Trafiky nebrat

8. 12. 2012 / Marek Řezanka

Výrazným rysem nedůvěryhodnosti stávající vlády P. Nečase jsou názorové veletoče našich vrcholných představitelů. Chtěl jsem napsat zvolených, ale to by nevystihovalo případ strany LIDEM, která na základě svého programu volena nebyla -- a ani volena být nemohla, neboť ho sepsala až dva roky po parlamentních volbách.

Právě Karolina Peake je symbolem frustrace všech občanů, kteří věří v demokratické principy a jsou na jejich obcházení citliví. Je to Karolina Peake, kdo ztělesňuje podvod na voličích v podobě poplivání etického kodexu Věcí veřejných.

"Musí si jasně uvědomovat, že svým současným počínáním prokazatelně porušily etický kodex, který samy formulovaly a sepsaly," vyjádřilo se předsednictvo VV na adresu Peake a Andrýsové v době, kdy se Peake rozhodla podporovat vládu navzdory odchodu své strany do opozice.

Kdo jiný by ale měl v současné vládě porušovat etický kodex než mediální tvář boje proti korupci?

Kolikrát již tato žena chtěla z naoko principiálních důvodů opouštět vládu? Kolikrát s vážnou tváří přesvědčovala všechny a snad i sama sebe, že boj proti korupci se vládě daří, což lze nejlépe dokumentovat na počtu padlých? Má to jedinou chybu.

Padlí jsou ti, kteří jsou veřejností oprávněně (Michálek, Závodský, Horáková, Daňhel) či méně oprávněně (Lessy, Pospíšil) vnímáni jako bojovníci proti korupci.

Samostatnou kapitolou je potom případ D. Ratha, který je částí veřejnosti vnímán jako největší korupčník v zemi, aniž mu bylo cokoli dokázáno.

Čím více faktů se v jeho kauze objevuje (naposledy stížnost jeho advokáta proti manipulaci s důkazním materiálem), tím více nabývám podezření, zda nejčistší z našich politiků není právě on.

Kde jsou časy, kdy Peake zvýšila hlas, že Lessyho nedá -- a že Červíček byl zvolen bez jejího vědomí nějak nahonem?

"Okamžité ustanovení policejního prezidenta (M. Červíčka) může situaci zbytečně zkomplikovat. Tento postup se mnou nebyl konzultován," bila na poplach Peake.

"Pana premiéra se určitě příležitostně zeptáme, jestli se strana LIDEM bude vždy zásadní věci dozvídat z médií, jako v případě jmenování nového policejního prezidenta, nebo jestli můžeme komunikovat otevřeně, jak se sluší na partnery v koaličním týmu."

Tento zásadní problém si šéfka LIDEM s panem premiérem patrně již vyříkali. Chvíli se škádlili, co se resortu dopravy týče (on ten Dobeš chodil více za Nečasem než za svou předsedkyní, a to se nedělá). Registr vozidel, který svými omyly připomíná komedii, jak ji vylíčil W. Shakespeare, však vládě vaz nezlomil, stejně jako jí ho nezlomily metanolová aféra a fatální selhání kontrolních mechanismů či přijetí zákonů o tzv. důchodové reformě či vyrovnání s církvemi.

Tímto vazem je totiž strana LIDEM -- a pokud bude mít K. Peake svůj vytoužený klub, na který ovšem nebyla schopna sehnat dostatečný počet lidí, vaz se lámat nebude.

Jak že to reagoval ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje pan Smoljak na dotaz, zda lze za úplatky považovat trhání zubu, když přece doktor pacientovi nic nedává, ale vlastně bere? "Zuby nebrat." Památná to věta. V našem politickém prostředí spíše platí ustálené rčení: "Darovanému koni na zuby nekoukej." Zvláště, je-li tím koněm resort dopravy.

Před televizními obrazovkami se K. Peake snaží vystupovat jako svatá Dala, která v rozporu se všemi konstatováními BIS o propojení státní správy s organizovaným zločinem, nadále věří v efektivnost vládních kroků a v dobré jméno vlády.

Trafiky pro Tluchoře a spol zásadně odsoudila, aby se sama ucházela o jednu z nejlukrativnějších, aneb já tu obranu tedy beru, šéfe..

"Znedůvěryhodňuje to vládu a její protikorupční snažení," připustila v Otázkách Václava Moravce vicepremiérka Karolína Peake. Bude tomu proto chtít zabránit. Podle ní je na čase, aby se vláda zamyslela, zda to, že nepadla, za to vůbec stojí. Bude proto s koaličními partnery jednat o způsobu dosazování lidí do dozorčích rad významných podniků a organizací.

Co by však bylo chybné, kdybychom svou veškerou pozornost upřeli toliko na jednu tvář, ať již sebeviditelnější. Stokrát nám může připadat, že Peake na obraně bude působit jako pěst na oko a že handrkování o posty jsou v kabinetu P. Nečase až na prvním místě. .

Problémem ale není samotná Peake, problémem je systém, který občanům neumožňuje odvolat vládu, která pozbyla jejich důvěru. Na K. Peake je samozřejmě možné vzpomenout i v souvislosti se zákonem k obecnému referendu, kdy z její dílny vyšel návrh, který by co do počtu nutných hlasů a k pravomocím parlamentu a jeho právu veta občanům v podstatě nedal žádnou šanci své požadavky prosadit.

Takových K. Peake je a bude ale bezpočet, dokud se nezmění pravidla hry. Jinak může s vládou nesouhlasit rekordní podíl občanů, a bude jim to platné jako nebožtíkovi svrchník. Hlavním vládním krédem je vytrvat do jednoho určitého konkrétního data, kdy je potřeba na své protivníky nakydat co nejvíce hnoje a zmanipulovat veřejné mínění ve svůj prospěch s tím, že už se najde nějaká ta náhrada za zdiskreditované Zelené a Věci veřejné, s níž se vybuduje další neotřesitelná vládní většina.

Otázkou je, jaké další nutně prosazené zákony kromě tzv. církevních restitucí a důchodové reformy bude třeba schválit? Nebo snad jmenování K. Peake na resort obrany bude známkou, že se celá vláda připravuje na taktický ústup?

Když už jsme u klasiků, jistý Cimrman opouštěl scénu po neúspěšných představeních pomocí přídavku nazvaného "Vichr z hor". Zdánlivě se ještě hrálo, ve skutečnosti se ale pakovaly kufry a mizelo se pryč. Divákům pak nezbývá, než se ptát, co všechno vichr odnesl -- a jak se zabezpečit, aby další vichry již žádné výrazné škody nenapáchaly.

0
Vytisknout
6476

Diskuse

Obsah vydání | 10. 12. 2012