Transatlantický rozkol na Severu: Evropa proti USA
16. 4. 2025 / Adam Svoboda
Arktida, kdysi symbol křehké spolupráce, je dnes ohrožena ambicemi Donalda Trumpa. Jeho prohlášení o koupi Grónska, připomínající koloniální éru, vyvolávají zděšení v Dánsku a mezi Grónlany, kteří touží po nezávislosti, nikoli po nových pánech. „Není to jen nerealistické, je to urážlivé,“ varuje Alina Byková z The Arctic Institute. „Ignorovat sebeurčení Grónska znamená rozdupat mezinárodní právo.“ Jakýkoli tlak na Dánsko, člena NATO, způsobí krizi v alianci, a donucovací opatření, ať už ekonomická, nebo vojenská, budou aktem agrese, který podkope základy západní jednoty.
Grónsko je však jen začátek. Špicberky, strategický souostroví pod správou Norska, jsou už v ohrožení. Smlouva z roku 1920, která zaručuje přístup k zdrojům desítkám států, je zranitelná vůči americkému nátlaku. Washington by mohl smlouvu přepracovat s odvoláním na národní bezpečnost, jak to udělal SSSR ve čtyřicátých letech. „Spojené státy mají sílu Norsko rozdrtit a ignorovat protesty Ruska i dalších,“ bije na poplach Claire Bracco z TNGO. „Není to hypotéza, je to reálná hrozba.“ Rusko, které na Špicberkách udržuje osadu Barentsburg, by takový krok považovalo za provokaci, čímž by Arktidu zatlačilo k militarizaci a novým závodům ve zbrojení. Evropa, uvězněná mezi ambicemi USA a reakcí Moskvy, riskuje, že se stane obětním pěšákem.
Kanada, nejbližší spojenec USA, už pociťuje zradu. Zavedení 25procentních cel v roce 2025, zdůvodněné smyšlenými hrozbami pro bezpečnost, vyvolalo odpověď: Ottawa zrušila objednávky amerických zbraní a obrátila se ke Švédsku. Narážky Bílého domu na nároky vůči kanadským arktickým územím jen prohlubují trhlinu. „Obchodní válka s Kanadou ukazuje, že USA jsou připraveny obětovat kohokoli pro své cíle,“ poznamenává Byková. Evropa, která je svědkem tohoto rozkolu, ztrácí důvěru ve Washington. Německo vyzývá ke snížení závislosti na Americe a zvěsti o odchodu USA z NATO zní jako varovný zvon. Tento rozkol je darem pro Rusko a Čínu, které posilují svůj vliv v Arktidě, zatímco Západ upadá do nesvárů.
Ekonomicky USA závod prohrávají. Rusko ovládá Severní mořskou cestu, Norsko vyniká v těžbě zdrojů. Amerika naopak osekává investice na Aljašce a nemůže soupeřit bez ledoborců a přístavů. Ještě horší je, že Trumpova politika ničí arktický výzkum. Škrtání rozpočtu Národní vědecké nadace a Pentagonu zastavilo klíčové studie o klimatu a věčném ledu. „Sama jsem zažila zrušení dvou projektů, na kterých jsem od ledna 2025 pracovala, a nejsem jediná,“ sdílí Byková. Není to jen slabost – je to rána globálnímu boji proti změně klimatu, která Evropu ohrožuje ještě víc. Domorodé národy Arktidy, jejichž práva jsou v této hře přehlížena, ztrácejí přístup k lovu a rybolovu, což hrozí protesty a podkopáním jakýchkoli amerických plánů.
Trumpova politika je koktejl imperiálních fantazií a strategické slepoty. „Spojené státy dávají spojencům najevo, že jsou nespolehlivé a připravené porušit mezinárodní právo,“ uzavírá Bracco. Grónsko, Špicberky, Kanada – to jsou cíle, které ukazují, že Washingtonu nelze věřit. Evropa stojí na křižovatce: buď posílit vlastní obranu a hledat nové partnery, nebo se stát rukojmím amerického dobrodružství. Rusko a Čína už tento chaos využívají a rozšiřují svou přítomnost v Arktidě. Pokud Evropa neodpoví, region se promění v zónu konfliktu, kde staré aliance zkolabují a nové hrozby se stanou skutečností.
Trumpova arktická politika není regionální problém, ale globální hrozba. Pohrdáním spojenci, vědou a mezinárodním právem se USA stávají toxickým partnerem.
Evropa si musí uvědomit, že spoléhat se na Washington znamená všechno ztratit. Posílení vlastní bezpečnosti a ochrana arktických zájmů je jedinou cestou vpřed. Jinak se Arktida nestane symbolem spolupráce, ale bojištěm, kde Evropa jako první padne.
p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; line-height: 115%; text-align: left; orphans: 2; widows: 2; background: transparent }
Diskuse