V USA byl zatčen další palestinský držitel zelené karty v době, kdy Trump stupňuje hrozby deportací

15. 4. 2025

čas čtení 14 minut
 
Mohsen Mahdáví byl  zatčen při pohovoru o udělení amerického občanství; Trumpově návštěvě salvadorského prezidenta dominují řeči o deportacích

Deportační úřadf ICE zatkl palestinského držitele zelené karty a vůdce studentských protestů z Kolumbijské univerzity


Další vůdce protestního hnutí na kampusu Kolumbijské univerzity proti izraelské válce v Gaze byl zatčen americkým imigračním a celním úřadem (Ice), informuje The Intercept. 

 

Palestinský student a držitel zelené karty Mohsen Mahdawi pobýval v USA posledních deset let a do jara 2024 byl jedním z vůdců propalestinského studentského protestního hnutí.

V prohlášení pro The Intercept to uvedla Mahdávího advokátka Luna Droubiová:

Mohsen Mahdáví byl dnes zadržen nezákonně, a to pouze z důvodu své palestinské identity. Přijel do této země v naději, že bude moci svobodně mluvit o zvěrstvech, jichž byl svědkem, jen aby byl za takový projev potrestán.“

Mahdávího právníci podali v pondělí ráno žádost habeas corpus, v níž zpochybňují zákonnost jeho zadržení a tvrdí, že vláda porušuje jeho zákonná práva a práva na spravedlivý proces, když ho trestá za projevy týkající se Palestiny a Izraele.

V podání se uvádí, že Mahdávímu zřejmě hrozí deportace na základě nejasného ustanovení použitého v jiných nedávných případech, které dává ministru zahraničí Marcu Rubiovi právo jednostranně prohlásit imigranty za hrozbu pro zahraniční politiku USA.

The Intercept uvádí, že Mahdáví se tři týdny ukrýval ze strachu, že bude zatčen agenty Ice, stejně jako jeho přítel a kolega kolumbijský aktivista Mahmúd Khalíl.

Když se dostavil na pohovor o udělení amerického občanství na úřad USCIS v Colchesteru, úřady ho vzaly do vazby. Nyní mu hrozí příkaz k deportaci na okupovaný Západní břeh Jordánu.

„Je to tak trochu rozsudek smrti,“ řekl Mahdáví v narážce na stupňující se útoky izraelské armády a osadníků na Palestince, kteří tam žijí. „Protože moji lidé jsou zabíjeni nespravedlivě a nevybíravým způsobem.“

Mahdávího případ je nejnovějším z řady zatýkání z podnětu Trumpovy administrativy zaměřených na propalestinské studenty a vědce, kteří se v USA zdržují na základě víz nebo zelených karet.

„Tohle je výsledek,“ řekl Mahdáví v rozhovoru pro The Intercept. „Buď budu žít, nebo budu uvězněn, nebo mě systém apartheidu zabije.“

Na zadržení Mohsena Mahdávího Trumpovou administrativou reagovali vermontští zákonodárci. Bernie Sanders, Peter Welch a Becca Balintová uvedli v prohlášení:

Mohsen Mahdávíi z White River Junction ve Vermontu dnes na začátku dne vstoupil na imigrační úřad, kde měl učinit poslední krok v procesu udělování občanství. Místo toho byl zatčen a odveden v poutech ozbrojenými osobami v civilu se zakrytými obličeji. Tyto osoby odmítly poskytnout jakékoli informace o tom, kam byl odveden a co se s ním stane. To je nemorální, nelidské a nezákonné. Panu Mahdávímu, legálně pobývajícímu ve Spojených státech, musí být poskytnut řádný proces podle zákona a musí být okamžitě propuštěn ze zadržení.


Trumpova administrativa v pondělí vystupňovala svůj tvrdohlavý odpor proti propuštění muže, který byl neprávem deportován do Salvadoru, a nově překroutila příkaz amerického Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud minulý týden jednomyslně nařídil administrativě, aby „usnadnila“ propuštění Kilmara Abrega Garcii, který měl být chráněn před deportací do Salvadoru.

