Setkání Trumpa se Zelenským: další marná snaha

24. 9. 2026

čas čtení 7 minut

Je zřejmé, že Washingtonu dochází čas na diplomatické ukončení války a současné konflikty na Blízkém východě situaci nijak nepomáhají.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý v New Yorku v rámci zasedání Valného shromáždění OSN setkal s prezidentem Donaldem Trumpem na krátkou, čtyřicetiminutovou schůzku. Podle zpráv oba politikové působili optimisticky a vyjádřili se v tomto duchu, píše na webu Responsible Statecraft Ian Proud.

„Doufám, že tuto válku ukončíme, a prezident Trump nám s tím pomůže,“ řekl Zelenskyj během setkání. „Myslím, že to musíme udělat co nejrychleji – ještě před zimou.“

Podle deníku New York Times „americký prezident přikývl a jeho slova souhlasně zopakoval.“

Při bližším pohledu však vyjde najevo, že k žádnému průlomu nedošlo, pouze se znovu objevily náznaky, že by se na obzoru mohlo rýsovat osobní setkání mezi Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ačkoli oba vyjádřili přání, aby válka skončila, existuje jen málo důkazů, že se tak skutečně stane.

V současné době všechny důležité zahraničněpolitické události v zemi staví Trumpa do pozice neúspěšného politika. Pokud chce vstoupit do voleb do Kongresu s reálnou šancí, že se mu podaří zabránit ztrátě obou komor, musí se něco změnit.

I když věřím, že jeho úmysly jsou upřímné, nepodařilo se mu přinést mír na Ukrajinu, přestože slíbil, že tak učiní do 24 hodin. Jeho válka z vlastní vůle v Íránu způsobila, že americká armáda vypadá slabě, a přivedla světovou ekonomiku na pokraj hospodářské krize.

Navíc mu zesnulý senátor Lindsey Graham zanechal jako horký brambor riziko další celní války proti Číně a Indii, a to jen několik týdnů před volbami do Kongresu.

Tváří v tvář odporu Zelenského a jeho evropských sponzorů se Trump marně snaží prosadit mírovou dohodu pro Ukrajinu. V době rostoucích cen nafty dokonce prosil Zelenského, aby nebombardoval ruské ropné rafinerie. Jeho prosby však narazily na hluché uši. Na tiskové konferenci po jejich setkání Zelenský naznačil, že tato otázka nebyla projednána.

Válka na Ukrajině uvízla v bludném kruhu odvetných opatření, v němž Rusko bude vždy stejným způsobem reagovat na ukrajinské útoky na svou infrastrukturu. Jediným rozdílem je, že Rusko disponuje strategickými schopnostmi, konkrétně ekonomickou silou, snadno dostupnou energií, rozsáhlou průmyslovou základnou a počtem obyvatel, díky nimž může v boji vydržet mnohem déle než Ukrajina.

Z tohoto důvodu bude ukrajinská energetická infrastruktura během zimních měsíců opět zasažena masivními údery. V návaznosti na zářijovou Jaltskou konferenci o ekonomické bezpečnosti v Kyjevě chce Zelenskyj jediné: pokračující západní podporu – zbraně a peníze –, aby mohl bojovat alespoň do dubna 2026.

To je krajně nerozumné. Trump nemůže přimět americký obranný průmysl, aby vyrobil více protiletadlových střel přes noc. Amerika od začátku války s Íránem spotřebovala 80 % svých zásob THAAD, stejně jako dvě třetiny svých vlastních systémů Patriot.

Ačkoli Trump při svém setkání se Zelenským zmínil myšlenku energetického příměří, je nepravděpodobné, že by se k tomu Rusko připojilo. Omezit Moskvanům přístup k benzínu je politicky mnohem méně škodlivé než zbavit obyvatele ukrajinských měst tepla a světla. Proč by Rusko souhlasilo s tím, že dá Zelenskému na zimu trochu oddechu, jen aby Ukrajina na jaře znovu zaútočila? Strategie „pauza a nový útok“ se stala předvídatelnou.

