Izrael se chystá vyprázdnit Gazu
14. 4. 2025 / Chris Hedges
čas čtení
8 minut
Izrael je připraven provést největší kampaň etnických čistek od konce druhé světové války. Od 2. března zablokoval přísun veškeré potravinové a humanitární pomoci do Gazy a přerušil dodávku elektřiny, takže poslední odsolovací zařízení na vodu už nefunguje. Izraelská armáda obsadila polovinu území – Gaza je 25 kilometrů dlouhá a čtyři až pět kilometrů široká – a na dvou třetinách pásma vydala příkaz k vysídlení a učinila z nich „zóny zákazu vstupu“, včetně pohraničního města Rafáh, které je obklíčeno izraelskými jednotkami.
V pátek izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že Izrael „zintenzivní“ válku proti Hamásu a použije „veškerý vojenský a civilní nátlak, včetně evakuace obyvatel Gazy na jih a na realizaci plánu prezidenta Spojených států [Donalda] Trumpa na dobrovolnou migraci obyvatel Gazy“.
Od 18. března, kdy Izrael jednostranně ukončil příměří – které sám nikdy nedodržel –, provádí Izrael neúnavné bombardování a ostřelování civilistů, při němž podle palestinského ministerstva zdravotnictví zahynulo přes 1 400 Palestinců a přes 3 600 jich bylo zraněno. Podle OSN je denně v průměru zabito nebo zraněno sto dětí. Izrael současně podněcuje napětí s Egyptem, aby položil základy pro masové vyhánění Palestinců na egyptský Sinaj.
Ministr financí Becalel Smotrič, který v podstatě opakuje to, co říká Katz, prohlásil, že Izrael nezruší úplnou blokádu, dokud nebude Hamás „poražen“ a dokud nebude propuštěno zbývajících 59 izraelských rukojmích.
„Do Gazy se nedostane ani zrnko pšenice,“ slíbil.
Nikdo v Izraeli ani v Gaze však neočekává, že by se Hamás, který přečkal decimování Gazy a neustál masové vraždění, vzdal nebo zmizel.
Otázkou už není, zda budou Palestinci z Gazy deportováni, ale kdy budou vytlačeni a kam půjdou. Izraelské vedení je zřejmě rozpolceno mezi vyhnáním Palestinců přes hranice do Egypta nebo jejich transportem do zemí v Africe. USA a Izrael kontaktovaly vlády tří východoafrických zemí – Súdánu, Somálska a odštěpenecké oblasti Somálska známé jako Somaliland – aby projednaly přesídlení etnicky vyčištěných Palestinců.
Důsledky plošných etnických čistek budou katastrofální, ohrozí stabilitu arabských režimů, které jsou spojenci Washingtonu, a v arabských zemích vyvolají bouři protestů. Bude to pravděpodobně znamenat přerušení diplomatických vztahů mezi Izraelem a jeho sousedy Jordánskem a Egyptem, které jsou už nyní na hranici únosnosti, a posune to celý region blíže k válce.
Diplomatické vztahy klesly na nejnižší úroveň od podpisu dohod z Camp Davidu v roce 1979. Izraelská velvyslanectví v Káhiře a Ammánu jsou z velké části prázdná a jejich personál se po vpádu Hamásu a dalších ozbrojených palestinských frakcí do Izraele 7. října z bezpečnostních důvodů stáhl. Egypt odmítl přijmout pověřovací listiny Uriho Rothmana, který byl loni v září jmenován izraelským velvyslancem. Egypt nejmenoval svého nového velvyslance v Izraeli, když byl loni odvolán jeho bývalý velvyslanec Khaled Azmi.
Izraelští představitelé obviňují Egypt z porušování dohod z Camp Davidu tím, že zvyšuje svou vojenskou přítomnost a buduje na severním Sinaji nová vojenská zařízení; Egypt tvrdí, že tato obvinění jsou vykonstruovaná. Příloha mírové smlouvy povoluje další egyptskou vojenskou techniku na Sinaji.
Bývalý náčelník izraelského generálního štábu Herzi Halevi varoval před tím, co nazývá „bezpečnostní hrozbou“ ze strany Egypta. Katz prohlásil, že Izrael nedovolí Egyptu „porušit mírovou smlouvu“ mezi oběma zeměmi podepsanou v roce 1979.
Egyptští představitelé upozorňují, že je to Izrael, kdo smlouvu porušil tím, že obsadil Filadelfský koridor, známý také jako osa Saláhuddín, který vede podél devítimílové hranice mezi Gazou a Egyptem a má být demilitarizován.