Na setkání Trumpa se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem v Oválné pracovně však Trump dal přednost úředníkům, kteří příkaz Nejvyššího soudu četli nezvykle, a tvrdil, že USA jsou bezmocné, aby Abrega Garciu vrátily na území USA.

„V rozhodnutí se výhradně uvádí, že pokud by byl tento člověk na základě výhradního uvážení Salvadoru poslán zpět do naší země, mohli bychom ho deportovat podruhé,“ řekl šéf Trumpovy politiky Stephen Miller o příkazu, který ve skutečnosti potvrdil nařízení soudu nižší instance o navrácení Abrega Garcii.

Millerovy výroky přesáhly torzovitý výklad, který nabídla americká generální prokurátorka Pam Bondiová, která rovněž charakterizovala příkaz Nejvyššího soudu tak, že administrativa má pouze zajistit přepravu Abrega Garcii, pokud ho Salvador propustí.

„To je na Salvadoru, jestli ho chce vrátit. Je to na nich,“ řekla Bondiová. „Nejvyšší soud rozhodl, že pokud ho Salvador chce vrátit, my mu to 'usnadníme', což znamená, že mu poskytneme letadlo.“
 
 
Harvard říká, že se „nepodvolí“ Trumpovým požadavkům na snížení financování o 9 mld. dolarů

 
Harvardova univerzita uvedla, že se nepodřídí novému seznamu požadavků Trumpovy administrativy vydaných minulý týden, které mají podle vlády potlačit antisemitismus a údajné porušování občanských práv na elitních akademických institucích.

Ve zprávě harvardské komunitě rektor univerzity Alan Garber přislíbil, že škola nátlakové kampani vlády neustoupí. „Univerzita se nevzdá své nezávislosti ani se nevzdá svých ústavních práv,“ uvedl Garber.

Trumpova administrativa uvedla, že v rámci snahy o „vymýcení antisemitismu“ přezkoumá federální granty a smlouvy v hodnotě 9 miliard dolarů, včetně harvardských výzkumných nemocnic.

V dopise vládní pracovní skupiny pro antisemitismus z minulého týdne byla univerzita obviněna, že „nesplnila podmínky intelektuálních i občanských práv, které ospravedlňují federální investice“.

Trumpova administrativa také požadovala, aby Harvard zakázal roušky na obličej a zrušil své programy pro diverzitu, rovnost a inkluzi, které podle ní učí studenty a zaměstnance „vynášet o sobě navzájem rychlé soudy na základě hrubých rasových a identitárních stereotypů“. Administrativa rovněž požadovala, aby Harvard spolupracoval s federálními imigračními úřady.

Administrativa dále požádala Harvard, aby reformoval svůj přijímací proces pro zahraniční studenty a prověřil, zda se nejedná o studenty „podporující terorismus a antisemitismus“ - a aby nahlásil zahraniční studenty federálním úřadům, pokud poruší pravidla chování na univerzitě.

Pod drobnohledem vlády jsou také univerzitní fakulty, které vyzvala k „omezení moci, kterou mají vyučující (ať už s trvalým zaměstnáním nebo bez něho) a administrátoři, kteří se více věnují aktivismu než vědecké práci“.

Ohlášený odpor Harvardu vůči požadavkům administrativy přichází v době, kdy se Trumpova federální vláda snaží zrušit intelektuální svobody na elitních univerzitách  Ivy League. Spor se odehrává u soudů kvůli snaze administrativy vyhostit několik postgraduálních studentů s trvakýnm pobytem nebo studentskými vízy kvůli propalestinským demonstracím, které byly podle vlády projevem podpory terorismu.

Předseda demokratů v Senátu Chuck Schumer vyzval k okamžitému propuštění a návratu Kilmara Abrega Garcii do USA.

