Putin odmítá obavy, že Moskva plánuje útok proti NATO, jako „nesmysl“

3. 10. 2025

čas čtení 5 minut
 

Během projevu v Soči ruský prezident také vyslal smířlivý signál směrem k Donaldu Trumpovi

Vladimir Putin slíbil, že rychle odpoví na „eskalující militarizaci“ Evropy, a zároveň odmítl jako „nesmysl“ obavy Západu, že Moskva plánuje útok na NATO.

Během rozsáhlého projevu v Soči ve čtvrtek ruský prezident řekl: „Pečlivě sledujeme eskalující militarizaci Evropy... Prostě nemůžeme ignorovat, co se děje. Nemáme na to právo z důvodů naší vlastní bezpečnosti.“

„Myslím, že nikdo nepochybuje o tom, že protiopatření Ruska na sebe nenechají dlouho čekat,“ dodal během plenárního zasedání Valdajského klubu, každoročního setkání úředníků a expertů na zahraniční politiku, kde Putin často prezentuje své názory na globální dění.


Jeho výroky přišly v době, kdy se 45 evropských lídrů sešlo v Kodani na summitu zaměřeném na posílení podpory Ukrajiny a urychlení obranných projektů, které mají zajistit, že kontinent bude schopen odradit ruskou agresi. Setkání následovalo po bouřlivých týdnech, během nichž několik evropských zemí ohlásilo vpády ruských dronů a letadel, což vyvolalo obavy, že Moskva testuje odhodlání NATO.

Zatímco ruský prezident vyhrožoval Evropě, vůči Donaldu Trumpovi zaujal smířlivý postoj, a to navzdory nedávným hanlivým poznámkám amerického lídra na jeho adresu.

V rámci zjevné snahy získat zpět Trumpovu přízeň ho Putin velkoryse chválil a tvrdil, že „kdyby byl Trump u moci, konfliktu na Ukrajině by se dalo zabránit“ – což je tvrzení, které americký prezident sám často používá ve svých veřejných projevech.

Jak Moskva, tak Volodymyr Zelenskyj se již měsíce snaží získat Trumpovu přízeň v souvislosti s válkou na Ukrajině, protože americký vůdce opakovaně mění svůj postoj.

V posledních týdnech se zdálo, že Kyjev získal převahu, když Trump vyjádřil zklamání nad Putinem za prodlužování bojů a označil ruskou ekonomiku a armádu za „papírového tygra“.

Podle Wall Street Journal Trump nedávno pověřil americké zpravodajské agentury a Pentagon, aby pomohly Kyjevu provést údery hluboko na ruském území – což by znamenalo významnou změnu v politice USA pod jeho vedením.

Zelenskyj také loboval ve Washingtonu za získání řízených střel Tomahawk, Barracuda a dalších amerických zbraní dlouhého doletu, které jsou schopné zasáhnout cíle ve vzdálenosti až 800 km.

Stejně jako v předchozích případech, kdy byl Trumpem kritizován, Putin to odbyl a zřejmě počítal s tím, že americký prezident změní názor.

Popisoval Trumpa jako „příjemného partnera pro rozhovory“, který „umí naslouchat“, a řekl, že Moskva usiluje o „úplné obnovení“ vztahů s USA, přičemž chválil Trumpovu administrativu za její „přímost a nepokrytectví“.

V reakci na Trumpovu narážku na „papírového tygra“ Putin naznačil, že tato poznámka mohla být ironická, a řekl: „Pokud nám nevadí být ve válce s celým blokem NATO, ale jsme papírový tygr, co je pak NATO?“

Ruský vůdce také pochválil Trumpův plán ukončit válku v Gaze a řekl, že bývalý britský premiér Tony Blair, který by měl v této iniciativě hrát ústřední roli, by mohl „přispět pozitivním způsobem“.

Putin pak odbočil a vzpomněl, jak jednou přenocoval v Blairově domě a jak si druhý den ráno dali společně kávu „v pyžamech“.

Tón byl výrazně ostřejší, když přišla řeč na Evropu, kde se většina Putinova hněvu zaměřila na tento kontinent a obvinil „evropské elity“ z bránění míru na Ukrajině a „vyvolávání hysterie“ v regionu.

Řekl: „Ukázalo se, že válka s Rusy je prakticky na dosah ruky. Opakují tento nesmysl, tuto mantru, znovu a znovu ... Nemohou uvěřit tomu, co říkají, že Rusko zaútočí na NATO? Buď jsou neuvěřitelně neschopní, pokud tomu opravdu věří, protože je nemožné uvěřit tomuto nesmyslu, nebo jsou prostě nečestní.“

Putin také odsoudil zatčení posádky ropného tankeru z ruské „stínové flotily“ Francií, která byla podezřelá z toho, že sloužila jako odrazový můstek pro lety dronů, které minulý týden donutily dánská letiště uzavřít.

Řekl: „Tanker byl bezdůvodně zadržen v neutrálních vodách. To je pirátství.“

Pokud jde o válku na Ukrajině, nic nenasvědčovalo tomu, že by Putin usiloval o kompromis nebo omezil svůj maximalistický cíl donutit Kyjev ke kapitulaci.

Navzdory skromným nedávným úspěchům Ruska na bojišti trval na tom, že jeho síly „s jistotou postupují“ po celé frontě.

Putin také tvrdil, že Ukrajina utrpěla mnohem větší ztráty než Rusko – i když západní odhady uvádějí, že ruské ztráty se blíží milionu, což je více než ztráty Ukrajiny.

„Vzhledem ke ztrátám Ukrajiny by Kyjev měl vážně uvažovat o zahájení jednání,“ řekl Putin.

Zelenskyj, který se připojil k evropským lídrům v Kodani, řekl, že Rusko „zesiluje své destruktivní akce“, a vyzval Evropu, aby projevila „politickou vůli“ jednat bez odkladu.

Ukrajinský prezident řekl: „Je nám jasné, že pouze společné jednání a jednotné úsilí mohou zaručit skutečnou bezpečnost. Žádná země by neměla zůstat sama proti této hrozbě.“ Vyzval Evropu, aby „zvýšila tlak, a to hned, aby Rusko bylo donuceno ukončit válku a změnit svou politiku“.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
171

Diskuse

Obsah vydání | 3. 10. 2025