Navíc se zdá, že Trump není schopen vymanit se z války proti Íránu. Ať už to prezentuje jakkoli pozitivně, jako například ve svém úterním projevu v OSN, konflikt na Blízkém východě nabývá nového a nebezpečnějšího směru, když Húsíové nyní okupují východní břeh průlivu Báb-al-Mandab. Americké námořnictvo má základnu na protějším břehu v Džibuti, ale stejně tak i Čína, pro kterou je to jediná zahraniční vojenská základna.

S novým návrhem zákona o sankcích se Trump může rozhodnout podepsat opatření v zájmu národní bezpečnosti, nebo může znovu uvalit cla až ve výši 100 % na Čínu a Indii, což by mělo stejně malou šanci na úspěch jako v roce 2025. Taková cla by však de facto znamenala dodatečnou daň pro běžné Američany, kteří již zažili prudký nárůst cen benzínu. To vyplývá z analýzy z roku 2025, podle níž až 90 % nákladů na cla uvalená na čínské vývozce bylo přeneseno na americké spotřebitele.

Trump tak nemá žádné dobré možnosti a čelí hrozbě, že se na začátku listopadu stane prezidentem bez reálného vlivu.

Krutou pravdou je, že Trump je hluboce zapleten do všech zahraničněpolitických opatření, která selhala, a již se od nich nemůže distancovat. Ať už sice hovoří o míru na Ukrajině, jak chce, USA stále prodávají Ukrajincům zbraně v hodnotě miliard dolarů za evropské peníze, aby boj pokračoval.

Zelenskyj se ze své strany ukázal jako pozoruhodně účinný při cestách po světě, kde přemlouvá, zastrašuje a občas i zahanbuje své partnery, aby poskytli peníze a vojenský materiál, které Ukrajina potřebuje. Pravdou však je, že žádná podpora Ukrajiny, po čtyřech a půl letech této strašné války, nikdy nebude stačit.

Souhlasím s hodnocením Johna Mearsheimera, že ukrajinská válka bude vyřešena Ruskem na bojišti. Zelenskyj se zdá být neschopný přijmout, že Ukrajina nakonec Doněck ztratí, ať se stane cokoli.

Pro něj konec války pravděpodobně znamená konec jeho politické kariéry na Ukrajině, alespoň v dohledné budoucnosti. Očekává se, že prohraje budoucí prezidentské volby.

Příští ukrajinský prezident v době míru bude čelit odlišným, avšak neméně impozantním výzvám, než jakým čelil Zelenskyj v době války. Jeho země bude v bankrotu a evropští sponzoři se možná budou zdráhat poskytovat takovou úroveň finanční pomoci, jakou poskytují nyní. Demografická situace vypadá katastrofálně v zemi, kde přibližně polovinu dospělé populace, která v zemi ještě zůstala, tvoří důchodci.

Krok Kanady, která zvažuje přidružené členství v EU v budoucnu, může být znepokojivým předzvěstím toho, co možná čeká Ukrajinu. Státy s bohatými dotacemi, jako je Polsko a Francie, nebudou ochotny sdílet evropský rozpočet s novými členy, ať už ve válce utrpěly jakkoli.

Ale to jsou problémy Ukrajiny, ne Ameriky. To, že se Zelenskyj znovu objevuje a trvá na tom, že Ukrajina opravdu může vyhrát, stačí jen trochu více zbraní a trochu více peněz, je to poslední, co Trump právě teď potřebuje. Americký prezident potřebuje diplomatický úspěch, pokud chce mít nějakou naději, že se mu podaří vyhnout drtivé porážce v mezivolebních volbách. Dohoda o Grónsku nebude stačit. A Zelenskyj neustupuje, možná proto, že vidí, že od listopadu bude mít Trump nad ním možná ještě menší vliv.


Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
216

Diskuse

Obsah vydání | 24. 9. 2026