Třetí válka mezi USA, Izraelem a Íránem?
20. 8. 2026
čas čtení
2 minuty
Spojené státy byly po celá desetiletí zvyklé diktovat podmínky slabším aktérům, zahajovat vojenské invaze a svrhávat nepohodlné režimy podle libosti, avšak éra jejich hegemonie je definitivně u konce. Globální aréna se definitivně proměnila z unilaterálního světa v multilaterální a pravidla hry se zásadně změnila, což dokládá i varování před eskalací konfliktu na Blízkém východě. Donald Trump a jeho vláda však tuto novou realitu odmítají vidět. Trumpova neochota vnímat širší geopolitické souvislosti trestá svět nejen bezprostředním rizikem otevřené války, ale také fatálním ekonomickým hazardem. Hormuzský průliv totiž v srpnu 2026 rozhodně není volnou zónou – jeho faktická blokáda a ochromení exportu ropných produktů i klíčových dusíkatých hnojiv hrozí uvrhnout globální trhy a zemědělství do hluboké krize, poznamenává k tématu Daniel Veselý.
Teherán se domnívá, že má vojenskou převahu, a otevřeně hovoří o přechodu do ofenzívy namísto pouhé reakce na americké útoky. Írán by tím vytrhl Spojeným státům kontrolu nad rozsahem a geografickým záběrem války, ale i nad jejím načasováním.
Na druhé straně ve Spojených státech stále frustrovanější Trump nejenže slibuje anexi průlivu, který nedokáže otevřít, ale také vyhrožuje bombardováním Ománu. Činí tak přesto, že se Maskat podle všeho stal velmi užitečným partnerem pro širší strategii USA. To znamená, že v jednáních stále více zastupuje postoj USA než svůj vlastní. Je to paradoxní vzhledem k tomu, že právě předchozí kompromisní návrhy Ománu vyvolaly první Trumpovu hrozbu bombardování tohoto vlastního zprostředkovatele jednání.
Donald Trump navíc formálně podpořil obranný pakt mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem, zatímco nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí provedl rozsáhlé personální změny ve vrcholném íránském vedení.
Celý příspěvek v angličtině ZDE
112
Diskuse