Světová ekonomika musí překročit rámec HDP, má-li se vyhbnout globální katastrofě, varuje šéf OSN

10. 2. 2026

 

Po desetiletí politici a tvůrci politik upřednostňovali růst – měřený HDP – jako hlavní ekonomický cíl.

Kritici však varují, že nekonečný, bezohledný růst na planetě s omezenými zdroji vede nejen ke klimatické a přírodní krizi, ale také k rostoucí nerovnosti.

Guterres řekl: „Jít nad rámec hrubého domácího produktu znamená měřit věci, které jsou pro lidi a jejich komunity skutečně důležité. HDP nám říká cenu všeho, ale hodnotu ničeho. Náš svět není gigantická korporace. Finanční rozhodnutí by neměla být založena pouze na momentálním přehledu zisků a ztrát.“

V lednu uspořádala OSN v Ženevě konferenci s názvem Beyond GDP (Za hranicemi HDP), které se zúčastnili přední ekonomové z celého světa – včetně nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze, předního indického ekonoma Kaushika Basua a odbornice na rovnost Noray Lustigové.

Tito tři jsou součástí skupiny založené Guterresem, která má za úkol navrhnout nový panel měřítek ekonomického úspěchu, který zohlední „lidské blaho, udržitelnost a rovnost“.

Ve zprávě, kterou skupina zveřejnila na konci loňského roku, se uvádí, že vzhledem k tomu, že svět v posledních dvou desetiletích čelil opakovaným globálním otřesům, od finanční krize v roce 2008 po pandemii covidu-19, je potřeba ekonomické transformace stále naléhavější.

Uvádí se v ní, že tyto otřesy byly ještě zhoršeny „trojitou planetární krizí v podobě změny klimatu, ztráty biologické rozmanitosti a znečištění“ a navíc varuje, že rychlé technologické změny narušují trhy práce a zhoršují rostoucí nerovnost.

Profesor Basu, který spolu s Lustigem spolupředsedá skupině OSN, uvedl: „Národy jsou tak zaujaté soupeřením s ostatními národy v oblasti HDP, že blahobyt obyčejných občanů a udržitelnost jsou ignorovány.

„Pokud se všechny nové příjmy dostanou do rukou několika jednotlivců a HDP poroste, očekává se, že všichni občané budou jásat. To živí hypernacionalismus, nerovnost a polarizaci.“

Profesor Lustig uvedl, že HDP nikdy nebylo „navrženo k měření lidského pokroku, přesto zůstává dominantním měřítkem úspěchu“.

„Ekonomický růst může koexistovat s chudobou, vyloučením, násilím a závažným porušováním lidských práv – výsledky, které zůstávají v konvenčních ekonomických účtech do značné míry neviditelné ... Cílem skupiny není nahradit HDP, ale doplnit jej a pomoci vládám a veřejnosti posoudit, zda rozvoj skutečně zlepšuje lidské blaho, podporuje rovnost a chrání udržitelnost nyní i pro budoucí generace.“

Iniciativa OSN navazuje na zprávu zveřejněnou minulý týden, která uvádí, že současné ekonomické modely jsou zásadně chybné, protože nezohledňují dopad klimatických šoků, jako jsou extrémní povětrnostní katastrofy a bod zlomu, a mohly by způsobit kolaps globální ekonomiky.

Tyto obavy přicházejí uprostřed rostoucí debaty v akademických, občanských a politických kruzích o tom, jak vytvořit ekonomické struktury, které jsou slučitelné s větší rovností a udržitelností. Mezi ně patří zastánci zeleného keynesiánství nebo zeleného růstu až po iniciativy post-růstu, včetně ekonomiky blahobytu a stabilního stavu. Jiní prosazují degrowth, který klade důraz na plánované omezení škodlivých a zbytečných forem výroby – zejména v bohatších zemích – ve prospěch zaměření se na společensky prospěšné části ekonomiky, jako je péče, obnovitelná energie a veřejná doprava.

Jason Hickel, politický ekonom, autor a klíčový zastánce myšlenky degrowth, říká, že tyto myšlenky získávají na popularitě. Poukázal na nedávný průzkum, který zjistil, že 73 % z téměř 800 výzkumníků v oblasti klimatické politiky po celém světě podporuje postoje post-růstu.

Řekl, že i když podporuje výzvu Guterrese k překonání HDP, samo o sobě to nestačí. 
„Je zapotřebí hlubší systémová změna. Konkrétně musíme demokratizovat kontrolu nad výrobou, což nám umožní změnit to, co vyrábíme a pro koho.