Jev El Niño, který v současné době otepluje planetu, v pondělí překonal nejvyšší teplotu, jaká kdy byla u tohoto jevu zaznamenána, a to několik měsíců před jeho očekávaným vrcholem. Horko je natolik intenzivnější než při předchozích událostech, že ho vědci označili za „ohromující“ a „na úrovni Godzilly“. Jevy El Niño jsou přirozené klimatické jevy, ale mohou být zhoršeny globálním oteplováním.

„Odhad 451 000 lidí je tak velké číslo, že to může být až paralyzující, ale skládá se z rodičů a dětí, prarodičů a sousedů, lidí, kteří chodí do práce, starají se o rodiny a žijí své životy,“ řekl prof. Michael Greenstone, spoluzakladatel Climate Impact Lab a pracovník Chicagské univerzity, který je spoluautorem této zprávy.

Odhad počtu úmrtí se vztahuje na období od září do února 2027, kdy končí současné teplotní předpovědi. Očekává se však, že zvýšený počet úmrtí v důsledku veder bude pokračovat až do června nebo července 2027.

Nejvíce postiženými zeměmi v příštích šesti měsících budou tropické státy Nigérie, Indonésie, Súdán, Indie a Brazílie. USA se řadí mezi 20 nejvíce postižených zemí s předpokládanými 3 500 dalšími úmrtími v důsledku veder. V širším měřítku budou silně zasaženy africký region Sahel a jihovýchodní Asie.

El Niño je podle vědců také „pohlednicí z naší budoucnosti“, která zvyšuje teploty na úroveň, jakou podle prognóz přinese klimatická krize za 20 let.

„Zintenzivnění nouzových opatření a lepší zacílení našich snah může letos zachránit mnoho životů,“ uvedla spoluautorka zprávy dr. Tamma Carleton z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Ale za 20 let, až se dnešní extrémní teploty stanou novou normou, nechceme být v neustálém stavu nouze. Musíme se mobilizovat už teď, abychom navrhli, nasadili a vyhodnotili nástroje, které v nadcházejících letech zachrání životy.“

Prognózy byly vypracovány pomocí recenzovaných metod, které sledují měsíční vztah mezi teplotou a počtem úmrtí způsobených horkem ve 24 378 regionech po celém světě. To bylo kombinováno s předpověďmi vyšších teplot v důsledku El Niño v nadcházejících měsících. Jako výchozí hodnota posloužil počet úmrtí v důsledku veder v průměrném měsíci v období 1996–2025.

„Lidé již dokázali předpovídat, kdy dojde k nárazovým výkyvům v úrodě, a včas na to upozornit,“ uvedl Greenstone. „Tato nová zpráva otevírá cestu k tomu, abychom to mohli dělat i v případě ještě závažnějšího důsledku – řekl bych, že toho nejdůležitějšího –, jímž je smrt.“ Zpráva bude předložena k publikování v recenzovaném odborném časopise, ale Greenstone uvedl, že vzhledem k naléhavosti situace „by bylo nezodpovědné ji zadržovat“.

El Niño zasáhne také zásoby potravin; Světový potravinový program v srpnu varoval, že jeho dopady pravděpodobně uvrhnou asi 50 milionů lidí do akutního hladu a způsobí růst cen. Významný El Niño v letech 1877–1878 vedl k více než 50 milionům úmrtí v důsledku sucha a hladomoru, přičemž vážně postiženy byly Indie, Brazílie a Čína.

Profesorka Friederike Otto z Imperial College London v pondělí pro deník Guardian uvedla: „Současný jev El Niño představuje obrovské přerozdělení energie v klimatickém systému a je nebezpečný, protože se odehrává v mnohem teplejším klimatickém systému ovlivněném lidskou činností.

„Na mnoha místech po celém světě tedy budeme svědky dosud nezažitých extrémních veder se všemi jejich důsledky pro zdraví, potravinovou bezpečnost a nedostatek vody. El Niño přichází a odchází, ale dokud budeme spalovat fosilní paliva, bude se odehrávat na stále teplejším podkladu, což komunitám značně ztěžuje vyrovnání se s jeho důsledky.“

Zdroj v angličtině ZDE