Mladí, zpolitizovaní, krajně levicoví: Kdo jsou francouzští protestující z hnutí "Blokujte vše"?

12. 9. 2025

Ve Francii sílí hněv kvůli návrhu rozpočtu premiéra Françoise Bayroua na rok 2026, který zahrnuje zrušení dvou státních svátků, zmrazení důchodů a škrty ve výdajích na zdravotnictví o 5 miliard eur. Z této nespokojenosti se vynořilo nové protestní hnutí nazvané "Blokujte vše" ("Bloquons tout"), které vyzvalo k celonárodním demonstracím na 10. září.

Kampaň, která byla spuštěna na sociálních sítích v červenci, vyvolala první srovnání s protesty Žlutých vest ("Gilets jaunes") v letech 2018-2019 – revoltou zdola, která začala kvůli daním z pohonných hmot a přerostla v celonárodní povstání proti nerovnosti, ekonomickým potížím a politickému establishmentu považovanému za odtržený od reality.

Bayrouova vláda čelila 8. září hlasování o nedůvěře a úřady bedlivě sledují, zda "Blokujte vše" dokáže zmobilizovat významné množství lidí.

Radikálně levicová základna

Na rozdíl od Žlutých vest, které o sobě tvrdily, že jsou apolitické, příznivci "Blokujte vše" se podle výzkumu zveřejněného Nadací Jeana Jaurèse silně přiklánějí k levici.

Téměř tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že se velmi zajímají o politiku, ve srovnání s méně než jednou pětinou běžné populace. Přibližně 69 % hlasovalo v prvním kole prezidentských voleb v roce 2022 pro vůdce krajní levice Jeana-Luca Mélenchona (oproti 22 % celostátně) a 10 % podpořilo antikapitalistického kandidáta Philippa Poutoua (oproti pouhému 1 %). Naproti tomu pouze 2 % podporovala prezidenta Emmanuela Macrona (28 % celostátně) a 3 % krajně pravicovou vůdkyni Marine Le Pen (23 %).

Více než polovina respondentů (51 %) se zařadila na krajní levou stranu politického spektra, ve srovnání s pouhými 3 % francouzské veřejnosti. "Pokud rozšíříte záběr, 86 % se označuje za členy radikální levice," uvádí studie.

Důvěrná zpráva policejního zpravodajství, kterou ve středu zveřejnily noviny Le Parisien, popsala současnou dynamiku hnutí jako "poháněnou hlavně politickými aktivisty a aktivisty občanské společnosti z krajně levicové scény a některými odborovými frakcemi".

Sociální spravedlnost a klima v centru

Chatovací skupiny na Telegramu spojené s kampaní jsou plné výzev ke generální stávce a útoků na "ultrabohaté kapitalisty", uvedla nadace.

Studie ukázala, že 54 % příznivců uvedlo rostoucí nerovnost jako hlavní problém, ve srovnání s 13 % na celostátní úrovni. Mezi další priority patřilo životní prostředí (43 % vs. 23 %) a zdravotní systém (30 % vs. 19 %).

Imigrace a kriminalita – častá témata ve francouzské politice – se umístily na nízkém místě, pouze 4 % a 3 %, ve srovnání s 21 % a 22 % v celostátním měřítku.

Příznivci v drtivé většině podporují přerozdělování: 91 % souhlasilo s tvrzením "Aby byla nastolena sociální spravedlnost, bohatí by měli dávat chudým" (oproti 63 %). Pouze 11 % souhlasilo s tím, že "nezaměstnaní lidé by si mohli najít práci, pokud by opravdu chtěli" (60 % celostátně) a pouze 15 % podpořilo myšlenku, že "ve Francii je příliš mnoho cizinců" (oproti 65 % na celostátní úrovni).

Mladí, vysoce vzdělaní protestující

Profil příznivců se také liší od Žlutých vest, které měly silnou základnu mezi důchodci a venkovskými dělníky.

Čtvrtina podporovatelů "Blokujte vše" je ve věku 25 až 34 let, což je vysoko nad celostátním průměrem. Pouze 4 % jsou starší 70 let.

"Tato data naznačují, že hnutí je primárně strukturováno mladšími generacemi, které jsou často v centru levicové sociální mobilizace, zatímco důchodci – kteří hráli významnou roli mezi Žlutými vestami – zde z velké části chybí," uvádí studie.

Dalším ukazatelem je vzdělání: více než polovina má vysokoškolské vzdělání na bakalářské úrovni nebo vyšší. Studenti, odborníci a manažeři jsou zastoupeni nadměrně, zatímco dělnické profese a důchodci jsou zastoupeni nedostatečně.

Ozvěny Žlutých vest

Přesto se překrývají. Asi 27 % respondentů uvedlo, že se hnutí Žlutých vest účastnili, a dalších 61 % uvedlo, že ho podporovalo.

Obě skupiny spojuje nepřátelství vůči Macronovi. Ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2022 mezi Macronem a Marine Le Penovou se 68 % příznivců "Blokujte vše" zdrželo hlasování, odevzdalo prázdné hlasy nebo znehodnotilo své hlasovací lístky, ve srovnání s 35 % širší veřejnosti.

Další podobností je volání po přímé demokracii. Zatímco Žluté vesty prosazovaly "referendum o občanské iniciativě" (zkráceně RIC), více než 80 % příznivců "bloquons tout" upřednostňuje referenda nebo občanská shromáždění k rozhodování o zákonech, ve srovnání s 37 % běžné populace.

Zůstává nejasné, jak velké budou protesty.

"Vyhlídka na rezignaci vlády posílila odhodlání protestujících," uvádí se v policejní zprávě citované deníkem Le Parisien s odhadem, že by se po celé Francii mohlo zmobilizovat až 100 000 lidí.

Zdroj ve francouzštině: ZDE