V chudé Moldávii to dokázali - dáme to také?

2. 10. 2025 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty
Skutečností je, že politika se od doby, kdy se formovala demokracie v podobě, jíž se dodnes dovoláme, posunula výrazně doprava. To samo o sobě je paradox – demokracie, o níž se zejména v předvolebním období tolik napovídá, byla projekt výrazně sociálnější a progresivnější, než je dnes. Pravda, my jsme si jí v tomhle „zlatém věku“ moc neužili, vlastně v podstatě vůbec, a vrátila se k nám až v pI v zemi, která je tradičně ve sféře ruského vlivu a kam tekly ruské peníze horem dolem, dokázali poslat svou pátou kolonu tam kam patří.

Toto je hodně důležité a pozitivní: v parlamentních volbách v Moldávii zvítězila vládní proevropská strana PAS nad opoziční stranou Vlastenecký blok, a to docela drtivě, v poměru hlasů 2:1 (na procenta 50.2% versus 24%) a má absolutní většinu mandátů. Průzkumy takto velkou výhru nepředpokládaly, je to tedy překvapení. (Na prvním obrázku moldavská prezidentka Maia Sandu). 

“Vlastenecký blok” je označovaný jako proruský a celkem z dobrého důvodu - deklaruje “přátelství s Ruskem” a “trvalou neutralitu” (což v tomto geoprostoru znamená vazalství Rusku), obnovení ekonomických dohod s Ruskem a odklon od EU. Tedy něco podobného jako naše strany SPD a Stačilo!, ještě ale ve víc hard módu. Proruské strany navíc výrazně oslabily - v předchozím parlamentu byly dvě s celkem 33% hlasů, nyní 24%. 

Moldavsko je na Evropu velmi chudá země (HDP na hlavu 7600 dolarů, 32 000, tedy 5x méně). Není v Schengenu, není v jednotném trhu, je mimo zájem podnikatelů a investorů ze zahraničí. Nicméně - a to může být jeden z důvodů přesvědčivého vítězství vládní strany, tedy toho že si zopakovali výhru - je docela silný ekonomický růst HDP v posledních pěti letech (o více než 50%!). Dobré je srovnání s Běloruskem - před 15 lety mělo Moldavsko 3x nižší HDP na hlavu než Bělorusko, dnes už téměř totožný, dohnalo jej. 

Je potřeba říci, že vládní strana mírně oslabila (předchozí volby 52.8% - nyní 50.2%), ale i tak je to malý zázrak, na to, že obhajovala. 

Moldavsko je ještě daleko více v ruské sféře vlivu než my. Bylo integrální součástí SSSR (1940-1991) jako “Moldavská SSR”, takže si zažili bolševika naplno. Současně ale bylo taky docela silně rusifikováno, stejně jako další takto “akvírovaná” území na periferii Ruska. 

Krátce před volbami byly v zemi zakázány dvě další (ještě více proruské) strany, což samozřejmě vyvolává otazníky. Oběma stranám (”Srdce Moldavska” a “Větší Moldávie”) soudy vyčetly nezákonné financování, kupování peněz a praní špinavých peněz. Obě strany měly v průzkumech nízké jednotky procent a do parlamentu by se s velmi vysokou pravděpodobností vůbec nedostaly. (Jejich zrušení možná i nahrálo přesunu hlasů k zbývající, tentokrát už dost silnému proruskému Vlasteneckému bloku. 

To ale nebrání významnému představiteli ANO (ano, jsme zpátky v ČR), aby nevypustil ven jedovatou slinu (člen Ano Berkovec obvinil Moldávii z politické cenzury, na základě které postavily proevropské politické síly své vítězství), která jako by vypadla z rétoriky SPD nebo Stačilo! (Vůbec ta konvergence ANO k SPD/Stačilo je pozoruhodná).

I když Moldavsko je též hodně rozdělená země (bohatší střed vs chudší sever a jih), tak oni prostě dobře vědí, co je rusák zač. Jejich traumatem je obsazení tzv. Podněstří (proužek země na levé straně Dněstru) ruskými militanty a vytvoření v podstatě enklávy velmi podobné “DNR” a “LNR”, Abcházie a Jižní Osetie tedy územím ovládané vojenskými a polovojenskými gangy pod kontrolou Moskvy, nikým neuznané, extrémně chudé - ještě chudší než vlastní Moldavsko. Pro Rusko je udržení Podněstří ve svém vlivu důležité - je to klín mezi Ukrajinou a Moldavskem. 

Moldavané, ač zcela jistě nepříliš spokojení se stavem země (i zde je pochopitelně vysoká míra korupce a klientelismu, plus celková chudoba) si přece jen řekli, že pořád lepší tohle než vlézt do náruče rusákovi nebo místnímu oligarchovi.

0
Vytisknout
154

Diskuse

Obsah vydání | 2. 10. 2025