Odborníci: Evropa by se měla připravit na anexi Grónska a konec NATO
9. 1. 2026
Podle analytiků se ideologie USA a Ruska dokonale shodují, což by z Evropy učinilo ostrov liberalismu
Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkým prezidentem Donaldem Trumpem 3. ledna ho povzbudil k pokračování v anexi Grónska, dánského samosprávného území, což podle odborníků znamená faktický konec NATO a posílení ruských válečných cílů na Ukrajině.
Den po Madurově únosu americkými silami Trump rozrušil Evropu – což je zábava, které se zdá, že nikdy neomrzí – když řekl magazínu The Atlantic: „Grónsko rozhodně potřebujeme. Potřebujeme ho pro obranu.“
Zástupce šéfa štábu Bílého domu Stephen Miller řekl: „Od začátku této administrativy je oficiálním postojem americké vlády, že Grónsko by mělo být součástí Spojených států.“
„Krok vůči Venezuele ilustruje odhodlání Trumpovy administrativy ovládnout západní polokouli, jejíž součástí je geograficky Grónsko,“ řekla Anna Wieslanderová, ředitelka pro severní Evropu v think tanku Atlantic Council.
„Vzhledem k tomu, že po úspěšné intervenci ve Venezuele okamžitě následovaly hrozby použití síly proti Grónsku, mimo jiné na západní polokouli, je to v krátkodobém horizontu pravděpodobnější,“ řekla.
„Bohužel si myslím, že amerického prezidenta je třeba brát vážně, když říká, že chce Grónsko,“ řekla dánská premiérka Mette Frederiksen dánské veřejnoprávní televizi 4. ledna.
Předpověděla však, že by to znamenalo konec aliance NATO.
„Pokud se Spojené státy rozhodnou zaútočit na další zemi NATO, pak se všechno zastaví – včetně NATO, a tím i bezpečnosti po druhé světové válce,“ řekla Frederiksen.
Reklama
Wieslanderová souhlasí.
„Pokud nastane nejtemnější hodina a Spojené státy použijí vojenskou sílu k anexi Grónska, ztratí smysl podstata článku 5 a kolektivní obrana v rámci NATO,“ řekla.
Článek 5 je klauzule NATO o vzájemné obraně, která zavazuje spojence k vzájemné pomoci.
„NATO by bylo jen stínem sebe sama“
„Dalo by se argumentovat, že pokud spojíte dění na Ukrajině s možnou invazí do Grónska, mohlo by to být smrtící kombinací, která by v podstatě zničila alianci,“ řekl profesor historie na Chicagské univerzitě John Mearsheimer. „NATO by bylo jen stínem sebe sama. Bylo by fakticky zničeno.“
Když se však evropští lídři setkali v Paříži s představiteli Bílého domu, aby navrhli bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, veřejně se o Venezuele ani Grónsku nezmínili.
„Prioritou je Ukrajina, evropská obrana a evropská bezpečnost a udržení Američanů ve hře,“ řekl Al Jazeera profesor mezinárodních vztahů Konstantinos Filis z American College of Greece.
Evropané však vidí, co se chystá, a pouze získávají čas, domnívá se Keir Giles, expert na Eurasii z think tanku Chatham House.
„Podbízení se Trumpovi bylo součástí naší strategie v uplynulém roce, což pozorovatelům dávalo naději, ale ne zcela důvěru, že další součástí strategie je urgentní příprava na konečný rozchod se Spojenými státy,“ řekl Giles.
Morální hazard pro Evropu
Giles uvedl, že nejlepší možností pro Evropu je nyní umístit na Grónsko vojenskou odstrašující sílu, protože věří, že umístění spojeneckých vojsk v pobaltských státech a Polsku po roce 2017 odradilo Rusko od útoku v této oblasti.
„Princip odstrašování Spojených států od vojenských omylů by měl být přesně stejný jako ten, který byl k dispozici, ale nebyl použit k odrazení Putina od invaze na Ukrajinu v únoru 2022,“ řekl.
Americká ozbrojená invaze na Grónsko by byla pro Evropu dvojnásobně špatná, protože by nahrála Putinovi na Ukrajině, řekl Giles.
„Myšlenka, že větší mocnosti mohou mít volnou ruku v tom, co považují za svůj vlastní zadní dvorek, je Rusku velmi po chuti,“ řekl. Invaze do Grónska by podle něj znamenala „potenciálně předání Moskvě největšího daru, jaký Trumpova administrativa dosud nabídla“.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na sympoziu tento týden řekl, že ztráta společných hodnot NATO oslabila světový řád.
„Jde o to zabránit tomu, aby se svět proměnil v doupě lupičů, kde ti nejbezohlednější berou, co chtějí, a kde jsou regiony nebo celé země považovány za majetek několika velmocí,“ řekl Steinmeier.
Vzhledem k těmto možnostem evropští představitelé diskutují o vojenských možnostech.
Když Trump loni zmínil své grónské ambice, Francie vyslala jadernou ponorku k pobřeží Kanady, aby mu dala najevo, že ostrovy Saint-Pierre a Miquelon u Newfoundlandu jsou francouzským suverénním územím.
Tento týden francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot řekl: „Chceme podniknout kroky, ale chceme tak učinit společně s našimi evropskými partnery,“ a měl jednat o plánech s Německem a Polskem.
Odborníci se neshodli na tom, jakou metodu Trump použije k získání Grónska.
Marco Rubio ve středu novinářům sdělil, že se v příštích dnech setká s dánskou vládou, ale odmítl vyloučit vojenské možnosti proti Grónsku.
„Pokud prezident identifikuje hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států, každý prezident si vyhrazuje možnost řešit ji vojenskými prostředky... vždy jsme upřednostňovali řešení jinými způsoby, včetně Venezuely,“ řekl.
Mearsheimer se domnívá, že Trumpovy dosavadní útoky na Írán v červnu loňského roku, Nigérii v prosinci a nyní Venezuelu zvyšují pravděpodobnost takového řešení.
„Pokud se podíváte na Trumpovo chování, na to, jak je ochoten použít vojenskou sílu, když to lze udělat levně a projde mu to... skutečnost, že... by to mohlo být vykresleno jako další drobná operace, naznačuje, že je opravdu velká šance, že by mohl Grónsko obsadit,“ řekl politolog Glenn Diesen.
Jiní nesouhlasili. „Trump možná chce posílit autonomní hnutí v Grónsku a přimět je, aby požádalo o pomoc USA,“ řekl Filis.
Vůdce hlavní opoziční strany v Grónsku ve čtvrtek řekl, že Kodaň by měla ustoupit a umožnit Grónsku uzavřít dohodu přímo s USA.
„Vyzýváme naši současnou [grónskou] vládu, aby vedla dialog s americkou vládou bez Dánska,“ řekl Pele Broberg, vůdce strany Naleraq. „Protože Dánsko svým zprostředkováním antagonizuje jak Grónsko, tak USA.“ Strana Naleraq získala loni 25 procent hlasů v celostátních volbách, což je dvojnásobek oproti předchozímu výsledku.
Giles souhlasil, že „nátlak, vydírání, přímé nebo nepřímé podvratné činnosti nebo vydírání“ budou Trumpovými úvodními tahy.
Nakonec však Trumpova politika stále spočívá v tom, že chce vytlačit Evropu z toho, co považuje za svou hemisféru. Proč?
Trump, Rubio a Stephens všichni uváděli bezpečnostní důvody, ale Dánsko dalo USA v roce 1953 smlouvou plné povolení k zřízení vojenských základen, dovozu vybavení a personálu, létání letadel a plavbě lodí do a z Grónska. USA provozují radarovou stanici v Pituffiku, která poskytuje včasné varování před balistickými raketami letícími nad severním pólem z Ruska.
Před rokem Trump novinářům řekl, že USA by měly absorbovat Grónsko a obnovit kontrolu nad Panamou, protože „je potřebujeme pro ekonomickou bezpečnost“.
„Souvisí to s novými námořními trasami, které se otevírají s rozvojem Arktidy, a samozřejmě s bezpečností,“ řekl Filis. „Arktický kruh se stane oblastí soupeření velmocí.“
Podle Putina arktický mořský led taje, což umožnilo devítinásobný nárůst objemu komerční lodní dopravy přes severní pól za poslední desetiletí. To otevírá možnost, že by se mohla zvýšit i vojenská lodní doprava, zejména s ohledem na to, že Rusko a Čína pořádají více společných cvičení na moři.
Panama je také důležitou námořní cestou mezi Atlantikem a Tichým oceánem.
Diskuse