Desítky umělců volají po ukončení systematických útoků Izraele na nemocnice v Gaze (Čeští umělci ne)

13. 1. 2026

 

První signatářkou pondělního dopisu je matka Hind Rajab, pětileté dívky z města Gaza, která byla zabita izraelskou palbou v lednu 2024, když čekala na tým palestinských záchranářů, jejichž sanitka byla ostřelována při pokusu dostat se k ní. Její příběh byl zvěčněn v nejnovějším filmu tuniské režisérky Kaouther Ben Hania, The Voice of Hind Rajab, který byl nominován na Oscara.

„Hind Rajab nezemřela proto, že pomoc byla nemožná, ale proto, že jí byla odepřena,“ uvedla Ben Hania v prohlášení. Ben Hania se připojila k Hindině matce Wesam Hamadové a podepsala dopis sestavený skupinou neziskových organizací.

Mezi dalšími signatáři jsou Brian Eno, Rosie O'Donnell a Morgan Spector. Izraelská organizace B'Tselem a Lékaři za lidská práva patří mezi lidskoprávní skupiny, které dopis podepsaly. Ten bude předložen představitelům Velké Británie a EU na parlamentních zasedáních v úterý a ve středu tohoto týdne.

Dopis vyzývá k „okamžitému, bezpodmínečnému, neomezenému a trvalému humanitárnímu přístupu do Palestiny“, včetně vstupu zdravotnického a humanitárního personálu.

Izrael nedávno zakázal desítkám humanitárních organizací, včetně Lékařů bez hranic (MSF), působit v Gaze a na Západním břehu Jordánu s odůvodněním, že nesplňují přísné registrační požadavky, které podle těchto organizací ohrožují jejich zaměstnance. MSF uvádí, že podporuje jednu pětinu nemocničních lůžek v Gaze a jednu třetinu matek při porodu.

Úřad OSN pro lidská práva odhaduje, že od začátku izraelského útoku na Gazu v roce 2023 bylo poškozeno nebo zničeno 94 % nemocnic v Gaze. Podle této organizace bylo během dvou let války izraelskou armádou zabito nejméně 1 722 zdravotnických pracovníků. Mnoho zdravotnických potřeb, včetně invalidních vozíků a chodítek, bylo zakázáno dovážet.

Skupina expertů OSN dospěla k závěru, že izraelské útoky na tento sektor a jeho pracovníky představují „medicidu“ – systematické ničení zdravotnického systému v Gaze a součást širší izraelské kampaně proti Palestincům, kterou právní experti označili za genocidu.

Izraelská armáda ve svém prohlášení uvedla, že „tvrzení, že izraelské ozbrojené síly záměrně brání zdravotnickým týmům v ošetřování zraněných civilistů, jsou zcela bezdůvodná, a to jak v pásmu Gazy, tak v oblasti Judeje a Samaří“, přičemž použila termín pro Západní břeh, který preferuje izraelská vláda. „Izraelské ozbrojené síly uznávají význam zvláštní ochrany poskytované zdravotnickým týmům podle mezinárodního humanitárního práva a přijímají opatření, aby jim zabránily v ublížení,“ pokračuje prohlášení.

Dopis žádá světové vůdce, aby přijali „okamžitá opatření“ k obnovení a umožnění přístupu k lékařské péči pro pacienty v Gaze a na Západním břehu, kde rostoucí omezení pohybu ovlivňují přístup k lékařské péči.

Více než 18 500 Palestinců čeká na lékařskou evakuaci z Gazy, odhadla v prosinci organizace Lékaři bez hranic (MSF). Humanitární agentura uvedla, že nejméně 1 000 lidí zemřelo při čekání na péči.

Dr. Thaer Gazawneh, pohotovostní lékař z Chicaga, který podepsal pondělní dopis, se domnívá, že izraelská omezení mají za cíl vytlačit Palestince z Gazy.

„[Oni] dělají životní podmínky v Gaze tak nesnesitelnými, že lidé budou nuceni znovu opustit své domovy.“

Gazawneh působí jako dobrovolník na Západním břehu, kde podle něj bylo kvůli izraelským kontrolním stanovištím a hrozbě svévolných zatčení téměř nemožné vyslat záchranáře. Podle NGO Healthcare Workers Watch bylo izraelskou armádou nezákonně zadrženo nejméně 384 zdravotnických pracovníků.

„Tato výzva k přístupu k lékařské péči je naléhavá, protože medicína a péče jsou minimálním požadavkem lidskosti, a když je i to blokováno, vystavuje to každého člověka na planetě riziku, že s ním bude zacházeno stejně: jako s podčlověkem,“ řekla Glazerová. Glazerová, židovská komička a herečka žijící v New Yorku, která se proslavila televizním seriálem Broad City, je ostrou kritičkou izraelské války v Gaze a již dříve podepsala dopis spolu se 150 židovskými umělci, v němž vyzývají k příměří a bezpečnému návratu rukojmích.

Hindina matka konstatovala, že otázka přístupu k lékařské péči je pro ni obzvláště osobní, protože její dcera snila o tom, že se stane lékařkou.

„Hind si nikdy nekupovala obyčejné hračky nebo panenky jako ostatní děti. Vždy si vybírala lékařské hračky: stetoskop, plastovou injekční stříkačku, malou lékárničku. Léčila své panenky, hladila je a slibovala jim, že všechno bude v pořádku,“ řekla Hamada.

„Hind už nesní o tom, že se stane lékařkou, ale o tom, že děti v Gaze najdou lékaře, nemocnici, léky a bezpečí.“

Zdroj v angličtině ZDE