Channel 4 News: Bude tohle konec íránského režimu?
11. 1. 2026
čas čtení
13 minut
"Toto již není protest. Je to revoluce. Je to revoluce, když neozbrojení lidé v ulicích říkají, že se nevrátí domů."
Moderátorka: Dobrý
večer. Vzhledem k tomu, že internetová komunikace v Íránu funguje pouze
na 1% normální úrovně, je těžké získat pravdivý obraz o tom, co se
děje. Některé z nejnovějších záběrů však ukazují desítky těl před
márnicí v jižním Teheránu. Aktivisté tvrdí, že počet mrtvých by mohl být
v tisících. Protivládní nepokoje se zdánlivě zintenzivnily, ale stejně
tak i násilná reakce. Režim se brání pomocí ozbrojených příslušníků
Revoluční gardy, kteří hlídkují v ulicích. Je však příliš pozdě? A co se
stane dál?
Podle údajů shromážděných aktivisty
se sídlem ve Spojených státech bylo v Íránu zabito více než 500
demonstrantů a 10 500 jich bylo zatčeno. Íránský režim nadále uvaluje
téměř úplný blackout internetu, což znemožňuje ověřit skutečný počet
obětí. Donald Trump byl údajně informován o možných vojenských opcích,
zatímco Írán pohrozil odvetou v případě útoku. Upozornění: tato reportáž
Harryho Fawcetta obsahuje znepokojivé záběry.
Reportér: Již několik dní se objevují zprávy, které nelze ověřit kvůli výpadku internetu v Íránu, že při eskalujícím zásahu byly zabity stovky demonstrantů. Nyní se objevil první hmatatelný důkaz. Video, které bylo podle našich informací fyzicky propašováno ze země poté, co bylo natočeno v pátek před márnicí na jižním předměstí Teheránu. Márnice je již tak plná, že rodiny musejí identifikovat své blízké pod širým nebem. Některé rodiny podle našich informací dostaly pokyn zaplatit za vrácení těl, jiné byly varovány před veřejnými pohřby. Mluvili jsme s íránským aktivistou a lékařem žijícím ve Vídni, který je v kontaktu se svými kolegy v Íránu:
"Závažnost zranění bohužel naznačuje, že policie a bezpečnostní síly úmyslně míří na demonstranty s úmyslem zabíjet. Střelba byla přímá, mířila na hlavu, krk a hrudník. Podle našich kolegů a podle videí a zvukových souborů, které nám byly zaslány, utrpěla většina zraněných poranění hlavy a krku."
Zabíjení se údajně rozšířilo daleko za Teherán, stejně jako protesty. 70 lidí bylo údajně zabito zde, v severním Rashtu. A z jižního Shirazu máme zvukovou zprávu od lékaře z nemocnice, jehož hlas jsme pozměnili.
"Lidi, nemůžeme nikam volat. Prosím, kontaktujte televizní stanice a řekněte jim, že zoufale potřebujeme chirurgy, neurochirurgy, ortopedy, oftalmology. Nemůžeme jim zavolat. Máme tu 20 pacientů a nemůžeme nic dělat. Všichni byli postřeleni do hlavy."
Včera v noci však po celé zemi opět zaplnili ulice demonstranti. Americký zpravodajský důstojník to popsal agentuře Reuters jako hru na vytrvalost mezi demonstranty, kteří se snaží udržet tlak, a úřady, které se snaží vyčistit ulice pomocí strachu. Před více než týdnem íránský prezident řekl, že místo obviňování Ameriky by se mělo řešit skutečné znepokojení demonstrantů. Dnes je jeho poselství jiné:
"USA a Izrael měly v úmyslu během své 12denní války narušit naši společnost a vyvolat mezi námi rozkol. I nyní se snaží eskalovat tyto nepokoje v souvislosti s ekonomickými diskusemi a řešeními, na kterých pracujeme."
Zdálo se, že uznal zabíjení bezpečnostními silami:
"Bohužel, pro některé rodiny se staly věci, které jsou politováníhodné. Všem těmto rodinám vyjadřuji svou soustrast."
S rostoucím počtem obětí je na Donaldu Trumpovi nyní rozhodnutí, zda splní svou hrozbu zaútočit na Írán, aby ochránil protestující. V nočním příspěvku na své sociální platformě Truth Social napsal, že "Írán se dívá na svobodu, možná jako nikdy předtím. USA jsou připraveny pomoci."
