Vydírání: USA požadují po Ukrajině kontrolu nad klíčovým plynovodem, kterým proudí ruský plyn

12. 4. 2025

 
Rozhovory se stávají stále ostřejšími, uvedla agentura Reuters. Nejnovější americký návrh je „maximalističtější“ než původní verze z února, která navrhovala dát Washingtonu vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů a také ropu a plyn.

S odvoláním na zdroj blízký rozhovorům agentura uvedla, že nejnovější dokument obsahuje požadavek, aby kontrolu nad plynovodem převzala americká vládní Mezinárodní rozvojová finanční korporace.

Plynovod vede z města Sudža na západě Ruska do ukrajinského města Užhorod, vzdáleného asi 1 200 km), na hranici s EU a Slovenskem. Plynovod byl vybudován v sovětských dobách a je klíčovým prvkem národní infrastruktury Ukrajiny a hlavní energetickou trasou.

Ukrajina 1. ledna přerušila dodávky plynu, když vypršela pětiletá smlouva s ruskou státní energetickou společností Gazprom. Obě země předtím vydělaly stovky milionů eur na tranzitních poplatcích, a to i během prvních tří let plnohodnotné války.

Volodymyr Landa, vedoucí ekonom kyjevského thinktanku Centrum pro ekonomickou strategii, uvedl, že Američané chtějí „získat vše, co mohou“. Předpověděl, že jejich šikanózní požadavky „koloniálního typu“ mají jen malou šanci, že je Kyjev přijme.

Loni na podzim Volodymyr Zelenskyj navrhl, aby USA získaly přístup k nedostatečně rozvinutému ukrajinskému nerostnému sektoru. Předpokládal dohodu, podle níž by nastupující Trumpova administrativa dodávala Ukrajině zbraně výměnou za budoucí zisky ze společných investic.

Místo toho Trump odmítl poskytnout bezpečnostní závazky nebo vojenskou podporu, ale nerostné suroviny chce i tak. Minulý týden si stěžoval, že se Zelenskyj snaží „vycouvat z dohody“, a řekl, že ukrajinský prezident bude mít „velké problémy“, pokud dohodu nepodepíše.

Ve čtvrtečním rozhovoru s novináři Zelenskyj uvedl, že je připraven uzavřít dohodu o modernizaci své země, ale že Ukrajina může souhlasit pouze tehdy, pokud bude mezi oběma stranami „parita“ a příjmy se budou dělit „půl na půl“.

„Já jen hájím to, co Ukrajině patří. Mělo by to být výhodné jak pro Spojené státy, tak pro Ukrajinu. Je to správné,“ řekl Zelenskyj. Americké ministerstvo financí potvrdilo, že probíhají „technická“ jednání.

Mezitím zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg uvedl, že jeho výroky ohledně možného rozdělení Ukrajiny byly špatně interpretovány. V rozhovoru pro deník Times Kellogg uvedl, že země by mohla být v rámci mírové dohody rozdělena „téměř jako Berlín po druhé světové válce“.

V textu na stránkách X Kellogg uvedl, že měl na mysli „odolnostní síly po uzavření míru na podporu suverenity Ukrajiny“. Podle tohoto plánu by ruské jednotky zůstaly na území již obsazeném Moskvou, přičemž britské a francouzské síly by byly umístěny v Kyjevě a v dalších částech země.

V pátek jednal Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff s Vladimirem Putinem v Petrohradě. Witkoffovo údajné řešení konfliktu spočívalo v tom, že Rusku budou předány čtyři ukrajinské provincie, které požaduje - včetně území, které Ukrajina kontroluje a kde žije 1 milion lidí.

Mezitím na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny spojenci Kyjeva oznámili rekordní částku 21 miliard eur na další vojenskou pomoc. Obvinili Putina z průtahů ohledně dohody o 30denním příměří, kterou Ukrajina přijala.

V sobotu brzy ráno Rusko provedlo další letecké útoky proti ukrajinským civilním cílům. V Kyjevě byly zničeny tři sklady, dva lidé byli zraněni. Podle ukrajinských představitelů Kreml od 11. března, kdy USA navrhly příměří, vypálil na Ukrajinu 70 raket a 2 200 dronů.