„Zákon je jasný, řádný proces byl hrubě porušen a Nejvyšší soud jasně řekl, že Trumpova administrativa musí usnadnit a uskutečnit návrat Kilmara Abrega Garcii. Měl by být okamžitě vrácen do USA,“ uvedl Schumer. „Řádný proces a právní stát jsou základními kameny americké společnosti pro občany i neobčany a nedodržovat to je nebezpečné a pobuřující. Hrozba pro jednoho je hrozbou pro všechny.“


Silky Shah, výkonný ředitel skupiny na ochranu lidských práv Detention Watch Network, uvedl, že Donald Trump podniká kroky k „normalizaci únosů a vyhošťování lidí do jiné země bez řádného procesu“.


„Dnešní setkání Trumpa a Bukeleho v Bílém domě by mělo všechny znepokojit. Trump podniká monumentální, ale vypočítavé kroky k rozšíření okruhu osob, které mohou být zatčeny, uvězněny a deportovány, a normalizuje únosy a vyhošťování lidí do jiné země bez řádného procesu,“ uvedl Shah. „Partnerství Trumpa a Bukeleho při outsourcingu věznění do Salvadoru vytváří nebezpečný precedens naprostého pohrdání základními lidskými právy - nejen pro migranty, ale pro všechny ve Spojených státech, včetně obyvatel a občanů, a zejména pro černochy a hnědé lidi, kteří jsou neúměrně často terčem nespravedlivého trestněprávního systému USA.“


Šéf Goldman Sachs varuje, že po zavedení Trumpových cel se zvýšila pravděpodobnost recese v USA


Šéf banky Goldman Sachs David Solomon varoval, že šance na recesi v USA se v důsledku cel Donalda Trumpa „zvýšily“ a že eskalace obchodní války představuje „podstatné riziko“ pro americký a globální růst.

Šéf z Wall Street uvedl, že rostoucí nejistota ohledně dopadů amerických cel může znamenat problémy pro společnosti a spotřebitele a způsobit chaos v ekonomice.

„Do druhého čtvrtletí vstupujeme s výrazně odlišným provozním prostředím než na začátku letošního roku,“ řekl analytikům.

Vyhlídky na recesi se zvýšily s rostoucími náznaky zpomalování ekonomické aktivity po celém světě.

Dodal, že rostoucí nejistota ztížila klientům Goldmanu přijímání důležitých obchodních rozhodnutí.

Tato nejistota ohledně dalšího vývoje a obavy z možných eskalujících dopadů obchodní války vytvořily podstatná rizika pro americkou a globální ekonomiku.

Solomonovo varování přišlo navzdory dočasnému zrušení cel ze strany Trumpa, který minulý týden vyhlásil 90denní pauzu v uplatňování cel ve vyšším pásmu pro země mimo Čínu. Americký prezident rovněž oznámil, že plánuje vyjmout některé elektronické výrobky z vysokých recipročních cel na čínské zboží.

Solomon uvedl, že je „povzbuzen nedávnými kroky americké administrativy, která se snaží o postupnější politický proces, který umožňuje uvážená jednání s mnoha zeměmi“, ale varoval, že trhy budou i nadále volatilní vzhledem k tomu, že „stále není známo, jak se bude politika vyvíjet“.


Americkáministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová uvedla, že očekává, že do Salvadoru bude deportováno více lidí.


Noemová v pondělí před setkáním Donalda Trumpa se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem v rozhovoru pro televizi Fox News uvedla:

Když jsem byla v Salvadoru na návštěvě u prezidenta Bukeleho, mluvili jsme o tom, že přijme více letů, že přijme více osob do vězení Cecot. Takže se těším, že toto partnerství bude pokračovat.


Demokratický senátor Chris Van Hollen z Marylandu se tento týden vydá do Salvadoru, aby navštívil svého voliče Kilmara Armanda Abrega Garciu, pokud nebude propuštěn z vazby a vrácen do Spojených států.

Van Hollen rovněž požádal salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho, aby se s ním během své návštěvy Washingtonu DC setkal a jednal s ním o návratu Abrega Garcii.

„Kilmar Armando Abrego Garcia neměl být nikdy unesen a nezákonně deportován a soudy daly jasně najevo: administrativa ho musí přivést domů, a to hned. Jelikož se však zdá, že Trumpova administrativa tyto soudní mandáty ignoruje, musíme podniknout další kroky,“ uvedl Van Hollen v prohlášení.