„Každá izraelská akce podél hranice Gazy s Egyptem představuje nepřátelské chování proti národní bezpečnosti Egypta,“ řekl egyptský generál Mohammed Rašad, bývalý šéf vojenské rozvědky, arabskojazyčným novinám Asharq Al-Awsat.
„Egypt nemůže tváří v tvář takovým hrozbám nečinně přihlížet a musí se připravit na všechny možné scénáře.“
Izraelští představitelé otevřeně vyzývají k „dobrovolnému přesunu“ Palestinců do Egypta. Poslanec Knesetu Avigdor Lieberman prohlásil, že „vysídlení většiny Palestinců z Gazy na egyptský Sinaj je praktickým a účinným řešením“. Postavil do kontrastu vysokou hustotu obyvatelstva – Gaza je jedním z nejhustěji osídlených míst na planetě – s rozsáhlými „nevyužitými pozemky“ na egyptském severním Sinaji a poznamenal, že Palestinci mají s Egyptem společnou kulturu a jazyk, takže případná deportace je „přirozená“. Kritizoval Egypt také proto, že údajně „ekonomicky těží ze současné politické situace“ jako prostředník mezi Izraelem a Hamásem a „sklízí zisky z pašeráckých operací přes tunely a přechod Rafáh“.
Izraelský think tank Misgav Institute for National Security, v němž pracují bývalí izraelští vojenští a bezpečnostní činitelé, zveřejnil 17. října 2023 dokument, v němž vyzval vládu, aby využila „jedinečné a vzácné příležitosti k evakuaci celého pásma Gazy“ a za pomoci egyptské vlády přesídlila Palestince do Káhiry. Uniklý dokument izraelského ministerstva zpravodajských služeb navrhoval přesídlení Palestinců z Gazy na severní Sinaj a vybudování bariér a nárazníkových zón, které by zabránily jejich návratu.
Jakékoli vyhoštění by pravděpodobně proběhlo rychle, přičemž izraelské síly, které již nyní Palestince nemilosrdně nahánějí do zadržovacích oblastí v Gaze, by prováděly trvalou bombardovací kampaň proti uvězněným Palestincům a zároveň by vytvořily propustné evakuační portály podél hranice s Egyptem. To by znamenalo potenciálně smrtící střet s egyptskou armádou, což by okamžitě uvrhlo egyptský režim Abdela Fattaha El-Sísího, který jakékoli etnické čistky Palestinců v Gaze označil za „červenou linii“, do krize. Odtud by byl už jen krůček k regionálnímu konfliktu.
Izrael se zmocnil území v Sýrii a jižním Libanonu, což je součást jeho vize „Velkého Izraele“, která zahrnuje okupaci území v Egyptě, Jordánsku a Saúdské Arábii. Izrael touží po nalezištích zemního plynu u pobřeží Gazy a předložil plány na vybudování nového průplavu, který by obešel Suezský průplav a spojil krachující izraelský přístav Ejlat u Rudého moře se Středozemním mořem. Tyto projekty vyžadují vylidnění Gazy a její osídlení židovskými kolonisty.
Hněv arabské ulice – hněv, jehož jsem byl svědkem v posledních několika měsících při návštěvách Egypta, Jordánska, Západního břehu a Kataru – vybuchne v oprávněném vzteku, pokud k této masové deportaci dojde. Tyto režimy budou nuceny jednat jen proto, aby se udržely u moci. Budou se množit teroristické útoky, ať už organizovaných skupin, nebo osamělých vlků, proti izraelským a západním cílům, zejména proti Spojeným státům.
Genocida je pro islámské bojovníky náborovým snem. Washington a Izrael musí na určité úrovni pochopit cenu tohoto barbarství. Zdá se však, že ji akceptují a bláhově se snaží vyhladit ty, které vyřadili ze společenství národů, ty, které označují za „lidská zvířata“.
Co se podle Izraele a Washingtonu stane, až budou Palestinci vyhnáni ze země, v níž žili po staletí? Jak si myslí, že zareaguje zoufalý národ, který je zbaven naděje, důstojnosti a možnosti obživy a který je masakrován jednou z technologicky nejvyspělejších armád na planetě? Myslí si, že vytvořením dantovského pekla pro Palestince se otupí terorismus, omezí sebevražedné útoky a podpoří mír? Copak nechápou, jaký hněv se valí Blízkým východem a jak proti nám vštěpuje nenávist, která přetrvá po desetiletí?
Genocida v Gaze je největším zločinem tohoto století. Izraeli se to vrátí. Vrátí se to i nám. Zlo, kterého jsme se dopustili na Palestincích, se dostane až k našim dveřím.
Sklízíte, co jste zaseli. Zaseli jsme minové pole nenávisti a násilí.
Text přeložil Jiří Zemánek
Celý článek v anglickém originále ZDE
1782
Diskuse