V červnu loňského roku vyslal bombardéry, aby zaútočily na íránské jaderné cíle, čímž ukončil to, co nazval 12denní válkou mezi Izraelem a Íránem. Wall Street Journal dnes informoval, že prezident bude v úterý informován o konkrétních možnostech útoku. Dnes ráno varoval předseda íránského parlamentu Spojené státy před jakýmkoli takovým krokem a uvedl, že izraelské a americké základny a lodě budou legitimními cíli Islámské republiky.
Íránská státní televize dnes vysílala záběry z evidentní protidemonstrace v západním Kerman Shahu, kde podle úřadů minulý týden při nepokojích zahynula tříletá dívka. Státní média uvádějí, že při protestech bylo dosud zabito více než 100 členů bezpečnostních sil.
Tyto protesty pokračují i dnes. Toto stále bezohlednější potlačování zatím nepřineslo zamýšlený účinek, ale ponechává jednu klíčovou otázku zatím nezodpovězenou. Překročilo to červenou linii Donalda Trumpa? Nařídí nyní svou hrozící vojenskou akci?
Před chvílí jsem hovořila s íránsko-americkou novinářkou a aktivistkou Masih Al-Inejad, která požaduje změnu zvenčí Íránu. Zeptala jsem se jí, co zjistila o počtu zabitých demonstrantů.
Íránská novinářka: V Íránu dochází k srdcervoucímu, srdcervoucímu masakru. Víte, dostala jsem zprávu od jednoho z aktivistů v Íránu, který píše, že je svědkem toho, jak jsou neozbrojení lidé zabíjeni před očima svých rodinných příslušníků. Bylo zabito přes 2 000 lidí. Vím, že lidé jsou připraveni tento režim svrhnout, ale s prázdnýma rukama, věřte mi, bude režim zabíjet nevinné a neozbrojené lidi čím dál tím víc.
Moderátorka: Je velmi těžké získat reálný odhad a pochopit, co se děje, protože nemáme žádnou komunikaci. Zajímalo by mě, co se dovídáte od svých přátel a rodiny.
Íránská novinářka: Lidé jsou svědky masakrů, hromadných vražd a posílají nám videa. Vidíte, jak leží jejich bezvládná těla v nemocnici jedno na druhém. Vidíte, jak se rodinní příslušníci snaží identifikovat své milované. Zlomí mi srdce, když vidím, jak vůdci svobodného světa mlčí. Opravdu bych chtěla vědět, kde je britský premiér? Kde je Evropa?
Moderátorka: Co by tedy měla mezinárodní komunita udělat právě teď? Slyšeli jste prezidenta Trumpa říkat, že na ně tvrdě udeříme. A také jsme viděli, že dostává informace o vojenské akci. Co je třeba udělat?
Íránská novinářka: Ať se vám to líbí nebo ne. Lidé v Íránu vítají rozhodnutí prezidenta Trumpa. Potřebují vidět činy, ne prázdná slova. Ale myslím, že tohle je pro Írán moment jako pád Berlínské zdi. Evropa by měla být statečná. Měla by se připojit k Spojeným státům americkým. Evropa by měla být jednotná a stát za íránským lidem. Musí omezit diplomatické vztahy s tímto vražedným režimem. Oni nerozumí jazyku diplomacie, omezte velvyslanectví a dejte hlas íránskému lidu.
Íránská novinářka: Ano, je to jiné. Je to jiné. Vidím, že strach je pryč. Je pryč. Lidé se ukazují, používají své vlastní sociální sítě, než vyjdou do ulic se svou vlastní identitou, protože už toho mají dost. Je to tedy pokračování šesti velkých povstání, která se odehrála v Íránu. A myslím, že to už není protest. Je to revoluce. Je to revoluce, když neozbrojení lidé na ulicích říkají, že se nevrátí domů. Když volají na prezidenta Trumpa, když volají na svobodný svět, aby jim pomohl skoncovat s Islámskou republikou.
Moderátorka: A závěrem, pokud je to konec, konec režimu, říkáte, že je to revoluce, co bude dál s Íránem?
Íránská novinářka: Sekulární demokracie. Je to tak jednoduché. Pořád slýchám, že mnoho lidí na Západě nás děsí a říká, že to bude chaos. Nikdo v této oblasti nezpůsobil větší chaos než Islámská republika. Prostě věřte, že íránský lid si zaslouží stejnou svobodu, jakou vy považujete za samozřejmost ve Velké Británii, v Americe, všude. My, ženy, si zasloužíme stejnou svobodu, aniž by nás mlátili islamisté prosazující šaríu a policie nám říkala, co máme nosit. Zasloužíme si důstojnost. A sekulární demokracie je požadavkem lidí, kteří vyšli do ulic.
