16. 4. 2025
Vladislav Surkov byl kdysi klíčovým architektem ruského politického systému a blízkým poradcem dlouholetého prezidenta Vladimira Putina. V nedávné době však muž, který byl kdysi známý jako "Putinův mozek", upadl v kremelských mocenských kuloárech v nemilost a nakonec ruskou politickou scénu zcela opustil.
Přesto Surkov zůstává značně kontroverzní postavou, přičemž někteří pozorovatelé mu připisují pokračující vliv na kremelský světonázor. Takže když se nedávno posadil k rozhovoru pro francouzské noviny L'Express – prvnímu od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2023 – byl to nevyhnutelně předmět intenzivního zájmu pozorovatelů Ruska na Západě.
Nebyli zklamáni. Surkov využil příležitosti k tomu, aby vysvětlil současný stav a budoucí rozměry takzvaného "ruského světa" (Russkij mir) – koncepci, kterou sám pomáhal popularizovat. Dal přitom mezinárodnímu společenství nahlédnout do toho, co si Moskva myslí o svém geopolitickém osudu a kam by Kreml mohl směřovat dál.
Nejbezprostředněji se to samozřejmě týká Ukrajiny. V ozvěně Putina Surkov tvrdí, že Ukrajina není skutečným státem, ale spíše "umělou politickou entitou". Také předpokládá, že ruské vítězství – nebo, jak to říká, "vojenské, vojenské a diplomatické rozdrcení Ukrajiny" – je nevyhnutelné.
Pro Surkova by to však znamenalo jen začátek. "Ruský svět nemá žádné hranice," trvá na svém. "Ruský svět je všude, kde je ruský vliv, v té či oné formě: Kulturní, informační, vojenský, ekonomický, ideologický nebo humanitární... Jinými slovy, je všude."
Surkov je navíc přesvědčen, že jeho rozšíření je nevyhnutelné. "Rozsah našeho vlivu se velmi liší region od regionu, ale nikdy není nulový," tvrdí. Tak se rozšíříme do všech směrů, tak daleko, jak Bůh bude chtít a jak budeme silní. Důležité je nenechat se unést a nevzít si na sebe příliš velký kus."
Surkov není v tomto přesvědčení osamocen. Oživuje také myšlení prominentních ruských ideologů, jako je Alexandr Dugin, šampión nechvalně proslulého "eurasijského" hnutí, který po léta tvrdil, že pro Rusko "ztráta imperiálního měřítka... znamená konec a neúspěch jeho účasti v civilizaci, porážku jeho duchovního a kulturního hodnotového systému..."
Odráží to také myšlení samotného prezidenta Vladimira Putina. Ve svém loňském nesourodém rozhovoru s bývalým moderátorem Fox News a americkou mediální osobností Tuckerem Carlsonem Putin nabídl chybnou a selektivní verzi historie, ve které obhajoval jak ruský imperialismus, tak další územní expanzi.
Přinejmenším v Evropě jsou důsledky tohoto druhu uvažování dobře známy. Tamní stratégové nyní aktivně debatují o tom, jak dlouho by mohlo trvat, než se Rusko přeskupí po nedávných ztrátách na bojišti na Ukrajině a bude schopno představovat pro kontinent dvojnásobnou hrozbu. O čem však rozhodně není pochyb je to, že tomu tak bude vždy.
To by mělo být zásadní uvědomění i pro Ameriku. Od nástupu do úřadu na začátku tohoto roku pracovala Trumpova administrativa přesčas, aby dala dohromady nějakou dohodu o ukončení války na Ukrajině. V tomto procesu se Washington diplomaticky přiblížil k Moskvě – a zdá se, že akceptoval, že Rusku zůstane kontrola přinejmenším některých částí Ukrajiny, které nezákonně napadlo a zabralo v posledních třech letech. Co však dosud neudělal je formulovat podmínky, které by Putinovu režimu ztížily obnovení agrese v budoucnu, ať už proti Ukrajině nebo proti jiným územím, po kterých Putin touží.
To by mělo být pro Bílý dům nejvyšší prioritou. Pokud imperiální vize neomezeného Ruska formulovaná Surkovem a jeho bývalým šéfem nebude rozhodně poražena, bude zaručeno, že jakákoli mírová dohoda s Moskvou bude pouze dočasná. Jen se zeptejte "Putinova mozku".
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse