a ten obraz mě stále a pravděpodobně navždy pronásleduje. Tehdy mi jeden z nich řekl: „Bylo nám řečeno, že jsi médium Phoenixů, potřebujeme tvou pomoc, řekni nám, co vidíš...“ 

Tomu jsem nemohl uvěřit! Jak mohli agenti CIA, o kterých jsem si myslel, že to jsou seriózní a velmi ostří profesionálové, za prvé věřit městské legendě, za druhé věřit jasnovidcům? Zdvořile jsem jim vysvětlil, že to je jen falešná historka, kterou šíří lidé, kteří jsou zvědaví, ale nepatří do okruhu Phoenixových přátel. Jinak by věděli, že i když existoval mystický příběh, který byl skutečně důvodem Phoenixova zájmu o mě, tento příběh byl vyvrácen. https://www.youtube.com/watch?v=0aafk0NZGKM&t=1025s 

Chvíli mi trvalo, než jsem je přesvědčil o tom, že nemám magické schopnosti. Pak mě propustili, doživotně traumatizovaného scénou, kterou jsem viděl.

Vyprávění o CIA, často živené hollywoodskými zobrazeními, maluje obraz elegantních, neomylných agentů zapojených do operací s vysokými sázkami. Představujeme si je jako jedince s mimořádnou fyzickou a mentální zdatností, kteří ovládají špičkové technologie a operují s neochvějnou přesností. Tento obraz však ostře kontrastuje s realitou odhalenou případem „Gainesvillského rozparovače“ a bizarním hledáním Archy úmluvy. Zapojení CIA do Projektu Stargate, spoléhajícího se na jasnovidce k nalezení biblického artefaktu, zdůrazňuje základní pravdu: tito agenti, stejně jako my, jsou náchylní k lidským slabostem. Nejsou imunní vůči iracionalitě, zoufalství nebo dokonce doteku absurdity.

Ochota CIA zabývat se psychickými jevy, což je praxe vzdálená chladné, vypočítavé zpravodajské práci zobrazené ve filmech, odhaluje lidštější stránku. Zdůrazňuje, že za fasádou mocných institucí jsou jednotlivci, kteří se potýkají s nejistotou, jsou náchylní k chybám v úsudku a jsou schopni sledovat fantastické představy. 

Zpravodajství a vymáhání práva v reálném světě často závisí na metodické, pečlivé práci, spíše než na okouzlujících, high-tech výkonech filmových špionů. 

1
Vytisknout
1413

Diskuse

Obsah vydání | 1. 4. 2025