Moderátorka: Nyní se ke mně připojuje konzervativní poslanec a bývalý ministr bezpečnosti Tom Tugendhat. Iránská novinářka Massi věří, že je to začátek konce režimu. Nehrozí však nebezpečí, že se nechá unést, stejně jako někteří další, a že revoluční garda v Íránu zůstane u moci?
Tom Tugendhat: Myslím si, že to, co vidíte, a Massi to říká velmi jasně a myslím, že má pravdu, je konec 47 let útlaku. Vidíte to různými způsoby. Vidíte miliony lidí v ulicích. Je to zcela jasné. Bohužel jsme nyní viděli mnoho, mnoho zabitých lidí. Nebudu uvádět konkrétní čísla, ale určitě se objevuje mnoho velmi jasných obrazů z nemocnic a bohužel i mnoha lidí, kteří byli zabiti režimem. Takže víme, co se děje. Tohle není protest. Tohle je revoluce.
Moderátorka: Co by tedy měla mezinárodní komunita dělat? Očekával byste, že udělá trochu víc, aby pomohla íránskému lidu, který, jak říkáte, chce změnu?
Tom Tugendhat: Myslím, že první věc, kterou můžeme udělat, je zajistit, aby lidé věděli, co se děje v jejich zemi i mimo ni. Říkám to proto, že uvnitř země je internet odpojený, telefonní linky nefungují. Na mnoha místech je přerušena dodávka elektřiny. Ale bylo nám řečeno, a vlastně mám přátele, kteří mi sdělili, že satelitní snímky procházejí, satelitní zprávy stále procházejí. Je tedy nesmírně důležité zajistit, aby lidé měli přístup k informacím, věděli, co se děje, a nemohli být umlčeni. Druhá věc, a tady má Massi podle mě naprostou pravdu. Podívejte, režim má vyslance po celém světě, z nichž někteří schovávají peníze v různých jurisdikcích, a my musíme zajistit, aby je nemohli přesunout. To znamená, že nejen ve Velké Británii, ale i v jiných zemích, kde stále mají přístup k financím, jim v tom zabráníme. Protože tomuto režimu docházejí peníze. Nedostává peníze za drogy od Hizballáhu, který přepravoval drogy z Venezuely do Afriky a dále do Evropy. Nedostává peníze za ropu, protože venezuelský bankovní systém, který pro ně pral peníze, byl z velké části uzavřen. Musíme tedy zajistit, aby tento režim neměl kam se obrátit.
Moderátorka: A co vojenské možnosti? Slyšíme, že Trump zvažuje různé možnosti a více se dozvíme v úterý. Očekáváte nebo si myslíte, že se k tomu připojí britská vláda?
Tom Tugendhat: Neočekával bych, že britská vláda tak učiní. Podívejte, máme v Íránu velmi specifickou historii. Nemusím to rozebírat, ale naše historie nebyla v Íránu vždy vítána a nejsem si jistý, zda bychom byli v tomto ohledu užitečným přínosem. Domnívám se však, že britská vláda má opravdu jasnou roli v tom, aby se zastala íránského lidu a dala jasně najevo v oblastech, jako je ta, kterou dnes ráno nastínila šéfka britských konzervativců Kemi Badenoch, že Úmluva OSN o uprchlících, Úmluva z roku 1951, znamená, že ti, kteří se dopustili válečných zločinů, ti, kteří se dopustili trestných činů, jako jsou vůdci režimu, a ti, kteří způsobili tolik škody po celém světě, nemají právo na azyl. Takže když se vůdci režimu pokusí uprchnout, můžeme je poslat zpět.
Moderátorka: A nakonec, Tome, pokud se díváme na svržení režimu, pokud je to moment jako pád Berlínské zdi, viděli jste změnu režimu v Iráku a Afghánistánu, co bude dál s íránským lidem?
Tom Tugendhat: Podívejte, to je jejich věc. Není to moje věc, zda to bude konstituční monarchie, republika nebo jakýkoli jiný systém vlády, který si zvolí, je to na nich. Opravdu důležité však je, abychom začali jednat okamžitě, a tím myslím hned teď, a spojili se s přáteli a spojenci, abychom zajistili, že až k té změně dojde, bude možné okamžitě dosáhnout změny k lepšímu, protože víme, že tato země má nejen nekontrolovatelnou inflaci, ale také nedostatek potravin. Má nedostatek léků. To můžeme rychle napravit a je důležité pomoci jim obnovit dodávky energie.
416
Diskuse