Proto jsem požádal o schůzku s prezidentem Bukelem během jeho cesty do Spojených států a - pokud se Kilmar do poloviny týdne nevrátí domů - plánuji tento týden odcestovat do Salvadoru, abych zkontroloval jeho stav a projednal jeho propuštění.

Při dnešním setkání s Donaldem Trumpem v Oválné pracovně Bukele prohlásil, že Abrego Garciu nevrátí do Spojených států ani ho nepropustí z vězení v Salvadoru.

Republikánští stoupenci Ukrajiny využívají smrtící raketové údery Kremlu jako nejnovější důkaz, aby přesvědčili Donalda Trumpa, že musí zvýšit tlak na Vladimira Putina, pokud chce dosáhnout dohody o příměří.


Proukrajinští zákonodárci a asistenti Republikánské strany pečlivě tolerují Trumpovu náklonnost k Putinovi a vyhýbají se přímé intervenci ve snaze posunout jeho podporu směrem ke Kyjevu. Po ruských úderech během oslav Květné neděle ve městě Sumy však poradci a spojenci útok velmi hlasitě odsoudili a použili přitom jazyk, který měl rezonovat s konzervativní a náboženskou základnou amerického prezidenta.

„Putin a mír zjevně nepatří do jedné věty,“ napsal Lindsey Graham, senátor spojený s Trumpem, který se snažil vyvážit svou podporu Ukrajině s touhou zůstat na Trumpově straně.

Úder přišel necelých 48 hodin poté, co se Trumpův vyslanec Steve Witkoff setkal s Putinem v Petrohradě. Kreml označil schůzku za „mimořádně užitečnou a velmi efektivní“, ačkoli nic nenasvědčovalo tomu, že by oba muži dosáhli konkrétních výsledků. Witkoffovo gesto, kdy si při setkání s Putinem držel ruku na srdci, bylo ve Washingtonu kritizováno jako přehnané a naivní.

Trump znovu potvrdil, že je „pro“ deportaci naturalizovaných občanů USA, kteří se dopouštějí násilných trestných činů, do Salvadoru

Na otázku, zda je otevřený deportaci naturalizovaných občanů USA do Salvadoru, Trump odpovídá, že ano, „pokud jsou to zločinci“.

To se týká i jich, jsou stejně špatní jako kdokoli jiný. Já jsem pro.

Dodává, že USA to mohou udělat přes Salvador „za méně peněz a mít skvělou bezpečnost“.

Existují i „další“, s nimiž administrativa vyjednává, dodal Trump.


Trump zopakoval hrozbu vojenského úderu na Írán, pokud se nevzdá jaderného programu


Trump tvrdí, že Írán se musí vzdát jakékoli snahy o získání jaderné zbraně, jinak bude čelit tvrdým důsledkům, které by mohly zahrnovat vojenský úder na jaderná zařízení Teheránu.

„Samozřejmě, že ano,“ odpověděl Trump na otázku, zda by případná reakce mohla zahrnovat údery na íránská jaderná zařízení.

Trump uvedl, že očekává zavedení cel na dovážené farmaceutické výrobky „v nepříliš vzdálené budoucnosti“.


Trump říká, že plánuje deportovat „co nejvíce lidí“, kteří jsou v USA „nelegálně"


Na otázku, kolik „nelegálních zločinců“ vyveze z USA, Trump odpovídá, že jich deportuje „co nejvíce“.

S odkazem na nechvalně proslulou salvadorskou věznici Cecot, kam byli deportovaní lidé posíláni, Trump říká, že požádal Bukeleho, zda by jich mohl postavit více. Naznačuje, že by byl otevřen tomu, aby Salvadoru finančně pomohl, aby tak mohl učinit.

„Zahraniční politiku Spojených států vede prezident Spojených států, nikoliv soud. A žádný soud ve Spojených státech nemá právo vést zahraniční politiku Spojených států,“ dodal Marco Rubio.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1371

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2025