Studenti a studentky protestovali před Úřadem vlády. „Udržitelná budoucnost je víc než Tykačovy zisky,” vzkazují premiérovi.

11. 4. 2025

Shromáždění s názvem „Vlády vize: klimatická krize” svolalo středoškolské klimatické hnutí Fridays for Future v reakci na kroky vlády, které považují za rezignaci na klimatické závazky. Studenti se odkazují na nedávné prohlášení premiéra Petra Fialy vyzývající k opuštění Green Dealu a opatření na snižování emisí. Upozornili na rostoucí vliv miliardářů Pavla Tykače a Daniela Křetínského podnikajících ve fosilním průmyslu na stát. Středoškoláci požadují, aby vláda neomezovala současná klimatická opatření a naopak se zasadila o ambicióznější, spravedlivější transformaci. Na transparentech se objevila hesla „Oligarchie není demokracie”, „Zničený klima - Fialova vina” nebo „Ani ruský plyn, ani americké LNG, radši český solár”.

Ústředním tématem byla tzv. fosilní oligarchie -  rostoucí společenský a politický vliv miliardářů podnikajících ve fosilním průmyslu. Jako příklad studenti uvedli Daniela Křetínského, zakladatele a vlastníka Energetického a průmyslového holdingu (EPH). Jeho firmy patří mezi tři největší znečišťovatele v Evropě. Křetínský zároveň částečně vlastní mediální dům Czech News Center (CNC), pod který spadají jedny z nejčtenějších českých novin, např. Blesk, Reflex nebo e15. To podle studentů vede k ovlivňování veřejného mínění ve prospěch lidí označovaných za fosilní oligarchy. Situace se podle stávkujících velmi podobá té před několika lety, kdy tehdejší premiér Andrej Babiš vlastnil vydavatelství Mafra. Proti jeho vládě tehdy probíhaly tisícové protesty organizované iniciativou Milion chvilek pro demokracii. 

„Odklon od politiky snižování emisí je výsledkem dlouhodobého nátlaku fosilních oligarchů na vládu a společnost, který probíhá mimo jiné skrze média vlastněná těmito oligarchy. V médiích vlastněných Danielem Křetínským jako jsou Info.cz nebo Reflex dostávali a dále dostávají naprosto neadekvátní prostor lidé a organizace, kteří klimatickou změnu systematicky zpochybňují nebo zlehčují. Tak, jako bylo nepřijatelné, když média vlastnil a ovlivňoval Andrej Babiš, je stejně nepřijatelné, aby je vlastnil Daniel Křetínský nebo jiní fosilní oligarchové,” uvedla mluvčí Fridays for Future Lili Kyselová.

Studenti se nadále vymezují proti tomu, aby vláda své ústupky od snižování emisí ospravedlňovala zajištěním bezpečnosti. Jsou to totiž i fosilní paliva, která naši bezpečnost ohrožují. Studenti se obávají, že se Česko stane závislé na dovozu fosilních paliv ze zemí, ve kterých panují autoritářské režimy. A že tyto země by pak mohly Česko vydírat podobně, jako Evropskou unii vydíral Putinův režim omezováním dodávek plynu. Podle nedávné studie Centra pro studium demokracie (CSD) a Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) zaplatila Česká republika za ruský fosilní plyn od začátku invaze na Ukrajinu do konce minulého roku 176 miliard korun (sedm miliard eur). To je pětkrát více, než kolik Česko poskytlo napadené zemi.

„Vláda tvrdí, že musíme opustit klimatická opatření, abychom zajistili bezpečnost. O jaké bezpečnosti ale mluví? Další spalování fosilních paliv znamená častější povodně, více lesních požárů, nesnesitelná vedra a zničující sucho. Každá další desetina stupně oteplení má zničující dopady na lidské životy. Tím, co vláda dělá, zajišťuje jen vyšší zisky hrstce oligarchů na úkor naší bezpečnosti. Jak naprosto jasně ukázalo Putinovo vydírání EU s dodávkami plynu po začátku invaze na Ukrajinu, na dodávky fosilních paliv z autoritářských režimů není spoleh. Ani ty nejmodernější zbraně nás pak neochrání před ještě intenzivnějšími povodněmi, extrémními vedry či zničujícím suchem,” řekl na místě mluvčí Fridays for Future Tadeáš Pospíšil. 

Vládní novela energetického zákona, přezdívaná také Lex plyn nebo Lex Tykač, byla jedním z cílů kritiky ze strany stávkujících studentů. Ti upozorňují, že schválení zákona povede k masivnímu rozvoji plynové infrastruktury, jejíž rozšiřování si podle Mezinárodní energetické agentury nemůžeme dovolit, máme-li udržet dlouhodobé oteplení pod hranicí 1,5°C. Za velmi problematickou považují studenti i část zákona, která mu vysloužila přezdívku Lex Tykač. Jde o takzvanou pojistku, která má podle předkladatelů zajistit stabilitu sítě i v případě, že by se uhelné elektrárny ocitly v mínusu. Tedy v moment, kdy by na jejich provozu začali jejich majitelé prodělávat a hrozilo by, že elektrárny zavřou. V této situaci by mohl Státní energetický úřad určit, že je elektrárna potřebná a zvýšit cenu elektřiny tak, aby provoz elektrárny nebyl ztrátový. Studentům vadí, že legislativa umožňuje dotovat z kapes spotřebitelů znečišťující a zároveň drahé zdroje elektřiny. 

Studenti vyjadřují také obavy nad ovlivňováním úřadů fosilními korporacemi jako jsou Sev.en nebo EPH. Vyhrazují se proti tomu, že novela přiznává provozovatelům prodělávajících fosilních elektráren nárok na zisk, který by jim měli v ceně energií platit spotřebitelé. „Vláda se snaží uměle oddálit konec uhlí, protože dlouhodobě zanedbávala rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Chrání zisky fosilních oligarchů namísto naší budoucnosti.”

Hnutí Fridays for Future také upozorňovalo na fakt, že klimatická krize dopadá nejvíce na lidi a země, které za ni nesou historicky nejmenší vinu.

 

„V rámci klimatické nespravedlnosti na důsledky klimatické krize doplácí lidé, kteří za ni mohou nejméně. Mezinárodní politika se o tyto zranitelné a trpící země a komunity systematicky nezajímá. Příkladem tohoto nezájmu bylo schválení zoufale nízkých příspěvků do mezinárodního klimatického fondu na pomoc nejvíce zasaženým zemím na COPu 29, které jakoby symbolizovalo výsměch do tváře těmto trpícím komunitám. Přitom už si další čekání a falešná řešení nemůžeme dovolit. Nutně již teď potřebujeme efektivní a spravedlivou transformaci k udržitelnější budoucnosti, na které se musí i Česká republika značně podílet. Jako součást Evropy totiž neseme historicky druhý největší podíl na klimatické změně, a měli bychom se zasadit o to, aby za naše emise netrpěli druzí. Zatímco lidé přichází kvůli intenzivnějším záplavám, požárům či hurikánům o své domovy, fosilní korporace, které o klimatické změně vědí už od 60. let minulého století, odmítají nést odpovědnost za tyto škody. Některé důsledky klimatické krize už neodvrátíme. Pokud však začneme jednat teď, můžeme stále odvrátit ty nejhorší scénáře. To by ale vláda musela myslet i na naši budoucnost a ochranu klimatu,” uvedla na místě jedna ze studentek.